Pro malou obec (856 obyvatel) je prakticky nemožné zřídit příspěvkovou organizaci. Nemá ani možnost poskytnout dotaci občanskému sdružení z prostého důvodu - v obci žádné není. Jak bychom měli postupovat třeba při organizaci a financování různých společenských akcí? ODPOVĚĎ: Ve vašem případě by...
Pro malou obec (856 obyvatel) je prakticky nemožné zřídit příspěvkovou organizaci. Nemá ani možnost poskytnout dotaci občanskému sdružení z prostého důvodu - v obci žádné není. Jak bychom měli postupovat třeba při organizaci a financování různých společenských akcí?
ODPOVĚĎ: Ve vašem případě by bylo pravděpodobně nejlepší využít možnosti zálohového financování. Tu (zatím) poskytuje vyhláška č. 205/1991 Sb. V § 40 je uvedeno, že rozpočtová organizace je oprávněna svým vnitřním organizačním jednotkám poskytovat zálohy na financování jejich provozních činností, a to v hotovosti nebo na zvláštní běžné účty v peněžních ústavech. Tyto zálohy se vyúčtují po ukončení období, na něž jsou poskytnuty, nejpozději však ke konci roku.
Podrobněji je tato záležitost pojednána v opatření, kterým je stanovena účtová osnova a postupy účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce (čj. V/20 530/1992 v platném znění), a to v příloze 2. k tomuto opatření. Článek I., odst. 7 uvádí, že zálohové organizace jsou takové součásti rozpočtových organizací, u nichž je účelné (z organizačního nebo provozního hlediska), aby hospodařily s oddělenou částí rozpočtových prostředků.
Rozpočtové organizace mají ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých zálohovaných organizací a poskytují jim ve formě provozní zálohy peněžní prostředky na úhradu rozpočtových výdajů a svěřují jim investiční hmotný majetek potřebný k činnosti. Zálohová organizace nemá právní subjektivitu, je pouze vnitřní organizační jednotkou rozpočtové organizace (obce).
Je nutno připomenout, že obec není rozpočtovou organizací, ale hospodaří s prostředky svého rozpočtu a vede účetnictví podle příslušných předpisů k účetnictví a k hospodaření jako rozpočtová organizace.
Orgán, který rozhodl o zřízení zálohové organizace, musí mj. písemně určit osoby, které odpovídají za hospodaření, za vedení pokladní služby a účetnictví. Musí také uzavřít s těmito osobami písemné dohody o hmotné odpovědnosti za hospodaření se svěřenými prostředky.
Zálohové organizace nevedou účetnictví podle podvojné soustavy. Peněžní průběh hospodaření vedou v peněžním deníku. V tomto deníku se vedou v analytickém členění ve vazbě na platnou rozpočtovou skladbu položky rozpočtových příjmů a výdajů včetně průběžných položek.
Takový způsob zajištění veřejných služeb kultury je obvyklý u menších obcí a bývá nejčastější např. při zajištění provozu knihovny. To znamená, že taková knihovna - zálohová organizace - je součástí obecního úřadu; hospodaření knihovny (náklady na činnost i případné příjmy z této činnosti) je součástí hospodaření obce; peněžní deník je součástí účetnictví obce; eventuální zaměstnanci (pracovníci knihovny) jsou zaměstnanci obce.
V současné době Parlament ČR projednává návrhy zákonů, které zásadním způsobem změní dnes platné právní normy. Podle zatím známého textu např. návrhu zákona o hospodaření územní samosprávy by (v budoucnu) mohla být uvedená situace řešena prostřednictvím tzv. organizační složky bez právní subjektivity. Principy jejího ustanovení a organizačního i ekonomického zajištění jsou v zásadě podobné popsanému postupu při zálohově financované činnosti obce. V novém zákoně o obcích je zřizování organizačních složek obce vyhrazeno zastupitelstvu obce (viz § 84 cit. zákona).
PhDr. ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,
stálá spolupracovnice redakce
