Jaké jsou základní zásady zadávacího řízení? Základní zásady postupu zadavatele v zadávacím řízení, které jsou formulovány v relativně nenápadném § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, patří svým významem mezi nejdůležitější ustanovení v celém zákoně. Při zadávání veřejných zakázek by...
Jaké jsou základní zásady zadávacího řízení?
Základní zásady postupu zadavatele v zadávacím řízení, které jsou formulovány v relativně nenápadném § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, patří svým významem mezi nejdůležitější ustanovení v celém zákoně. Při zadávání veřejných zakázek by je tak zadavatelé měli mít na zřeteli, ať již zadávají zakázky nadlimitní, podlimitní či zakázky malého rozsahu.
Těmito zásadami jsou zásada transparentnosti, zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace. Transparentnost krátce řečeno znamená maximální otevřenost a předvídatelnost procesu zadávání zakázek. Ta se může projevit např. ve zveřejňování informací o zakázce, řádném odůvodnění kroků zadavatele (např. při vyloučení uchazeče), či při stanovení hodnoticích kritérií tak, aby byl každý dodavatel schopen ze zadávací dokumentace vyčíst, jakým způsobem budou nabídky hodnoceny. Podle zásady rovného zacházení musí zadavatel zacházet se všemi dodavateli stejně. Pokud např. obdrží žádost o dodatečné informace k zadávací dokumentaci, je povinen tyto informace poskytnout i ostatním dodavatelům. Zákaz diskriminace přikazuje zadavatelům nezvýhodňovat určité dodavatele, zejména nastavením takových kvalifikačních předpokladů či takovou specifikací plnění, které určité dodavatele vyloučí z možnosti se řízení účastnit, ačkoliv by byli schopni veřejnou zakázku splnit.
Zadavatelé jsou povinni základní zásady promítat do každého jednání v průběhu zadávacího řízení. Zásady je třeba dodržovat jak v situacích, které zákon předpokládá a předvídá (např. při formulaci kvalifikačních požadavků), tak ovšem i v otázkách, které zákon výslovně neřeší. Zákon např. poskytuje zadavateli právo vyzvat v rámci posouzení kvalifikace dodavatele k předložení dodatečných dokladů. Ačkoliv to zákon výslovně nestanoví, aplikací zásady rovného zacházení lze dovodit, že zadavatel musí v takovém případě vyzvat k doplnění i všechny ostatní dodavatele, u kterých některé dokumenty prokazující kvalifikaci chybí, a nikoliv tyto dodavatele rovnou vyloučit ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikace.
V případě veřejných zakázek malého rozsahu je zadavatel povinen tyto zásady dodržovat rovněž. I u zakázek malého rozsahu by tak zadavatel měl zadávací podmínky stanovit objektivně a srozumitelně, porovnat nabídky více dodavatelů ve snaze dosáhnout co nejnižší ceny či zdůvodnit svůj výběr. Na rozdíl od nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek, které podléhají kontrole ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, i co se těchto zásad týká, veřejné zakázky malého rozsahu kontrole ze strany tohoto úřadu nepodléhají (pokud ovšem nejde např. o nadlimitní zakázku uměle rozdělenou na více zakázek malého rozsahu). To pochopitelně neznamená, že by se zadavatelé těmito zásadami nemuseli řídit.
Základní zásady mají totiž vést především k podpoře svobodné hospodářské soutěže v přístupu k veřejným zakázkám, a tedy k výběru nejlepší možné nabídky. A to by mělo být cílem každého zadavatele.
JUDr. MAGDA HOVORKOVÁ
associate, Accace Legal
