Dramatický průběh přijímání nového zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (DPH), který mj. zajišťuje harmonizaci jejího výběru u nás s právem Evropské unie a řadu zboží a služeb přesouvá ze snížené pětiprocentní do základní sazby, máme ještě v živé paměti. Dopady nového zákona na spotřebitele i podnikatelskou sféru se v diskusích, které přijetí zákona provázely, probíraly už mnohokrát. Jak však zákon ovlivní hospodaření měst a obcí a jejich další rozvoj?
O tom jsme na magistrátu statutárního města Ústí nad Labem hovořili u pomyslného kulatého stolu s představiteli šesti obcí a měst Ústeckého kraje - s Jiřím Černým, starostou obce Přestanov (350 obyvatel), Romanem Hanuschem, starostou obce Chlumec (4300), Mgr. Janem Kubatou, náměstkem primátora statutárního města Ústí nad Labem (96 000), Oto Neubauerem, starostou města Trmice (2800), Radkem Vonkou, starostou městského obvodu Ústí nad Labem-město (36 000) a Jiřím Záhoříkem, starostou města Chabařovice (2000).
Jan Kubata: Ve městě Ústí nad Labem máme nyní v souvislosti s novým zákonem o DPH jedinou jistotu: Přeřazením stavebních prací do základní devatenáctiprocentní sazby zaplatíme letos na DPH u našich investic o 32 miliónů korun více, než jsme si naplánovali při sestavování rozpočtu na tento rok. Žádal jsem pana ministra financí Sobotku, aby mně sdělil, o kolik se podle představ vlády na základě nových úprav DPH zvýší její výběr. Chtěli jsme si totiž z této sumy na základě známých koeficientů odvodit, jak se zvýší příjmy Ústí nad Labem v rámci rozpočtového určení daní. Bohužel jsem od pana ministra žádnou odpověď neobdržel. V tuto chvíli naše vlastní optimistická varianta - a slovo "optimistická" zdůrazňuji - je, že bychom mohli z úprav DPH podle nového zákona získat navíc 7 miliónů korun. Ale to je pouze odhad, zatímco oněch 32 miliónů, o něž budeme mít investice dražší, je už jistých.
Oto Neubauer: Nyní pochopitelně nemohu vidět do všech detailů a nuancí nového zákona. Ale menší města a obce nepochybně svoji investiční činnost zaměřují zejména do stavebních prací spojených s bydlením. A těch se přesun do základní devatenáctiprocentní sazby DPH přece nedotkne! S úplným zatracením zákona bych ještě počkal, až jak se budou vyšší výdaje, které obcím jistě přinese, reálně srovnávat s vyššími příjmy v rámci sdílených daní. Nepříjemná však určitě bude také změna sazby u právnických služeb. Jejich zdražení o 14 procent například výrazně zasáhne ta města a obce, které si podržely svůj bytový fond a mají problémy s neplatiči nájemného.
Radek Vonka: Jsem přesvědčen o tom, že výdaje budou bohužel vyšší než příjmy ze sdílených daní. Uvedu jednoduchý příklad: Firma nám vyfakturuje práci za 1 milión korun. Ještě v dubnu by to s DPH ve výši 5 procent bylo celkem 1,050 miliónu Kč. Od května však s DPH ve výši 19 procent už celkem 1,190 miliónu Kč. Naše výdaje tedy budou o 140 tisíc korun vyšší. Ze zákona o rozpočtovém určení daní vyplývá, že vybraná DPH se rozděluje podle klíče: 3,1 % krajům, 20,59 % obcím a 76,31 % státnímu rozpočtu. Samozřejmě to neznamená, že dostáváme zpět oněch 20,59 % z DPH, kterou zaplatíme dodavateli stavebních prací, neboť na celkové vrácené částce se každá obec podílí procentem, které vyhlašuje Ministerstvo financí. Nicméně pro hrubý odhad lze tento údaj použít. Pokud se nám tedy vrátí 20,59 % z oněch 140 tisíc korun, které budeme od května platit "navíc", dostaneme zpět pouze zhruba 29 tisíc korun. Jinými slovy řečeno: Naše výdaje u každého vyfakturovaného miliónu za stavební práce se zvýší o přibližně 111 tisíc korun.
