ODSTRANIT REGIONÁLNÍ NEROVNOVÁHU Počínaje lednem 2001 u nás vstoupí v platnost zákon o podpoře regionálního rozvoje. Je to vůbec první právní norma týkající se regionů a jejich rozvoje v historii České republiky. O tom, co přinese obcím, jsme hovořili s ředitelem odboru koncepce regionálního...
ODSTRANIT REGIONÁLNÍ NEROVNOVÁHU
Počínaje lednem 2001 u nás vstoupí v platnost zákon o podpoře regionálního rozvoje. Je to vůbec první právní norma týkající se regionů a jejich rozvoje v historii České republiky. O tom, co přinese obcím, jsme hovořili s ředitelem odboru koncepce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj RNDr. Josefem Postráneckým.
[*] Jaký je obsah a cíl zákona?
Zákon, tvořený čtyřmi částmi, jednak definuje, kdo bude příjemcem státní regionální pomoci, jednak stanovuje formy pomoci. V zásadě lze uvést, že pomoc se bude vztahovat na hospodářsky slabé, strukturálně postižené a venkovské regiony.
Kromě toho sem spadají například i bývalá vojenská území, oblasti postižené živelnými pohromami a podobně. Půjde zejména o regionální podporu malého a středního podnikání, o podporu rozvoje lidských zdrojů v oblasti trhu práce, o výstavbu infrastruktury obecně a o rozvoj cestovního ruchu, který v řadě míst je a asi dlouho bude jediným odvětvím schopným zajistit ekonomickou prosperitu.
Cílem zákona je zabezpečit vyvážený rozvoj regionů a vyrovnávání výrazných rozdílů mezi úrovněmi jejich rozvoje. Zákon vytváří základní legislativní rámec k tomu, aby se u nás regiony mohly začít systematicky rozvíjet. Jeho filozofie je založena na vyvážené zodpovědnosti a vyvážených kompetencích mezi státem a regiony. Kromě toho je i odpovědí na požadavek Evropské komise, která nám v roce 1996 vytkla, že regionální politika u nás prakticky neexistuje.
Zákon o regionální podpoře tedy slaďuje naše vnitřní pravidla podpory regionální politiky s principy sociální a ekonomické soudržnosti Evropské unie.
[*] Máme tomu rozumět tak, že stát se tímto do určité míry vzdává svého postavení?
Nemluvil bych o tom, že se stát vzdává svého postavení. Úkoly státu, respektive orgánů státní správy, jsou v zákoně jednoznačně definovány. Podstata nové pozice státu v regionální politice spočívá v tom, že bude řešit jen ty regionální problémy, které jsou svým způsobem "nad síly" krajů a ne problémy, které se dotýkají například rozsahem nevelkých regionů tvořených několika obcemi.
[*] V čem bude spočívat role státu v praxi?
Stát bude zodpovědný za odstraňování těch největších regionálních nerovnováh. Jinými slovy, v prvé řadě se zaměří na podporu nejvíce problémových regionů velikostně na úrovni kraje nebo seskupení několika okresů. A to nejen z hlediska přípravy programových dokumentů, ale i z hlediska vynakládání finančních prostředků.
Pro letošek je na státní podporu regionálního rozvoje ze státního rozpočtu vyčleněna částka 1,07 miliardy korun. Na pilotní program pro Ostravsko z toho půjde 583 miliónů, na program pro rozvoj severozápadních Čech 417 miliónů korun.
[*] Co mohou očekávat od nového zákona obce?
Přínos právní normy bych rozdělil do dvou rovin. V první půjde o legislativní podporu. To znamená, že obce se samy budou moci zasazovat o rozvoj například podnikatelských aktivit, jež se nacházejí na jejich území. Za tímto účelem budou moci i sdružovat svoje finanční prostředky a podílet se na přípravě programových dokumentů regionálního rozvoje na úrovni kraje.
