V listopadu loňského roku vstoupila v platnost novela tiskového zákona, která pro vydavatele periodického tisku územně samosprávných celků zavedla několik nových povinností. Těmto novým povinnostem odpovídá také soudně vymahatelné právo zastupitele na otištění příspěvku, respektive tzv. doplňující...
V listopadu loňského roku vstoupila v platnost novela tiskového zákona, která pro vydavatele periodického tisku územně samosprávných celků zavedla několik nových povinností. Těmto novým povinnostem odpovídá také soudně vymahatelné právo zastupitele na otištění příspěvku, respektive tzv. doplňující informace. První z žalob zastupitelů, jejichž práva na uveřejnění příspěvku nebyla ze strany vydavatele respektována, již projednává Okresní soud v Teplicích.
Povinnost vydavatele zajistit přiměřený prostor pro vyjádření nejrůznějších politických názorů, tedy zejména i názorů odlišných od aktuálního vedení radnice, odůvodňuje samo specifikum radničního periodika, coby média veřejné služby. Odlišnost spočívá zejména ve skutečnosti, že výtisky radničních novin jsou mezi občany distribuovány z pozice autority vedení obce a zároveň jsou zhusta hrazeny z veřejných prostředků.
Cílem relativně nové právní úpravy je pokud možno změnit stávající realitu, kdy nepohodlné příspěvky zastupitelů bývají redakcí radničních tiskovin opakovaně odmítány. Veřejnost často nebývá informována o tom, že na zasedáních orgánů obce zaznívají také názory opozičních zastupitelů či dokonce návrhy jiných řešení projednávaných záležitostí, nad nimiž se vede polemika. Výsledná, vedením radnice prosazená politická řešení, jsou pak veřejnosti (tj. potenciálním voličům) prezentována jako jediná možná a zároveň absolutně správná, čímž se trvale a dlouhodobě poškozuje veřejné povědomí o politickém procesu dialogu, v němž se v rámci soutěže politických sil opakovaně střetávají různé názory a řešení.
Požadavkem na vyváženost obsahu a rovný přístup politických subjektů do veřejnoprávních médií, konkrétně i do radničních periodik, se v minulosti zabýval Ústavní soud ve svém nálezu Pl ÚS 73/2004: »Tiskoviny, vydávané jako obecní zpravodaje, tím, že jsou v rukou veřejné moci, musí zachovávat korektnost a neutralitu,« stejně jako Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku čj. Vol 15/2006: »Vyváženost a rovný přístup do veřejnoprávních médií nelze chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti.« Zjednodušeně řečeno, každý ze zastupitelů má v duchu výše uvedených judikátů a s odkazem na výslovné ustanovení tiskového zákona právo na poskytnutí alespoň minimálního prostoru v radničním periodiku, a to z důvodu zachování základního principu rovnosti a svobodné soutěže politických sil.
Na druhou stranu je třeba říci, že i povinnost vydavatele poskytovat veřejnosti objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku, stejně jako povinnost poskytnout v zákoně stanovené lhůtě všem »aktivním« zastupitelům přiměřený prostor pro otištění jejich sdělení, má samozřejmě své meze. Je třeba respektovat i právo vydavatele na základní redakční úpravu jím vydávaného periodického tisku, a to zejména právo na úpravu gramatickou či stylistickou. Provedené redakční úpravy však z logiky věci nesmí změnit samotnou podstatu či zásadní vyznění zaslaného příspěvku, neboť v opačném případě by nebyl respektován smysl zákonné úpravy poskytnout veřejnosti i menšinový politický názor na danou problematiku. V případě nepřiměřeného zásahu do zaslaného textu či jeho nepřiměřeného krácení zůstává zastupiteli samozřejmě zachováno jeho právo obrátit se se svým nárokem na soud, a to obdobně, jako když vydavatel nezveřejnění zaslaný příspěvek ani zčásti.*)
PŘÍKLAD Z PRAXE - ABSOLUTNÍ NEČINNOST VYDAVATELE
V říjnu 2013 otiskl vydavatel radničního periodika »Radnice města Krupky« článek týkající se údajného omezení hazardu ve městě (snížení počtu míst, kde lze provozovat herní automaty z jedenácti provozoven na čtyři). V článku bylo mimo jiné uvedeno, že »pro dobrou a mimořádně prospěšnou věc zvedlo ruku 15 zastupitelů, opačný postoj svým hlasováním vyjádřili pouze všichni 3 ze Zdravé Krupky«, aniž by takto jednoznačně označení opoziční zastupitelé dostali prostor se k tomuto příkrému hodnocení svého postoje jakkoli vyjádřit.
V lednu 2014 doručili dotčení zastupitelé ze Zdravé Krupky vydavateli radničního periodika žádost o zveřejnění článku, který se týkal vysvětlení jejich postoje při hlasování, jakož i jejich názor na omezení hazardu ve městě (nejlépe nulová existence míst pro provozování hazardu). Článek otištěn nebyl ani ve lhůtě 3 měsíců po podání žádosti o jeho uveřejnění.
Zastupitelé v právním zastoupení v květnu 2014 požádali ve smyslu tiskového zákona o uveřejnění doplňující informace. Dosud nečinný vydavatel nejprve otištění doplňující informace přislíbil, přesto nakonec příspěvek uveřejněn nebyl, a to ani částečně. Zastupitelé podali v červnu žalobu k Okresnímu soudu v Teplicích. V horizontu několika měsíců bude tedy k dispozici rozhodnutí soudu, ve kterém bude napevno stanoveno, zda v konkrétním projednávaném případě vydavatel pochybil, či nikoliv.
Autorka dlouhodobě spolupracuje s občanským sdružením Oživení (www.bezkorupce.cz), které se tématu radničních periodik dlouhodobě věnuje. Výsledek soudního sporu zastupitelů města Krupka bude se souhlasem zastupitelů zveřejněn.
Poznámka:
*) Podrobný postup pro uplatnění práva zastupitele viz článek »Radniční periodika po novele tiskového zákona«, Moderní obec 11/2013.
Mgr. PETRA BIELINOVÁ
advokátka
Každý ze zastupitelů má v duchu relevantních judikátů a s odkazem na výslovné ustanovení tiskového zákona právo na poskytnutí alespoň minimálního prostoru v radničním periodiku, a to z důvodu zachování základního principu rovnosti a svobodné soutěže politických sil.
Veřejnost často nebývá informována o tom, že na zasedáních orgánů obce zaznívají také názory opozičních zastupitelů či dokonce návrhy jiných řešení projednávaných záležitostí, nad nimiž se vede polemika. Výsledná, vedením radnice prosazená politická řešení, jsou pak veřejnosti (tj. potenciálním voličům) prezentována jako jediná možná a zároveň absolutně správná, čímž se trvale a dlouhodobě poškozuje veřejné povědomí o politickém procesu dialogu, v němž se v rámci soutěže politických sil opakovaně střetávají různé názory a řešení.
