Zlín má schválenou koncepci odpadového hospodářství, podle které se řídí už čtyři roky. V současné době město pracuje na nové, do níž se snaží vnést nový prvek, a to práci s veřejností. Tuto metodu si již ověřilo na jiné akci - výstavbě centrálního parku na sídlišti Jižní svahy. Podstatu koncepce...
Zlín má schválenou koncepci odpadového hospodářství, podle které se řídí už čtyři roky. V současné době město pracuje na nové, do níž se snaží vnést nový prvek, a to práci s veřejností. Tuto metodu si již ověřilo na jiné akci - výstavbě centrálního parku na sídlišti Jižní svahy. Podstatu koncepce nám objasnil náměstek primátora MUDr. Jiří Sýkora.
[*] Jak se vám podařilo zapojit do projektu výstavby parku veřejnost?
Přímo pro vypracování projektu jsme vytvořili občanskou komisi, která byla poradním orgánem rady města. Uspořádali jsme celou řadu akcí, například výstavu studií parku nebo soutěž dětí, které malovaly, co by v parku chtěly mít apod. Také jsem zorganizovali několik setkání projektantů s občany, kde probíhala řízená diskuze o našich záměrech. Některé aktivní účastníky jsme oslovili a postupně vznikla komise, která spolupracovala na přípravě projektu parku.
Po dobrých zkušenostech bychom chtěli podobným způsobem vytvořit občanské komise pro konkrétní projekty a zapojit do rozhodování co nejvíce veřejnost. S jejich pomocí proto hodláme zpracovat novou koncepci nakládání s odpady, zejména si ověřovat, co občané skutečně podporují a o co mají zájem.
[*] Z jakých zkušeností jste čerpali?
Způsob komunikace s veřejností vychází z dlouhodobé spolupráce s kanadskou federací měst a obcí, která nám nabídla svůj projekt. Mají jej propracovaný a vyzkoušený v několika desítkách měst a obcí. Aplikují ho i v závažných věcech, jako je rozhodnutí, zda se ve městě postaví spalovna nebo skládka. Veřejnost musí být v tomto případě důkladně poučená a informovaná, diskuze jsou řízené a odborníci připravení odpovídat na dotazy. Městský úřad se pak opravdu podřídí tomu, co chce většina obyvatel.
[*] Chystáte novou koncepci odpadového hospodářství. Co je nyní váš největší problém?
Zlín je v podstatě zahradní město, takže značný podíl komunálního odpadu jsou odpady ze zeleně. Už před časem jsme zavedli systém trvale umístěných velkoobjemových kontejnerů dvojího typu. Žluté jsou určeny pro odpad z domácností, jako jsou starý nábytek nebo ledničky. Do zelených kontejnerů se dává shrabané listí, tráva a další bioodpad.
Bohužel někteří občané nerespektují vyhlášky a hází do zeleného kontejneru běžný odpad. Také jsou zde podnikatelé, kteří zneužívají systému velkoobjemových kontejnerů a ukládají tam v podstatě průmyslový odpad ze svých malých provozoven. Obsah kontejnerů proto musí Technické služby třídit a systém se neúměrně prodražuje. Také byly vždycky problémy s nepořádkem v okolí kontejnerů a lidé si stěžovali.
[*] Jak to řešíte?
Snažíme se postupně nahradit systém žlutých velkoobjemových kontejnerů provozem sběrných dvorů. Vybudovali jsme už tři a plánujeme další. Je v nich zabezpečen sběr všech komodit včetně nebezpečných odpadů - pro občany zdarma, pro podnikatele za poplatek. Postupně zůstanou jen zelené kontejnery, a to pouze pro občany, kteří pomáhají městu tím, že se starají o zeleň včetně městské poblíž svého bydliště. Odstranění bioodpadu z vlastních zahrad si musejí lidé zajistit sami.
