Žaloba na ministerstvo Přestavitelé Plzeňského kraje podali na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) žalobu a ústavní stížnost jako vyjádření nesouhlasu s postupem ministerstva při nakládání s převedeným majetkem škol. Stejně tak učinil i Olomoucký kraj. Do působnosti Plzeňského kraje...
Žaloba na ministerstvo
Přestavitelé Plzeňského kraje podali na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) žalobu a ústavní stížnost jako vyjádření nesouhlasu s postupem ministerstva při nakládání s převedeným majetkem škol. Stejně tak učinil i Olomoucký kraj.
Do působnosti Plzeňského kraje přejde ve třech etapách celkem 122 škol a školských zařízení, které dosud spravovalo Ministerstvo školství a školské úřady.
V první etapě přešlo k 1. dubnu 2001 do kompetence kraje 39 škol z okresu Plzeň-město. K převodu bylo vydáno rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 14 680/2001-14 ze dne 30. března 2001.
Ministerstvo v bodech 2, 3, 4 výše zmíněného rozhodnutí výrazným způsobem omezilo vlastnické právo Plzeňského kraje k převedenému majetku škol a školských zařízení, a proto se jeho rada a zastupitelstvo rozhodly podat proti rozhodnutí Ministerstva školství žalobu a ústavní stížnost.
Dle těchto bodů musí kraj požádat o písemný souhlas ministerstva v případě prodeje, směny, darování nebo například nájmu nemovitostí škol na dobu delší než jeden rok.
Dále neudělí-li MŠMT potřebný písemný souhlas, je povinen kraj předložit státu - ministerstvu návrh smlouvy o darování příslušné nemovitosti do vlastnictví státu. Tímto ministerstvo výrazným způsobem omezilo vlastnické právo Plzeňského kraje k převedenému majetku.
Souhlas i k pronájmu
V praxi by to znamenalo žádat ministerstvo o písemný souhlas například i k pronájmu tělocvičny či učeben. Přičemž podle § 36 zákona č.129/2001 Sb, o krajích, je zastupitelstvu kraje vyhrazeno rozhodování o věcech patřících do samostatné působnosti, kde se výslovně uvádí rozhodování o nabytí a převodu nemovitých věcí, zastavení nemovitostí, zřízení dlouhodobého pronájmu věcí apod.
Rozhodnutí Ministerstva školství způsobí omezení vlastnických práv k převedenému majetku, jak již bylo řečeno. Zákonodárcem zvolený způsob přechodu měl zajistit de jure i de facto přechod všech základních oprávnění vlastníka ve smyslu § 132 občanského zákoníku k majetku přecházejícího rozhodnutím MŠMT na Plzeňský kraj.
Plzeňský kraj má být zapsán v katastru nemovitostí na listu vlastnictví jako vlastník převáděných nemovitostí, jež jsou předmětem rozhodnutí MŠMT, nikoli jako správce státního majetku svěřeného k užívání Plzeňskému kraji.
V roli nesvéprávného
Podle krajů jsou však tyto podmínky zbytečné, neboť dostatečná právní ochrana majetku je zajištěna již v zákoně o krajích. Chápeme to jako projev nedůvěry vůči krajům. Toto rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR staví kraje do pozice nesvéprávného a nezodpovědného správce, který je odkázán na vůli státu.
V současné době probíhá 2. etapa přechodu škol a školských zařízení do působnosti Plzeňského kraje (vydání rozhodnutí k 30. 6. 2001 a převzetí kompetencí krajem k 1. 7. 2001). Rozhodnutí se týká celkem 44 škol a školských zařízení zřízených státem z okresů Plzeň-sever (9), Rokycany (7), Domažlice (12) a Tachov (16).
Jelikož rozhodnutí ministerstva vydané k druhé etapě převodu škol a školských zařízení na kraj obsahuje stejné omezující podmínky, jako tomu bylo u první etapy, jsou představitelé Plzeňského kraje rozhodnuti postupovat stejně a podat opět na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žalobu a ústavní stížnost.
V poslední etapě, k 1. říjnu 2001 přejde pod Plzeňský kraj zbývajících 6 škol a školských zařízení z okresu Plzeň-jih a 25 z Klatovska. Plzeňský kraj převezme i osm škol zemědělského nebo lesnického zaměření ze šesti okresů. Do kompetencí krajských úřadů přecházejí jen střední školy a učiliště.
Alena Šatrová,
tisková mluvčí
K rozhodnutí vedlo Radu i Zastupitelstvo Plzeňského kraje to, že Ministerstvo školství výrazným způsobem omezilo vlastnické právo Plzeňského kraje k převedenému majetku škol a školských zařízení.