Jaké nebezpečí hrozí obci, která má své internetové stránky? Jaká rizika s sebou nese využívání sociálních sítí, jako je například Facebook? Komunikace na síti se nemusíte obávat, pokud dodržujete základní bezpečnostní pravidla.
Otázka bezpečnosti z pohledu měst a obcí má více rovin. Tou první je, že se obec může stát obětí hackera, tedy člověka, který své výborné znalosti informačních a komunikačních technologií zneužívá k prospěchu sebe, nebo někoho jiného, nebo ke škodě své oběti. Takový hacker snadno vytvoří falešné stránky obce a mylně jimi informuje občany. Jiný pohled je z pohledu obce např. jako zřizovatele školy, protože děti jsou z hlediska počítačové bezpečnosti snad nejvíce ohroženou skupinou. Další může být z pohledu zaměstnanců obce, kteří se sami mohou stát obětí svého vlastního nebezpečného chování v kyberprostoru internetu.
E-MAIL - DOBRÝ SLUHA I ZLÝ PÁN
Jedna z nejpoužívanějších funkcí internetové komunikace nám může posloužit, ale i uškodit. Toho si byli vědomi i na Ministerstvu spravedlnosti a v novém trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) účinném od 1. 1. 2010 se vztahuje »listovní tajemství« už i na e-mailovou komunikaci.
Velké riziko se pojí s využíváním e-mailu z pohledu falešných identit. Jeden člověk si totiž může založit nepřeberné množství e-mailových adres. Toto mějte na paměti především tehdy, když řešíte například přestupek, kdy jeden soused (dejme tomu, že se jmenuje Karel Krásný) začne elektronickou poštou vyhrožovat druhému z e-mailové adresy karel.krasny12@mail.cz. Tuto adresu si však mohl zaregistrovat kdokoli a pan Krásný v tom může být úplně nevinně, protože si někdo jeho identitu neoprávněně vypůjčil.
Taková zneužití jsou však často vystopovatelná a policie v případě řešení konkrétního případu umí (na základě údajů poskytovatelů poštovních serverů, připojení k internetu) najít konkrétního viníka (pokud není dostatečně informačně vzdělaný a dokáže za sebou zahladit stopy). Falešné identity lze zneužít i k šikanování. Tzv. kyberšikana se stává velkým problémem. Od té reálné, fyzické se liší tím, že je viditelná jen v kyberprostoru.
Další velmi rozšířené riziko jsou tzv. hoaxy. Oč se vlastně jedná? Už vám někdy přišla zpráva se sdělením typu »Dívenka se ztrátou paměti po tsunami«, »Sedm štěňátek retrívrů«, nebo »Jak přežít infarkt«? Uvěřili jste naléhavému sdělení, které se vyskytuje ve všech těchto hoaxech, a poslali jste e-maily na všechny adresy, které máte v adresáři? Pak vězte, že jste se nechali napálit. Autorovi těchto poplašných zpráv nejde v drtivé většině případů o záchranu štěňat, dětí, nebo vašeho zdraví, ale o kontakty, které tak ochotně kopírujete do pole »adresát«. Posílá na ně pak nevyžádanou reklamu (tzv. spam) nebo podvodné e-maily.
Pro jiný typ podvodných e-mailů se vžil termín »rhybaření« (z anglického phishing) a »farmaření« (pharming). Obecně je lze zařadit do tzv. sociálního inženýrství. Spočívá především v tom, že obdržíte důvěryhodně vypadající e-mail od své banky, ve kterém vás vyzývá, abyste z důvodu validace údajů o platebních kartách zadali jejich čísla do internetového bankovnictví. Odkaz v podvodném e-mailu vás však nepřesměruje na stránky banky, ale na stránky hackera (lupiče), které se jako internetové bankovnictví jen tváří. Ve skutečnosti mají jedinou funkci - získat od vás údaje, které dokáže buď zneužít, nebo je prodat někomu jinému.
VÝHODY A ÚSKALÍ NÁSTROJŮ OKAMŽITÉ KOMUNIKACE
Jiným rizikovým nástrojem jsou tzv. instant messengery. Patří mezi ně např. Skype, ICQ či MSN. Mezinárodně se označují zkratkou IM (z anglického Instant Messaging, v překladu »okamžité sdělování«). Oproti komunikaci přes e-mail mají výhodu v tom, že se dva lidé spolu baví v reálném čase, a to prostřednictvím psaných zpráv, telefonátů nebo videohovorů.
Jednou z jejich záporných stránek je však velmi špatné zabezpečení, které lze zneužít prostřednictvím tzv. sniffingu, neboli čmuchání. Kdokoli může »odposlouchávat« to, co si píšete se svým protějškem. Nesdělujte proto přes IM žádné důležité věci a do kontaktů si přidávejte pouze ty, které znáte z reálného života, ostatní zájemce blokujte. Obzvláště pak ty, kdo píší v cizím jazyce. Jedná se velmi pravděpodobně o podvodné účty, z nichž budou automaticky posílány nebezpečné soubory nebo internetové odkazy. Častým důsledkem je zavirovaný počítač.
ZVEŘEJŇUJTE JEN TO, ZA ČÍM SI STOJÍTE
Nejnovějším rizikem a současně největším fenoménem současné internetové komunikace jsou sociální sítě. Co poradit? Důležité je nezavírat před sociálními sítěmi oči a netvářit se, že když tam nejsem, tak se mě to netýká. Doporučuji, abyste se však například Facebooku nebáli a svůj účet si tam vytvořili. Měli byste se ale řídit pravidlem, že na internetu o sobě sdělujete jen takové informace, které byste se nebáli hlasitě vykřičet na náměstí před svými spoluobčany. Na internetu totiž z dlouhodobého hlediska není nikdy nic tajné, vše se nakonec provalí, nebo zveřejní. Z pohledu města a obce je nezanedbatelná právě jednoduchost komunikace s využitím sociálních sítí. Tento fenomén jsem vnímal např. při podzimních komunálních volbách, kdy prostřednictvím Facebooku šířily fiktivní osoby »drby« z činnosti radnice ve městě.
Více informací k bezpečnosti na internetu se dozvíte např. na stránkách projektu Safer Internet (www.saferinternet.cz), který je podporován Evropskou komisí.
VÁCLAV KOUDELE
vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje
Nejčastější rizika e-komunikace
Hackerství:
- vytvoření falešných stránek měst či obcí apod.
E-mail:
- porušení »listovního tajemství«
- zneužívání falešných identit
- kyberšikana
- hoaxy
- phishing (»rhybaření« ) a pharming (»farmaření«)
ICQ, Skype, MSN:
- sniffing (»čmuchání«)
- zneužívání falešných identit
Sociální sítě (např. Facebook):
- zneužití citlivých údajů
Ing. Václav Koudele parafrázuje známé »Nemyslíš - zaplatíš« v prostředí internetu jako »Nevíš, neumíš - také zaplatíš«.
FOTO: ARCHIV
