01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zákon o střetu zájmu a dopady na obce /5

V seriálu článků jsme vás upozornili na povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu). Tento díl je poslední. VEDENÍ REGISTRU OZNÁMENÍ Vedení registru oznámení zabezpečují pro podávání a uchovávání oznámení jednotlivých veřejných...

V seriálu článků jsme vás upozornili na povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu). Tento díl je poslední.

VEDENÍ REGISTRU OZNÁMENÍ

Vedení registru oznámení zabezpečují pro podávání a uchovávání oznámení jednotlivých veřejných funkcionářů evidenční orgány (§ 14 odst. 1). Pro fyzické osoby, které jsou veřejnými funkcionáři a jsou činné v obecní samosprávě, je evidenčním orgánem:

tajemník obecního úřadu nebo jiného úřadu územního samosprávného celku včetně úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, a to pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. l) a m) - všechny uvolněné členy zastupitelstva obce a neuvolněného starostu, místostarostu a radní jejich obce - a dále pro veřejné funkcionáře, kteří jsou vedoucími úředníky dané obce; v obci, kde není tajemník obecního úřadu, plní funkci evidenčního orgánu starosta,

ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády, a v jehož oboru působnosti vykonává funkci veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až d), tj. v případě osob z obecní samosprávy jsou to buď členové statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu příspěvkové organizace územního samosprávného celku anebo jsou jejich vedoucími zaměstnanci, a to na 2. až 4. stupni řízení ve smyslu § 124 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V případě těchto veřejných funkcionářů je však otázkou, zda toto řešení bylo skutečně úmyslem zákonodárce, anebo došlo k legislativní chybě. Nedává velký smysl, aby tito veřejní funkcionáři podávali svá oznámení věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu (například ředitelé základních nebo mateřských škol ministerstvu školství) a nikoliv tajemníkovi obecního úřadu, popř. starostovi, není-li v obci tajemník.

V § 14 zákona o střetu zájmů jsou vedle vymezení jednotlivých evidenčních orgánů upraveny záležitosti vedení registru oznámení. Vedením registru se rozumí:

přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,

uschovávání žádostí podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle § 13 odst. 3 (tj. žádostí o nahlížení do registru oznámení), a to po dobu 5 let ode dne podání žádosti,

uchovávání oznámení podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře,

dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 a vyžadování doplnění těchto údajů,

přijímání sdělení podle § 13 odst. 6, tj. sdělení (podávané evidenčnímu orgánu) takových skutečností, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru,

poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 orgánu příslušnému o věci jednat; ustanovení § 13 odst. 7 stanovuje, že evidenční orgán (§ 14), který se z dostupných informací dozví, že se veřejný funkcionář dopustil jednání, které má znaky přestupku (§ 23 odst. 1), oznámí takovou skutečnost bezodkladně příslušnému orgánu státní správy podle zvláštního právního předpisu (tj. podle § 58 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích),

ověřování žádostí a udělování uživatelského jména, přístupového hesla k nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě.

ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ

Novela zákona o střetu zájmů č. 216/2008 Sb. s účinností od 20. 6. 2008 výrazně změnila úpravu odpovědnostních vztahů veřejných funkcionářů. Především zrušila celou hlavu VI (§ 15 až 22), která upravovala odpovědnost veřejných funkcionářů a řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů. Orgány rozhodujícími o porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených zákonem o střetu zájmů byly před novelou soudy v režimu správního soudnictví (viz zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Uvedená právní úprava byla zrušena a stávající zákon o střetu zájmů pouze upravuje v hlavě VII (§ 23 až 25) přestupky veřejných funkcionářů a jiných fyzických osob.

Základním pramenem přestupkového práva je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších zákonů. Přestupek je v § 2 odst. 1 definován jako "zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin".

Podle § 23 odst. 1 zákona o střetu zájmů se přestupku dopustí veřejný funkcionář, který:

a) nepodal oznámení o osobním zájmu podle § 8,

b) nedodržel lhůtu k podání prohlášení podle § 9 až 12 a nepodal jej ani v dodatečné lhůtě,

c) uvedl zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,

d) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře.

V § 23 odst. 2 jsou upraveny skutkové podstaty přestupků fyzických osob, tj. okruh subjektů těchto přestupků je v tomto případě širší než v § 23 odst. 1, který se týká jen veřejných funkcionářů (není vyloučeno, aby i přestupek podle § 23 odst. 2 spáchal veřejný funkcionář).

Podle § 23 odst. 2 zákona o střetu zájmů se přestupku dopustí fyzická osoba, která:

a) používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu než ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře podle § 13 odst. 7,

b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 3 o skutečnostech, o nichž se dozvěděla z údajů evidovaných v registru, nebo o osobách, které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru,

c) neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě podle § 13 odst. 4.

POKUTY ZA PŘESTUPKY

Za přestupek podle § 23 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

Přestupky podle § 23 odst. 1 projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt (zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb., a vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů). Přestupky podle § 23 odst. 2 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů (srov. § 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). V řízení se postupuje podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s výjimkou § 84 až § 87, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Pokuty za přestupky podle § 23 odst. 1 vybírá a vymáhá orgán, který je uložil; příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce, jejíž orgán pokutu uložil. Pokuty uložené za přestupky podle § 23 odst. 2 vybírá a vymáhá příslušný celní úřad; příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

JAN BŘEŇ

právník

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down