Roman Hanusch: Já to, pane starosto, řeknu ještě jednodušeji: Budeme-li se chtít vejít do rozpočtu, musíme od letošního května každou naplánovanou stovku metrů nových chodníků zkrátit o 14 metrů.
Jiří Záhořík: Přikláněl bych se k panu Neubauerovi, že dopad nového zákona na menší města a obce možná tolik bolestivý nebude. V Chabařovicích jsme si zatím tyto propočty nedělali, protože tolik investičních akcí jako město Ústí nad Labem nemáme. Ale otevřeně říkám, že by i menší města a obce položilo, pokud by do základní sazby DPH mělo být přesunuto skládkování odpadů. Ano, zatím je nadále ve snížené pětiprocentní sazbě. Ale už jsou slyšet úvahy o tom, že by tam nemusely dlouho zůstat. Upozornila nás na tuto možnost již i společnost Krušnohorské komunální služby. Na odpadové hospodářství ročně vynakládáme kolem dvou miliónů a přesun sazby by nás stál tedy zhruba 300 tisíc korun navíc, což by pro město naší velikosti představovalo citelnou ránu.
Jiří Černý: Já v tom všem vidím ještě jiný problém. Jsme malá obec s 350 obyvateli, pro kterou není snadné dát dohromady milión korun na novou silnici. A co se nyní stane? Takřka uprostřed kalendářního roku se najednou podstatným způsobem změní pravidla hry. Vím, že se mnou možná zástupci Ústí nebudou souhlasit. Ale velké město ony zčistajasna chybějící statisíce či milióny korun přece jen možná snadněji sežene než malá obec. I kdyby si mělo vzít úvěr. Proto se cítím být nepříjemně zaskočen tímto novým zákonem, který mohl přece začít platit už dříve, a obce - byť by třeba skřípaly zuby - by se na něj mohly důkladněji připravit, hlavně svými rozpočty.
Jan Kubata: Příklad, který tu uvedl pan starosta Hanusch, je opravdu výstižný. Já bych ho však ještě doplnil. Komu si budou občané stěžovat, že nemají opravené chodníky? Premiérovi, ministru financí, vládě jako celku? Nikoliv jim, nýbrž nám, komunálním politikům, vynadají, protože nerozlišují - a já jim to vůbec nemám za zlé - co je státní rozpočet a co je rozpočet města nebo obce, co je povinností města a co zase na druhé straně musí zabezpečit stát. Oni chtějí - a mají na to plné právo, aby se jejich obec dobře starala o svůj majetek. A netuší, že stát obce škrtí a nevytváří jim k tomu podmínky. A plně se stavím za názor pana starosty Černého. Proč tento zákon musel být projednáván tak narychlo až těsně před vstupem naší země do Evropské unie? Koneckonců, co by vadilo, kdyby byl přijat sice třeba nyní, ale s účinností od 1. ledna 2005, abychom se na něj mohli v obcích a městech svými rozpočty připravit? Vždyť pan ministr Sobotka už při projednávání zákona v Senátu, tedy ještě než zákon vstoupil v platnost, ohlásil, že již se pracuje na jeho novelizaci. Doufám jen, že přitom opět nezapracují různá lobby, jako tomu bylo v případě rozdílných sazeb DPH na vstupné na kulturní a sportovní akce. Nechápu, proč lístek na fotbalové utkání či krasobruslařské závody musí být zatížen vyšší sazbou než vstupenka do divadla. Snad máme přece všichni zájem na tom, aby se v našich městech a obcích dařilo nejen kultuře, ale i sportu a tělovýchově?
