Ústavní soud dne 22. 6. 2005 zrušil novelu zákona o střetu zájmů číslo 96/2005 Sb. Z tohoto důvodu nebude definována osobní působnost zákona o střetu zájmů a tento zákon se stane mrtvým a neaplikovatelným. Opět bude třeba řešit otázku...
Ústavní soud dne 22. 6. 2005 zrušil novelu zákona o střetu zájmů číslo 96/2005 Sb. Z tohoto důvodu nebude definována osobní působnost zákona o střetu zájmů a tento zákon se stane mrtvým a neaplikovatelným. Opět bude třeba řešit otázku právní úpravy střetu zájmů. Vláda v tomto směru již přistoupila k přípravě nového zákona.
Jde o aktuální otázku, neboť Evropská komise nedávno například pohrozila, že by hlavní město Praha nemuselo za určitých okolností dostat slibované dotace. Proto už hned 23. 6. 2005 pražští zastupitelé přehodnotili určitá rozhodnutí o projektech dotovaných Evropskou unií.
O CO JDE EVROPSKÉ KOMISI
Na základě právních aktů Evropské unie (dále jen "právo EU") lze vyvodit určité principy, z nichž by měl nový zákon o střetu zájmů vycházet k plné spokojenosti Evropské komise. Evropská unie usiluje o to, aby byly maximálně možně eliminovány možnosti veřejných funkcionářů (definovaných vnitrostátní právní úpravou) k páchání trestných činů stanovených komunitární právní úpravou. Tedy těch, které mohou ohrožovat její finanční zájmy (jako jsou podvody, korupce či legalizace výnosů z trestné činnosti) - a pro případ jejich spáchání zajistit účinný postih. V této souvislosti je Evropská komise oprávněna provádět kontroly a inspekce v rámci České republiky z důvodu zjištěných nesrovnalostí.
ANI PODNIKY, ANI VEŘEJNÍ FUNKCIONÁŘI
Jde vesměs o komunitární právní úpravou stanovené trestné činy, na nichž musí participovat i další osoby, které se buď přímo či zprostředkovaně vztahují k soukromým podnikům, nebo samotné podniky.
EU právě v této souvislosti požaduje trestní odpovědnost osob s rozhodovacími pravomocemi v podnicích, a to i v případech, kdy jednání spáchá jim podřízená osoba jednající jménem dotyčného podniku a trestní odpovědnost právnických osob.
Dále se právo Evropské unie snaží zajistit, aby podniky ani veřejní funkcionáři jednotlivých členských států nepoškozovali finanční zájmy Evropských společenství (ES) prostřednictvím korupčního jednání vůči vnitrostátním úředníkům nebo úředníkům ES odpovědným za vybírání, správu nebo vyplácení finančních prostředků ES.
DO BOJE S KORUPCÍ VSTOUPÍ I JEDNOTLIVCI
V souvislosti s bojem proti možné legalizaci výnosů z trestné činnosti namířené proti finančním zájmům ES stanoví právo EU požadavek nastolit takové mechanismy, aby bylo možné zajistit zabavení těchto výnosů, a ukládá povinnost hlásit podezřelé transakce zejména úřadům finančního sektoru, úvěrovým institucím, právníkům, daňovým poradcům a notářům jednotlivých členských států.
Dále jsou právem EU nastaveny mechanismy, aby se do boje proti předmětné kriminalitě zapojili i jednotlivci. Toho je dosaženo na základě právní materie týkající se požadavků na ochranu svědků. Vzhledem k úzkým vazbám EU s Radou Evropy lze v tomto směru upozornit na Občanskoprávní úmluvu proti korupci, kterou přijala Rada Evropy.
Pro Českou republiku nabyla tato úmluva účinnosti dne 1. ledna 2004 (viz sdělení Ministerstva zahraničních věcí číslo 3/2004 Sb. m. s.). Tato úmluva motivuje jednotlivce k boji s korupcí prostřednictvím možnosti domáhat se vzniklé škody prostřednictvím soukromoprávní žaloby.
OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘED POSTIHEM
V určitých případech je předpokládána i přímá odpovědnost státu. Dále je touto úmluvou zajištěna ochrana zaměstnanců před postihem za to, že odůvodněně a v dobré víře oznámí své podezření z korupčního jednání zaměstnavatele příslušným orgánům.
Toto vše je doplněno požadavkem práva EU na zavedení trestněprávní úpravy korupce v soukromém sektoru.
Problematiku střetu zájmů veřejných funkcionářů právo Evropské unie přímo neupravuje (jde o citlivou otázku a velmi obtížné bylo mezi členskými státy prosadit samotnou právní materii ochrany finančních zájmů ES), ale explicitně vyžaduje určité právní úpravy týkající se zejména podniků včetně neziskových organizací, které v České republice nejsou dosud plně transponovány.
VEŘEJNÝM FUNKCIONÁŘŮM PŘIBUDOU POVINNOSTI
Do budoucna lze na základě výše uvedených principů očekávat úpravu materie střetu zájmů veřejných funkcionářů tak, aby bylo v maximální míře zabráněno jejich korupci, byly chráněny finanční zájmy Evropských společenství, a zamezilo se legalizaci výnosů z trestné činnosti následujícím způsobem, a to:
zavedením široké osobní působnosti zákona;
značným omezením práv veřejných funkcionářů (včetně omezení výkonu určitých činností na omezenou dobu i po ukončení výkonu funkce);
uložením širokého spektra povinností veřejným funkcionářům;
zavedením účinných sankčních prostředků;
umožněním kontroly občany v co nejširší míře (v souvislosti s majetkovými přiznáními veřejných funkcionářů apod.);
definováním osob povinných podat majetkové přiznání;
zavedením transparentního řízení ve věci střetu zájmů;
využíváním informací od dalších subjektů zejména z finančního sektoru, úvěrových institucí, právníků, daňových poradců a notářů v řízení ve věci střetu zájmů.
V těchto souvislostech právo EU požaduje trestněprávní úpravu právnických osob a doporučuje trestněprávní úpravu korupce v soukromém sektoru.
Souhrn právních aktů Evropské unie, které se na management střetu zájmů a ochranu finančních zájmů Evropských společenství vztahují
Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (z 26. července 1995 - Úřední věstník ES č. C 316, 27. 11. 1995 /41995A1127/03);
Protokol k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství přijatý na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (96/C/313/01) (Úřední věstník ES č. C 313, 23. 10. 1996 - 41996Y1023/01);
Druhý protokol k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství přijatý na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úřední věstník ES č. C 221, 19. 7. 1997 - 41997A0719/02);
Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úřední věstník ES č. L 312, 23. 12. 1993 - 31995R2988);
Nařízení Rady (EURATOM, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úřední věstník ES č. L 292, 15. 11. 1996 - 31996R2185);
Usnesení Rady ze dne 6. prosince 1994 o právní ochraně finančních zájmů Společenství (Úřední věstník ES č. C 355, 14.12. 1994 - 31994Y1214/01);
Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů (Úřední věstník ES č. L 182, 5.7. 2001 - 32001F0500);
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úřední věstník ES č. L 344, 28. 12. 2001 - 32001L0097);
Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracovaná na základě článku K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (Úřední věstník ES č. C 195, 25. 6. 1997 - 41997A0625/01);
Nařízení Rady (EURATOM) č. 1074/99 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úřední věstník ES č. L 136 31. 5. 1999 - 31999R1074);
Rámcové rozhodnutí rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úřední věstník ES č. L 192 31.7. 2003 - 32003F0568);
Trestněprávní úmluva o korupci (Criminal Law Convention on Corruption), vzešlá z iniciativy Rady Evropy. Dne 1. 7. 2002 získala účinnost i pro Českou republiku, viz. sdělení MZV č. 70/2002 Sb. m. s. (právo Evropské unie se na tuto úmluvu výslovně odkazuje).
ZDROJ: ARCHÍV AUTORA