Míst s kontejnery bylo po Zlíně původně na padesát, ale v současné době už jejich počet redukujeme. A nejsou umístěny nastálo, ale jen v určitou, předem oznámenou dobu. Kontejnery hlídá městská policie a jsou nainstalovány skryté kamery. Když odečteme značku auta, policie vyjíždí ihned, nebo se případ zdokumentuje a s viníky zavedeme správní řízení. Velmi těžko se nám ale prokazuje úmysl a původ odpadů.
[*] Problémem většiny měst je zneškodňování komunálních odpadů. Jak vypadá situace ve Zlíně?
Naše skládka v Suchém dole má územní rezervu na dvacet let. Loni jsme vybudovali další etapu a zároveň jsme rekultivovali první etapu včetně odplynění. Letos chceme pokračovat tím, že postavíme plynovod ze skládky do teplárny. Máme už smluvně zajištěn prodej plynu firmě, která zásobuje střed města teplem.
Podle našich plánů měl plyn proudit už dnes, ale měli jsme velké problémy s majiteli pozemků. To nás zdrželo o několik měsíců. Návratnost investice je kolem osmi měsíců. Do budoucna máme naplánován rozvoj skládky do dalších prostor a tříděním bychom chtěli její životnost prodloužit.
Zatím je na ní ukládán směsný odpad s bioodpadem, a díky tomu produkuje plyn. Je ale možný i jiný přístup - dojde-li k legislativní změně a nebude možné dávat bioodpad do země, není pro nás velký problém postavit kompostárnu. Zatím k tomuto řešení nepřistupujeme, protože je to velká investice. Zelený odpad používáme jenom částečně pro výrobu mulčovací hmoty, kterou používá město.
[*] O spalování odpadu jste nikdy neuvažovali?
Byla tady nabídka investora, který postavil fluidní kotel zásobující město teplem. Chtěli postavit ještě jeden menší a v něm použít jako alternativní palivo odpad. Uvažovali jsme o tom, ale je to velmi drahá záležitost. Nakonec jim tedy budeme prodávat plyn, který mohou využít jen po malé technologické úpravě.
[*] Separujete komunální odpad a daří se vám uplatnit vytříděné komodity?
Třídící systémy nejsou zavedeny v celém městě, ale jen v některých sídlištích, kde jsou běžná "hnízda" kontejnerů. V řídce osídlených zahradních čtvrtích dostávají občané pytle, do kterých ukládají vytříděný odpad a v určenou dobu je dají ke sběrným nádobám. Tento systém jsme zavedli, protože kontejnery by se nám zde nevyplatily. Při rozšiřování a zefektivnění třídících systémů chceme spolupracovat se školami a zmíněnými občanskými komisemi.
Ve stávajících systémech nejsou velké problémy s odbytem papíru a skla. U vytříděných plastů jsme rádi, že nám je někdo odebere zdarma. Nikdy se nám nestalo, že bychom vytříděnou komoditu museli uložit na skládku, protože jsme nenašli odběratele.
[*] Podílí se město na vypracovávání regionálních koncepcí nakládání s odpady?
Snažíme se domlouvat s okresy, které vytvoří náš kraj, ale je to ve stadiu shromažďování informací od nynějších okresů. Je fakt, že se velmi špatně dělá koncepce nakládání s odpady ve městě, když nemáme koncepci nakládání v regionu.
Při jednáních s odborníky z Kanady jsme měli problémy jim vyložit naši situaci: legislativa je nová, stále se mění a neví se, kterým směrem se bude ubírat - pouze tušíme, že nejspíš k Evropské unii. Takové problémy v Kanadě vůbec neznají. Podobné je to s koncepcí regionů, kterou rovněž mají dávno vypracovanou. Jejich první reakce byla, že když nevíme tyto dvě základní věci, nemůžeme vytvořit žádnou dlouhodobou koncepci, ale jen nějaké provizorní řešení.
JARMILA ŠŤASTNÁ
FOTO ARCHÍV
