V seriálu několika článků vás upozorňujeme na povinnosti veřejných funkcionářů, které jim vyplývají ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu). Tato právní norma, která nabyla účinnosti 1. 1. 2007 mezi veřejné funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní...
V seriálu několika článků vás upozorňujeme na povinnosti veřejných funkcionářů, které jim vyplývají ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu). Tato právní norma, která nabyla účinnosti 1. 1. 2007 mezi veřejné funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní samosprávě, což předtím nebylo.
OZNÁMENÍ O ČINNOSTECH
Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně učinit oznámení o svých činnostech, a to nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, popřípadě do 30 dnů ode dne, kdy ukončil svůj výkon funkce. Těmito činnostmi se rozumějí následující aktivity veřejného funkcionáře (§ 9 zákona):
podnikání (například na základě živnostenského oprávnění) nebo provozování jiné samostatné výdělečné činnosti (například autorská činnost) - srovnej § 2 obchodního zákoníku, přičemž v oznámení se uvádí předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti,
veřejný funkcionář je společníkem nebo členem právnické osoby, provozující podnikatelskou činnost; v oznámení se uvádí o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a sídlo),
veřejný funkcionář je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby; v oznámení se uvádí, o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a sídlo),
veřejný funkcionář vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
Písemné oznámení činí veřejný funkcionář na formuláři stanoveném vyhláškou číslo 578/2006 Sb.
OZNÁMENÍ O MAJETKU
Veřejný funkcionář je podle § 10 zákona o střetu zájmů povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že v průběhu výkonu funkce nabyl:
vlastnická nebo jiná věcná práva (věcná břemena, zástavní práva nebo zadržovací práva jsoucí v jeho "prospěch") k nemovitostem (podle § 119 odst. 2 občanského zákoníku jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a v souladu s § 3 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. je třeba za nemovitosti považovat i byty a nebytové prostory) včetně ceny nemovitosti nebo ceny jiného věcného práva, za niž nemovitost nebo právo nabyl, a způsobu jejich nabytí,
vlastnická práva k věcem movitým, jiná práva (například pohledávky) nebo jiné majetkové hodnoty (například know-how či obchodní tajemství), včetně způsobu nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, nabytých v průběhu kalendářního roku přesáhla částku 500 000 Kč; do tohoto souhrnu se nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jejichž cena je nižší než 25 000 Kč,
cenné papíry nebo práva s nimi spojená podle zvláštního právního předpisu (viz zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech), pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů,
jiný podíl v obchodní společnosti, než je uveden v předchozí odrážce (obchodními společnostmi jsou podle § 56 odst. 1 obchodního zákoníku veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení), pokud hodnota tohoto podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností.
Oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku; pokud ukončil výkon své funkce, tak do 30 dnů ode dne skončení výkonu funkce. V souvislosti s tímto typem oznámení je třeba zdůraznit, že se uvádí pouze takový majetek, který nabyl veřejný funkcionář v průběhu výkonu funkce, tj. v žádném případě nejde o soupis majetku, který fyzická osoba měla na počátku období, kdy se stala veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů.
Novela č. 216/2008 Sb. s účinností od 20. června 2008 zrušila bez náhrady povinnost uvést v oznámení o majetku za stejných podmínek i majetek, který nabyl manžel veřejného funkcionáře, a který patřil do společného jmění manželů.
OZNÁMENÍ O PŘÍJMECH, DARECH A ZÁVAZCÍCH
Posledním typem oznámení, které veřejný funkcionář podává na společném formuláři stanoveném vyhláškou č. 578/2006 Sb., je oznámení o příjmech, darech a závazcích. Veřejný funkcionář je povinen na základě § 11 zákona o střetu zájmů přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že:
během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách, pokud souhrnná výše těchto příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů; do tohoto souhrnu se rovněž nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,
má nesplacené finanční závazky, zejména půjčky (viz § 657 a 658 občanského zákoníku), úvěry (§ 497 až 507 obchodního zákoníku - například hypoteční či spotřebitelské úvěry), nájemné (například § 671 až 675 občanského zákoníku), závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě (§ 489 až 496 obchodního zákoníku) nebo směnečné závazky (viz zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový), pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.
Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu, respektive v případě nesplacených finančních závazků výši a druh závazku včetně toho, vůči komu takový závazek má. Toto oznámení činí veřejný funkcionář nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, popřípadě do 30 dnů ode dne skončení výkonu své funkce.
EVIDENCE OZNÁMENÍ
Hlava V (§ 13 a 14) zákona o střetu zájmů upravuje záležitosti spojené s evidencí oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích a dále vedení této evidence (oznámení o osobním zájmu podávaná podle § 8 zákona o střetu zájmů mají ústní formu a jsou vždy součástí zápisu z jednání příslušného orgánu). Pro dané účely zákon o střetu zájmů zavádí institut registru oznámení (§ 13) a způsob jeho vedení, který je zabezpečován tzv. evidenčními orgány (§ 14). Smyslem těchto ustanovení je jednak vymezit orgány, kterým veřejný funkcionář podává oznámení ve smyslu § 9 až 11 zákona o střetu zájmů, a dále zajistit řádné vedení (uchovávání) těchto oznámení v registru oznámení včetně možnosti veřejnosti do něj za zákonem stanovených podmínek nahlížet.
REGISTR OZNÁMENÍ
Registr oznámení o činnostech (§ 9), oznámení o majetku (§ 10) a oznámení o příjmech, darech a závazcích (§ 11), který vede příslušný evidenční orgán (§ 14 odst. 1), a to i v elektronické podobě, představuje soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři. V oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno, příjmení, datum narození, označení orgánu, ve kterém působí, s uvedením funkce, kterou v tomto orgánu zastává a údaje požadované podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2. Uvedeným požadavkům zákona na obsah oznámení odpovídá i závazná struktura formuláře (čestného prohlášení) pro podávání oznámení veřejných funkcionářů, jež je stanovena v příloze vyhlášky č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů.
Do registru oznámení má každý právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Písemná žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a údaj o tom, zda žadatel bude do registru nahlížet osobně nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě /po ověření žádosti pro umožnění přístupu k registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí evidenční orgán žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru, přičemž sdělení uživatelského jména a přístupového hesla třetí osobě, které zakládá skutkovou podstatu přestupku podle § 23 odst. 2 písm. c) zákona, je zakázáno/. Výpisy a opisy z registru oznámení evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.
(Pátý a zároveň poslední díl seriálu se bude zabývat vedením registru oznámení a odpovědností veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených zákonem o střetu zájmů.)
JAN BŘEŇ
právník