Radek Vonka: Přesun DPH ze stavební činnosti do základní, tedy vyšší sazby se může projevit dvěma způsoby. První varianta je, že obce sníží svoji investiční aktivitu a omezí objemy stavebních prací. To se promítne nejen do vzhledu obcí, ale také do zaměstnanosti ve stavebnictví, což zase vyústí v případný nižší výběr daně z příjmu, vyšší vyplácené podpory v nezaměstnanosti apod. Druhou variantu vidím v tom, že obce zachovají objemy stavebních prací, i když se tím zvýší jejich finanční potřeba o zhruba 11 procent, jak jsem již uvedl. Nebudou-li obce schopny toto navýšení pokrýt z vlastních zdrojů, pak budou peníze hledat u bank formou úvěrů a zvýší se jejich zadluženost.
Roman Hanusch: Dost nejasného zatím je i v případě státních dotací na projekty, na nichž obce mají finanční spoluúčast. Také tam změna sazby DPH v průběhu realizace projektů určitě způsobí řadu problémů. Moc dobře víme, že pro čerpání dotací mají ministerstva a státní fondy nastavená jiná pravidla, než podle jakých využívání dotací kontrolují finanční úřady. Vždyť není náhodou, že 80 procent obcí, které použily státní dotaci, bojuje právě s finančními úřady, aby ji nemusely vracet či platit penále. Přitom jde často doslova o prkotiny, s nimiž finanční úředníci ve svých nálezech operují. Ale abych byl konkrétní: Jakmile se v průběhu stavby, na niž jsem obdržel státní dotaci a na které musím mít vlastní finanční podíl, přesune DPH ze snížené do základní sazby, nastanou pro mě dvě možnosti. Buď ty peníze na doplacení rozdílu sazby nebudu mít a stavbu nedofinancuji, nebo si je půjčím u banky. Obojí je však špatně. Smlouva se státním fondem na poskytnutí dotace totiž ani s jednou z těchto možností nepočítá. Poruším-li smlouvu a tím vlastně podvedu stát, okamžitě budu mít za zády Nejvyšší kontrolní úřad a také Útvar odhalování korupce a finanční kriminality.
Jan Kubata: Existují tu ovšem i další skrytá, ale reálná rizika. Město Ústí nad Labem už podepsalo smlouvy s dodavateli například rekonstrukce silnic, zimního stadionu, plaveckého bazénu apod. Podobné akce mají rozestavěné i mnohá další města a obce. Ale i když se změnou sazby DPH tyto akce prodraží, nebude možné s ohledem na již uzavřené smlouvy je zastavit, protože jinak by města musela stavebním firmám platit vysoká penále. Kam tedy municipality zamíří pro chybějící peníze? Přece do komerčních bank! Zákon o DPH tak sekundárně povede k dalšímu zadlužování obcí a měst a k dalšímu rozevírání nůžek mezi příjmy municipálních rozpočtů na straně jedné a příjmy státního rozpočtu na straně druhé. Možné finanční prostředky, které by města a obce mohly investovat do svého rozvoje, tak budou vlastně "projídat" ve svých provozech, protože fakticky nebudou mít na investice peníze. Na-proti tomu si nemyslím, že by úpravy sazeb DPH nějak ohrozily projekty, s nimiž municipální sféra bude chtít usilovat o podporu ze strukturálních fondů Evropské unie. Tu totiž začneme ve větším měřítku čerpat až napřesrok, takže budeme mít čas projekty a způsob jejich spolufinancování novému zákonu přizpůsobit.
Radek Vonka: Já bych očekával, že s novým zákonem o DPH vláda Parlamentu předloží také novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Zvýšení podílu obcí na výnosu z DPH - ale i ostatních sdílených daní, by bylo pro nás velmi žádoucí. Bohužel zatím metodika výpočtu jednotlivých podílů a koeficientů neodpovídá stavu před zrušením okresních úřadů, jejichž činnosti přešly na obce a kraje.
