Zákon přesunul kompetence Od prvního ledna letošního roku vstoupil v platnost nový zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (IZS). S autorem jeho věcného návrhu, pplk. dr. Ing. Zdeňkem Hanuškou jsme hovořili o změnách, které přinesl. [*] Po kolika letech se integrovaný záchranný...
Zákon přesunul kompetence
Od prvního ledna letošního roku vstoupil v platnost nový zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (IZS). S autorem jeho věcného návrhu, pplk. dr. Ing. Zdeňkem Hanuškou jsme hovořili o změnách, které přinesl.
[*] Po kolika letech se integrovaný záchranný systém (IZS) dočkal vlastního zákona?
Po sedmi. Integrovaný záchranný systém fungoval samozřejmě i před vznikem zákona. Lze říci, že tato legislativní norma udala mantinely či stanovila jasná pravidla pro koordinaci záchranných a likvidačních prací na úrovni místa vzniku, na úrovni operační, to je mezi operačními středisky, a na úrovni správních úřadů, tedy okresů a nově i krajů.
Kromě zmíněného zákona platí v této oblasti ještě zákon č. 240/2000 Sb., který navazuje na zákon o bezpečnosti České republiky. Také řeší mimořádné události, avšak s tím rozdílem, že se jedná o události, které nelze zvládnout běžnými prostředky záchranných složek nebo běžnými kompetencemi správních úřadů, a proto musí být vyhlašován krizový stav, jako to bylo například při povodních v roce 2000 nebo v roce 1997.
[*] Co konkrétně zákon č. 240/2000 Sb. řeší?
Zákon přesně definuje, co mohou jednotlivé úřady na úrovni kraje, okresu a obcí udělat. Tedy co mohou nařídit, zakázat a omezit. Byť se to na první pohled nemusí zdát, pro občany je to veliká výhoda a k překonání zejména rozsáhlých mimořádných událostí je to nezbytné. Dříve, tedy před vydáním krizového zákona, byly uvedené kompetence v rukou přednosty. Ten pak podle starého zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, vyhlašoval stav ohrožení.
Problém byl v tom, že zákon přesně nestanovil, jaký je vlastně obsah tohoto krizového stavu a jaké pravomoce přednostovi okresního úřadu při vyhlášení tohoto stavu příslušely. Zákon o krizovém řízení tento stav již plně definuje.
[*] Mohl byste systém IZS přiblížit?
Základní složky IZS jsou jednotky požární ochrany a Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a zdravotnická záchranná služba. Tyto složky udržují svoji neustálou pohotovost na celém území republiky.
Jsou i prvním kontaktním místem pro občana, na které se může obrátit, ocitne-li se v tísni. Devadesát pět procent událostí, které vznikají na území naší republiky, se řeší v rámci integrovaného záchranného systému. Je to vlastně systém denní praxe.
IZS se uplatňuje v momentě, kdy jsou na místě dvě složky systému, kterými obvykle bývají policie a hasiči (hasičský záchranný sbor), a společně řeší způsob, jakým se bude událost likvidovat. Celý systém pak řeší i plánovitou pomoc ostatních složek IZS, tedy občanských sdružení, armády, nemocnic, systému pro havarijní zásobování obyvatel a také problematiku ochrany obyvatel. Jinými slovy, stanovuje způsob, jakým se mohou přihlásit a zapojit.
[*] Předpokládám, že někdo musí celý systém koordinovat...
Složky IZS nemohou samy mimořádnou událost řešit jen na místě zásahu, kde mimořádná událost probíhá. Ke koordinaci slouží operační středisko Integrovaného záchranného systému. Pokud ani tyto dvě úrovně nepostačují, zapojuje se přednosta okresního úřadu, pak hejtman a nakonec ministerstvo vnitra. Zákon přesně udává kdo a kdy se má zapojit.
Za koordinaci záchranných prací v okrese odpovídá přednosta, který má ze zákona svěřeny pravomoce. Po transformaci okresních úřadů převezmou pravděpodobně jejich úkoly představitelé pověřených obcí. Kraje a obce budou plnit funkce IZS v rozsahu přenesené působnosti výkonu státní správy.
