Zánik rady obce a povinnosti s tím spojené

Městys se 700 občany má patnáctičlenné zastupitelstvo a pětičlennou radu. V současnosti to vypadá tak, že počet zastupitelů by se mohl snížit na jedenáct, a rada by tím pádem zanikla. Jaké povinnosti v případě schválení záměru z toho pro městys a jeho starostu vyplývají? Zákon č. 128/2000 Sb., o...

Městys se 700 občany má patnáctičlenné zastupitelstvo a pětičlennou radu. V současnosti to vypadá tak, že počet zastupitelů by se mohl snížit na jedenáct, a rada by tím pádem zanikla. Jaké povinnosti v případě schválení záměru z toho pro městys a jeho starostu vyplývají?

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, umožňuje obcím s méně než 10 000 obyvateli, aby zastupitelstvo obce stanovilo pro nové funkční období počet členů zastupitelstva, který má být volen, v počtu menším než 15 (srov. § 67 odst. 1 zákona o obcích). Současně stanoví, že v obcích s méně než 15 členy zastupitelstva obce není rada obce volena (§ 99 odst. 3 zákona o obcích).

V těchto obcích, tedy v obcích, v nichž není rada obce volena, rozděluje zákon její pravomoci mezi zastupitelstvo a starostu obce. Většinu rozhodovacích pravomocí přitom přebírá právě starosta obce (srov. § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4 zákona o obcích).

Z hlavních pravomocí, které přecházejí z rady obce na starostu obce, lze zmínit především rozhodování o uzavření nájemních smluv a smluv o výpůjčce podle § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích nebo plnění úkolů zakladatele nebo zřizovatele právnických osob a organizačních složek obce podle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích. Naopak z hlavních pravomocí, které přecházejí z rady obce na zastupitelstvo obce, je možné upozornit na vydávání nařízení obce podle § 102 odst. 2 písm. d) zákona o obcích nebo pravomoc stanovit celkový počet zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu podle §102 odst. 2 písm. j) zákona o obcích. V podrobnostech lze odkázat na ustanovení § 102 odst. 4 zákona obcích.

Zásadním dopadem opatření, které je uvedeno v otázce, bude na jedné straně značné posílení rozhodovacích pravomocí starosty obce (v obcích, v nichž je rada obce volena, starosta především plní usnesení rady obce, zatímco v obcích, v nichž rada volena není, v daných záležitostech i sám rozhoduje), na straně druhé však též zvýšení jeho odpovědnosti, a to včetně odpovědnosti právní (za jím učiněná rozhodnutí).

Zvýšená odpovědnost starosty obce v obcích, v nichž není rada obce volena, vede mnohé starosty k úvahám, zda můžou »za sebe« nechat rozhodovat celé zastupitelstvo obce tím, že mu příslušnou záležitost předloží k rozhodnutí. Takový postup zákonu neodporuje. Starosta obce totiž žádnou z pravomocí, které podle zákona vykonává namísto rady obce, nemá tzv. vyhrazenu, a to ani pravomoci, které jsou jinak podle zákona vyhrazeny radě obce (§ 102 odst. 2 zákona o obcích). Starosta obce totiž podle zákona o obcích vykonává pravomoci rady obce, nestává se však sám »radou obce« a tudíž v jeho případě nelze hovořit o vyhrazených pravomocech. Je proto možné, aby v příslušných záležitostech namísto něj rozhodlo zastupitelstvo obce (např. schválením nájemní smlouvy).

JUDr. ADAM FUREK

právník