Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem. Orgány státní ochrany...
Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem.
Orgány státní ochrany přírody jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel. Obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody.
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, magistrátům statutárních měst nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy jsou výkonem přenesené působnosti.
Ochranou přírody a krajiny se rozumí zákonem č. 114/1992 Sb. vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
Zákon demonstrativně vyjmenovává činnosti, kterými se ochrana přírody a krajiny zajišťuje a mimo jiné uvádí ochranu dřevin rostoucích mimo les. Jde o stromy a keře, které rostou jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond.
V zájmu udržení a obnovy přírodní rovnováhy v krajině a hospodaření s přírodními zdroji podléhá kácení stromů a jiných dřevin, i když jsou ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, regulaci a zákon nedovoluje pokácet jakýkoli strom, i když se nachází na soukromém pozemku.
Kácení dřevin
Vlastnické právo není neomezené a kácení stromů a jiných dřevin podléhá právní regulaci.
Přísnému ochrannému režimu podléhají stromy památné. Za památné stromy může orgán ochrany přírody vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Stanovené činnosti a zásahy, včetně jejich ošetřování, mohou být prováděny jen s předchozím souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Každý památný strom má základní ochranné pásmo v kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Orgán ochrany přírody může ochranné pásmo vymezit jinak.
Mírnějšímu režimu podléhá kácení dřevin z důvodů pěstebních (tj. za účelem obnovy porostů nebo pro provádění výchovné probírky porostů), z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, tj. například při správě vodních toků, silnic a drah. Tyto případy podléhají ohlašovací povinnosti. To znamená, že kácení musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody. Ohlašovatel může s prací začít až po uplynutí této lhůty, protože orgán ochrany přírody může zamýšlené kácení pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění.
Bez povolení i ohlášení mohou kácet dřeviny pouze fyzické osoby, jsou-li vlastníky pozemku, na kterém se dřeviny nacházejí a současně tento pozemek užívají, jedná-li se o dřeviny, které nedosahují předepsaného vzrůstu. Pro stromy je předepsaným vzrůstem obvod kmene 80 cm měřeno ve výšce 130 cm nad zemí, pro souvislé keřové porosty je hranicí celková plocha 40 m2.
U všech ostatních stromů, tj. rostoucích na pozemcích právnických osob, na pozemcích neužívaných a u větších stromů nebo keřových porostů, je třeba k jejich kácení povolení orgánu ochrany přírody.
Zvláštním případem je situace, kdy je stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, např. strom vyvrácený po bouřce, kdy hrozí, že spadne na chodník nebo budovu. V těchto případech, kdy je nutný neodkladný zásah, vyžaduje zákon o ochraně přírody a krajiny pouze následné ohlášení skácení stromu. Ohlášení je třeba provést do 15 dnů od zásahu.
Žádost o povolení ke kácení dřevin podává vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou. Žádost musí obsahovat jméno a adresu žadatele, doložení vlastnického nebo nájemního vztahu žadatele k pozemkům a dřevinám, specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména jejich druh, počet, velikost plochy keřů včetně situačního zákresu, udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí a zdůvodnění žádosti.
Stejné náležitosti jako žádost o povolení ke kácení musí obsahovat také oznámení o kácení dřevin.
Přestupky
Nesplněním povinností, stanovených zákonem o ochraně přírody a krajiny, se osoba dopouští přestupku, který sankcionuje orgán ochrany přírody uložením pokuty. Skutkové podstaty přestupků jsou rozděleny do několika skupin podle závažnosti a tomu také odpovídá možná výše pokuty. Výše pokuty se odlišuje také podle toho, zda se přestupku dopustila fyzická osoba nebo právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti
Pokud uvedeme konkrétní případy, pak např. fyzická osoba, která neohlásí kácení dřevin, se dopouští přestupku, za který náleží pokuta do výše 5000 Kč, jestliže poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, může jí být uložena pokuta do 10 000 Kč. Pokutu až do výše 50 000 Kč uloží orgán ochrany přírody fyzické osobě, která poškodí nebo zničí památný strom nebo která pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích mimo les. Dopustí-li se těchto přestupků právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, může jí být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč, resp. až 1 000 000 Kč.
Výnosy pokut uložených pověřeným obecním úřadem, obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu obce nebo kraje, který pokutu uložil v prvním stupni. Výnosy pokut uložených správami a inspekcí se dělí způsobem upraveným zákonem ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Podrosty a převisy
Častým problémem jsou podrosty kořenů a převisy větví na sousední pozemek. Možnost odstranění kořenů či větví sousedova stromu je upravena v občanském zákoníku.
Ustanovení o podrostech uvedené v § 127 odst. 1 věta druhá, které je třeba vykládat ve spojitosti s větou první, znamená, že vlastník pozemku je sice oprávněn v zásadě odstranit ze své půdy kořeny stromu, zasahující pod jeho pozemek od souseda, ale že to musí učinit šetrně a ve vhodné roční době. Možnost odstraňovat kořeny je vlastně akt svépomoci, jde o oprávnění, kterého soused nemusí využít. Jestliže svého oprávnění užije, lze jen doporučit svrchovanou uvážlivost, právě tak, jako doporučujeme nesázet stromy nepřiměřeně blízko hranice.
Obdobně je vlastník pozemku oprávněn odstranit sám, avšak přiměřeným a šetrným způsobem, větvě přesahující nad jeho pozemek.
Stromy tedy mohou být předmětem mnoha právních vztahů. Ačkoli z hlediska práva jsou stromy věcí, je zřejmé, že jsou věcí specifickou. Proto je jim věnována zvláštní ochrana a péče o ně je nejen právem, ale i povinností jejich vlastníků.
Romana Lužná
advokátní koncipientka v Brně