[*] Integrovaný záchranný systém je tedy způsob spolupráce?
Přesně tak. Zákon nevytvářel žádnou novou organizaci, ale delegoval kompetence tak, aby systém fungoval. Dal také právní základ pro všechny potřebné činnosti, které jsou v rámci systému IZS vykonávány. Zákon pak dává řadu povinností a pravomocí vztahujících se k činnostem Intergrovaného záchranného systému okresnímu úřadu. Avšak tyto úkoly plní hasičský záchranný sbor kraje.
Na úrovni místa zásahu, pokud jiný zvláštní zákon nestanoví jinak, nese odpovědnost hasič, který může k plnění koordinačních prací využívat štábu. Na úrovni okresu je to přednosta, který si pro řešení mimořádné události může zřídit krizový štáb okresu. Úkoly v IZS za kraj opět řeší a zodpovídá za ně hasičský záchranný sbor kraje. Jak víte, od 1. ledna letošního roku mají hasiči pouze ústřední a krajskou strukturu a plní úkoly v oblasti IZS, požární ochrany a nově i ochrany obyvatelstva za kraje i okresy.
[*] Jaká bude úloha hejtmanů?
Řekl bych, že zásadní. Hejtmané mají v systému IZS značné pravomoci. Nejen, že nesou odpovědnost za krizové řízení kraje, ale budou například muset organizovat systém Integrovaný záchranný systém na úrovni kraje, koordinovat přípravy na mimořádné události a záchranné a likvidační práce, mají kontrolní pravomoc ke složkám IZS.
V případě, že mimořádná situace přesáhne úroveň okresu, pak celý systém řídí a koordinuje hejtman. Do jeho pravomocí dále náleží schvalování vnějších havarijních plánů rizikových zařízení a krizového plánu kraje.
Hejtmané mají skutečně mimořádné postavení, v uvedených věcech jim podléhá nejen hasičský záchranný sbor, ale také Policie ČR, které mohou volat k odpovědnosti a úkolovat je. Krajský úřad pak organizuje součinnost jednotlivých složek IZS a sjednocuje postupy okresních úřadů. Co je zcela nového, hejtman může uzavřít smlouvu o spolupráci a vzájemné pomoci v případě mimořádných událostí s představitelem sousedního kraje či regionu v zahraničí!
[*] Co budou řešit krajské bezpečnostní rady?
Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem přednosty a zároveň se stává nástrojem krizového řízení. Složení bezpečnostních rad upravuje nařízení vlády č. 462/2000. Na zasedání těchto rad se projednávají dokumenty zabývající se přípravou na mimořádné události související s bezpečností kraje, které pak následně schvaluje hejtman.
Členové rad připravují i podklady pro sestavení krizového plánu kraje. Ve struktuře kraje je také pracoviště tajemníka bezpečnostní rady. Ten jednak plní servis, tedy připravuje podklady pro jednání bezpečnostní rady kraje. Dále se má zabývat otázkami obranného plánování, které nedělá hasičský záchranný sbor, problematikou plánování z hlediska státních hmotných rezerv a dalšími úkoly. Je to prostě profesionál, který pomáhá politickým představitelům kraje a okresu.
[*] Plánuje Ministerstvo vnitra nějakou metodickou pomoc?
Ano, připravujeme systém vzdělávání v oblasti IZS pro vedoucí pracovníky, tedy pro starosty, hejtmany, přednosty a členy bezpečnostních rad. Máme vlastní školicí střediska, které budeme pro tyto účely využívat.
Ostatně, ze zákona musíme provádět také odbornou přípravu vedoucích nebo velitelů jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému. Této oblasti bude z naší strany věnována rozhodně velká pozornost. V současné době připravujeme metodiku pro činnost krizových štábů krajů a okresů, v meziresortním připomínkovém řízení je také vyhláška k zákonu o IZS.
Eva Stodůlková
FOTO AUTORKA