Oto Neubauer: Sdílím mnohé z obav, které tady zazněly, zejména pokud jde o možný negativní dopad zákona na finance obcí. Jestliže se však ještě nějak dodatečně negativně nezasáhne do rozpočtového určení daní, jako to kdysi učinil tehdejší ministr financí Ivan Pilip, kdy nám vzal a začal přerozdělovat výnos daní, které obcím plynuly z podnikatelské činnosti na jejich území, pak by vyšší příjmy z výběru DPH mohly z určité části pokrýt municipalitám ty investiční akce, jichž se změny sazby DPH dotknou. Ale co mě z naší dosavadní diskuse nejvíce mrzí, je skutečnost, že jsme zde zástupci šesti obcí a měst a pár dní před přijetím zákona a uprostřed rozpočtového období nikdo z nás nebyl nikým dostatečně informován o tom, co v konečné fázi obcím a městům zákon opravdu přinese. Pravda, přečetl jsem si příslušný parlamentní tisk s návrhem tohoto zákona - a se mnou jistě také ostatní starostové. Jenže ten nám neodpoví na všechny naše otázky. Proč musíme být kupříkladu znejistěni dohady, jak to bude se státními dotacemi na projekty, na něž už města a obce uzavřely smlouvy a jejichž realizace je v plném proudu? Nebo zda skutečně se i většina menších obcí stane plátci DPH, jak se o tom v souvislosti s novým zákonem hovoří? Těch otázek je celá řada a o odpovědích na mnohé z nich se jen dohadujeme sami mezi sebou. Tento stav považuji za dluh zejména centra vůči municipální sféře.
Jan Kubata: Bohužel dluh, o němž mluví pan starosta Neubauer, se netýká pouze nového zákona o DPH. Před několika dny jsem byl na školení v Praze o novém zákoně o zadávání veřejných zakázek. Legislativec vlády tam během pouhých dvaceti minut šestkrát zopakoval, že zákon v jednom z odstavců bude ještě dodatečně změněn. V tu chvíli má účast na tomto školení byla jen ztrátou času, když jsem se nedozvěděl, jak zákon nakonec bude opravdu znít. Z celé diskuse mně však vyplývá jeden závěr. Obce a města by totiž - nejen kvůli vstupu naší země do Evropské unie a možnosti čerpání z jejích fondů - měly více spolupracovat, bez ohledu na svoji velikost. Protože jen společně a na bázi skutečného partnerství si budeme moci účinněji říkat o peníze z rozpočtu Evropské unie i našeho státu.
Jaká rizika podle účastníků besedy přináší nový zákon o DPH pro obce a města:
- Přeřazení vybraných druhů zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH uprostřed rozpočtového období je nešťastné.
- Není jasné, o kolik v rámci rozpočtového určení daní vzrostou příjmy municipalit díky vyššímu výběru DPH. Zástupci měst a obcí se však shodli, že tyto případné vyšší příjmy zdaleka nepokryjí vyšší výdaje, které jim vzniknou v souvislosti s novým zákonem.
- Municipalitám výrazně vzrostou investiční výdaje v souvislosti s přesunem stavebních prací nesouvisejících s bydlením do základní sazby DPH.
- Budou-li municipality chtít zachovat dosavadní tempo svého rozvoje, budou si muset na své investiční akce více půjčovat u komerčních bank a bude se dál prohlubovat jejich celkové zadlužení.
- Rozvoj obcí a měst se přibrzdí, utrpí v nich životní prostředí a změny neprospějí ani jejich vzhledu.
- Bude ohroženo dokončení projektů, které se již realizují a na něž obce a města obdržely státní dotace.
-Za případné zastavení investičních akcí, na které by v důsledku změněné sazby DPH městům a obcím nezbývaly peníze, municipalitám hrozí penále od stavebních firem.
-Města a obce se mohou zpočátku při uplatňování zákona dopouštět nechtěných omylů a přehmatů, neboť jim nikdo včas nepodal jeho zevrubný výklad. Následně jim pak mohou hrozit sankce.