Druhou rovinou, v níž by obce měly pocítit přínos zákona, je rovina finanční. Obce totiž budou také příjemci regionální pomoci a regionální programy jim budou zčásti, některé zcela, určeny. Zejména půjde o podporu k vybudování infrastruktury či průmyslových zón s cílem připravit co nejlepší podmínky pro další podnikatelské aktivity nebo příspěvek na zrekonstruování nevyužívaných objektů průmyslových areálů.
V neposlední řadě bude pomoc směřovat do oblasti cestovního ruchu, kde je nutné dobudovat, někde zcela vytvořit patřičnou infrastrukturu.
[*] Česká republika je však specifická množstvím malých územních celků, takzvaných mikroregionů. "Nevypadly" z podpory?
Rozhodně ne. Mikroregiony by měly být předmětem regionální politiky na úrovni krajů. Kraje či regiony budou povinny řešit problémy těchto menších územních obvodů a částí. Je to logické. Stát ze své pozice může jen stěží zabezpečit rovnoměrný rozvoj tak malých celků, jakými mikroregiony jsou. Naopak krajská zastupitelstva a jejich správní úřady budou lépe znát problematiku a potřeby mikroregionů a mohou tak snadněji stanovit cíle rozvoje a způsoby jejich naplnění.
[*] Vedle sebe tedy budou existovat dvě formy pomoci - od státu a z evropských strukturálních fondů. Nehrozí souběh těchto dotací?
Státní pomoc v rámci národní regionální politiky bude koncipována tak, aby byl rozvoj regionů na území republiky vyvážený. Stát tedy neponechá napospas ty regiony, v nichž z různých příčin bude rozvoj zaostávat.
Samozřejmě bude záležet na jednotlivých subjektech, tedy na obcích a podnikatelích v každém regionu, jak pomoc využijí. Pokud budou v rámci regionu některé jeho části aktivnější, využijí větší díl pomoci. Princip konkurence však platí v celé Evropě a na celém světě, tedy i v oblasti využívání regionální pomoci. Provázanost národní a evropské regionální politiky je obsahem čtvrté části zákona.
Po vstupu České republiky do Evropské unie budou naše regiony opravdu významným příjemcem pomoci, a to na úrovni jednotek NUTS 2. Pokud by nastal souběh dotací v rozporu s podmínkami jednotlivých programů, musel by zasáhnout stát. Podle zákona o podpoře regionálního rozvoje však v této oblasti nedochází k jednoznačnému přesunu kompetenci ze státu na regionální samosprávu. Stát si zde ponechává výrazné kontrolní funkce. Regionální rady, které budou rozhodovat o realizaci evropských prostředků ve svých regionech, budou mít příslušné kompetence v rámci přenesené působnosti.
Nicméně evropská podpora je určena pro území NUTS 2, kdežto podpora státu bude převážně určena pro problémové regiony menší velikosti. Půjde tedy i o územně odlišné programy podpory.
[*] O jaký objem finančních prostředků půjde?
Objem evropských prostředků je v rámci jednotlivých přípravných programů pro nejbližší tři roky daný. Z programu SAPARD je to 22 miliónů eur, z programu Phare 79 miliónů eur a na program ISPA je určeno 55 až 80 miliónů eur ročně. Ovšem na podporu regionálního rozvoje nepůjdou celé částky. Z programu SAPARD je na rozvoj venkovských regionů určena pouze jedna třetina, z programu Phare asi jedna polovina a program ISPA je pro celé území ČR.
[*] V polovině června skončila lhůta pro podávání přihlášek do regionálních projektů pro letošní rok. Jaká je u nás obecně úroveň připravených projektů?
Projekty v současné době (tj. počátkem července - pozn. red.) stále ještě vyhodnocujeme, takže by bylo předčasné o jejich úrovni hovořit. Nicméně v loňském roce jsme se u řady projektů setkali s různými nedostatky, a to jak po formální stránce (např. špatně vyplněné formuláře), tak zejména z hlediska obsahové úrovně, která byla mnohdy velmi nízká. Na druhé straně si uvědomujeme, že programy tohoto typu jsou nové a obce s nimi nemají prakticky žádné zkušenosti.
EVA SEDLÁKOVÁ
FOTO Archív
