Prvním srpnem nabyla účinnosti novela zákona o sociálních službách, jež vnáší do současného systému několik zásadních změn. Jde zejména o zvýšení měsíčního příspěvku pro lidi s největším postižením, o zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek pro chronicky nemocné děti do 18 let a o změnu výplaty příspěvku na péči pro dospělé. Tyto změny se dotknou i obcí, a proto byly tématem našeho rozhovoru s Petrem Šimerkou, ministrem práce a sociálních věcí.
Jaké jsou hlavní prvky novely?
Jednou z našich priorit je zajistit kvalitní péči těm, kteří ji skutečně potřebují. Novela zvyšuje od 1. srpna měsíční příspěvek pro lidi s největším postižením, o něž je péče nejnáročnější, na 12 tisíc korun měsíčně. Týká se to zhruba 25 tisíc osob, což představuje dopad na státní rozpočet ve výši okolo 300 milionů korun.
Dále dochází od 1. srpna ke zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek na péči pro děti do 18 let tak, aby na něj dosáhly především děti chronicky nemocné (například diabetes, fenylketonurie, celiakie, nádorová onemocnění apod.), a to tak, že se snižuje počet úkonů, které zakládají nárok na přiznání příspěvku na péči u dětí do 18 let. Asi 4000 dětí do 18 let nově vznikne nárok na příspěvek na péči ve stupni I, což obnáší 140 milionů korun ročně nového mandatorního dopadu. Maximálně 1000 dětí do 18 let může být posouzeno nově tak, že jim vznikne nárok na výplatu příspěvku na péči nikoliv ve stupni I jako doposud, ale ve stupni II, což představuje nové mandatorní výdaje ve výši asi 24 milionů korun ročně.
Jak lze žádat o příspěvek na péči?
Ministerstvo práce a sociálních věcí analyzovalo způsob využívání příspěvku na péči a výsledky nejsou zcela uspokojivé. Proto musíme nezbytně přikročit k takovým opatřením, která mohou zajistit, aby příjemce využíval příspěvek účelné a hospodárně.
Žadatel o příspěvek bude tak povinen již při podání žádosti uvést, jakým způsobem a kým mu bude nebo je péče poskytována. Pokud tuto informaci ani po výzvě správního orgánu neuvede, nemůže mu vzniknout nárok na dávku. Podle současných poznatků tento údaj neuvádí přibližně 6 % příjemců příspěvku, čili téměř 20 tisíc lidí. V těchto případech pak není možné zajistit účelné využití dávky nebo zkontrolovat správnost jejího použití. Smyslem je tedy omezit případy nesprávného používání finančních prostředků s cílem dát peníze těm, kteří je skutečně potřebují.
Změní se také kontroly?
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností budou moci kontrolovat využití příspěvku na péči efektivnějším způsobem. Je to dáno jednak tím, že novela stanoví přesný výčet okolností, které musí být podrobeny kontrole. Současně budou mít pracovníci obecních úřadů k dispozici přesný výčet činností, ve kterých příjemce dávky vyžaduje pomoc či podporu. Kontrola se tedy bude moci zaměřit na to, zda se příspěvek využívá za účelem zajištění péče, a rovněž na to, zda je péče správně zaměřena.
Nastanou změny i ve způsobu způsob výplaty příspěvku?
Ano, od 1. ledna 2010. Týká se to vyplácení příspěvku na péči v I. stupni u dospělých osob. Nově se totiž zavádí tzv. kombinovaný způsob výplaty. Jedna polovina dávky ve výši 2000 korun měsíčně bude vyplácena peněžně a druhá formou věcného plnění. Tím se rozumí výplata za pomocí nepeněžních poukázek, které budou platit pouze u registrovaných poskytovatelů služeb sociální péče jako úhrada za péči. Než bude vybrán dodavatel, bude nepeněžní formu výplaty zajišťovat informační systém provozovaný ministerstvem. Paušální uplatnění věcné výplaty by však v některých případech mohlo způsobit znevýhodnění některých příjemců dávky. Může se totiž stát, že v místě, kde člověk žije, nebude vhodná služba nebo by mohlo dojít k omezení neformálních způsobů péče především ze strany osob blízkých. Dojde-li k těmto situacím, může se příspěvek na péči na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností i nadále poskytovat v plné hodnotě v penězích.
Novela přináší obcím nové úkoly. Mohou proto počítat s finanční podporou?
Aby obecní úřady obcí s rozšířenou působností zvládly rozšíření agend, zvyšuje se příspěvek na tento výkon státní správy obcím s rozšířenou působností o 200 milionů korun.
Jaký bude postup v případě kontroly poskytovatelů služeb?
Krajské úřady provádějí současně inspekci kvality sociálních služeb a kontrolu dodržování registračních podmínek, tj. základních zákonných podmínek, které opravňují organizaci poskytovat sociální službu. Abychom zvýšili pružnost a efektivitu kontrol poskytování služeb, oddělíme kontroly registračních podmínek od inspekce kvality sociálních služeb. Krajské úřady tedy budou moci uskutečňovat účelově cílené kontroly základních povinností poskytovatelů a inspekce kvality se zbaví břemene úkonů, které mají spíše administrativní charakter. Měla by se proto více zaměřovat na aspekty dodržování práv a oprávněných zájmů uživatelů sociálních služeb.
Dále zvýšíme intenzitu inspekční činnosti ministerstva, které ze zákona kontroluje kvalitu u poskytovatelů sociálních služeb zřizovaných kraji. Do konce letošního roku uskutečníme takové organizační změny, které umožní provádění těchto inspekcí intenzivněji. Půjde především o pobytové služby sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením.
KAREL SEDLÁČEK
Aktuální právní předpis
- zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl publikován v částce 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. července 2009.
