Zásady zateplování Vzrůstající ceny energií nutí majitele nemovitostí stále intenzivněji přemýšlet, jak ušetřit energii potřebnou pro vytápění. U většiny současných staveb je nutné postupovat dvěma směry. Jedním je omezení vytápění na nezbytnou míru, druhým minimalizace tepelných ztrát. Vytápění je...
Zásady zateplování
Vzrůstající ceny energií nutí majitele nemovitostí stále intenzivněji přemýšlet, jak ušetřit energii potřebnou pro vytápění. U většiny současných staveb je nutné postupovat dvěma směry. Jedním je omezení vytápění na nezbytnou míru, druhým minimalizace tepelných ztrát.
Vytápění je třeba omezit na nezbytnou míru podle potřebné teploty v různých prostorách. K tomu slouží jednak regulace vytápění a dále ovlivnění postojů uživatelů bytů či jiných prostor měřením spotřeby tepla, neboť uživatel je často schopen skutečně šetřit teplo pouze tehdy, pokud bude mít jistotu, že se to bezprostředně projeví na jeho kapse.
Nicméně vlastní měření nijak neovlivňuje technické parametry domu a vytápěcí soustavy, a proto není vždy nutné. Regulace vytápění má za účel udržet požadovanou teplotu v místnostech na předem stanovené hodnotě a povolit vytápěcímu systému dodávat do místnosti pouze potřebné množství tepla, které pokryje rozdíl mezi tepelnými ztrátami dané místnosti a tepelnými zisky (ty mohou vznikat z provozu různých zařízení a z různých činností, např. vaření, žehlení, pobyt osob, sluneční osvit).
Pokud bychom řídili množství dodávaného tepla pouze vnější teplotou, může docházet k přetápění místností, a tím k nadměrné spotřebě energie. Průměrné zvýšení vnitřní teploty během vytápěcího období o 1 řC zvýší spotřebu energie na vytápění o více než 6 %. Pro provedení správné regulace je nutné propočítat celý vytápěcí systém a zpracovat návrh řešení, které bude respektovat vnější vlivy - tedy tepelné ztráty jednotlivých místností a tlakové ztráty potrubí.
V návrhu je nutné určit přednastavení termostatických hlavic ventilů na radiátorech, způsob zjišťování rozdílu teplot na osluněné a neosluněné straně objektu i navrhnout tlakovou kompenzaci, která bude zajišťovat správnou funkci topného systému ve všech režimech vytápění. Tyto práce provádí projektant ústředního vytápění.
Minimalizace ztrát
Tepelné ztráty objektu lze minimalizovat zvýšením tepelného odporu vnějších obalových konstrukcí, tedy střechy, fasády, oken a případně stropů hraničících s nevytápěným prostorem. Požadavky na tloušťku tepelného izolantu postupně vzrůstají a pravděpodobně budou vzrůstat neustále až do doby, kdy bude množství energie potřebné na výrobu tepelné izolace, její dopravu a zabudování vyvážené s množstvím energie, kterou je tepelná izolace schopná během své životnosti ušetřit.
Při současných tepelných izolacích tato situace nastává - podle zahraničních výpočtů - někde mezi tloušťkou tepelné izolace 35 cm až 55 cm. Znamená to, že jakákoliv tepelná izolace do této síly je rozumná. Proto je vhodné použít maximální tloušťku tepelné izolace v praxi technicky dobře proveditelnou.
U nejvíce používaných kontaktních zateplovacích systémů (tj. systémů lepených, neodvětrávaných) se tato maximální tloušťka pohybuje podle druhu použitých hmoždinek mezi 10 cm a 16 cm. Při vyšších tloušťkách nastává u kontaktního zateplovacího systému cenový zlom, protože do této tloušťky se zvyšuje cena zateplení pouze o cenu tepelné izolace, což je v porovnání s celkovými náklady na zateplení minimální cenový nárůst. Při větších tloušťkách tepelné izolace je nutné řešit konstrukci nestandardními způsoby, což dodatečné zateplení výrazně prodraží.
Při řešení zateplení domu je nutné postupovat důsledně a zateplit skutečně celý dům, například u panelových domů i svislou část atiky ze strany střechy a při nižších atikách je zateplit i seshora. Nesmí se samozřejmě zapomenout i na ostění oken. U oken se minimální akceptovatelný součinitel prostupu tepla U (dříve značený k) pohybuje od 1,6 W/m2.K níže.
Pracovní postup
Začátek veškerých úvah by se měl odvíjet od stavebně technického průzkumu objektu a jeho posouzení z hlediska spotřeby energie a tepelných ztrát poradcem - odborníkem v oblasti úspor energií, který zjistí současný stav objektu a navrhne příslušné postupné kroky. Jeho rady by měly být konkrétní, ale bez doporučování realizátorů.
Forma porady může být ústní nebo ve formě energetického auditu, který však není vždy podmínkou. Energetický audit je vyžadován u všech státních dotačních programů. Poradce by měl doporučit, co všechno je nutné provést a v případě potřeby navrhnout po seznámení s možnostmi a záměry investora posloupnost jednotlivých kroků.
Obvykle je jako první krok uvažováno zpracování projektové dokumentace pro regulaci, případně i měření a realizace tohoto návrhu. To však může vést ke snížení vnitřních teplot, snížení intenzity větrání a následnému růstu plísní.
Druhým krokem bývá zateplení domu spolu s výměnou oken. Zateplení však, pokud není realizována i vhodná regulace, nemusí nutně vést k úspoře energie, protože obyvatelé domu si pak regulují teplotu tím nejjednodušším způsobem - otevřením oken. Dochází k tomu, že teplo, které je ušetřeno tím, že neprostupuje stěnami, je vyplýtváno nadměrnou výměnou vzduchu.
Pokud z finančních důvodů musíme rozdělit realizaci zateplení na zateplení oken a zateplení fasády, není jednoznačné, co provést dříve. Zateplíme-li nejprve fasádu a následně vyměníme okna, budeme při jejich výměně zasahovat do již provedené fasády, což zvýší náklady na realizaci a vytvoří nebezpečí vzniku tepelných mostů.
Opačný postup vede k tomu, že nová a těsná okna zamezí infiltraci vzduchu. Omezením přirozeného větrání může dojít ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu v místnostech a hrozí riziko zvýšené kondenzace vodní páry na studených površích (rohy a kouty místností, nadpraží, ostění a další místa s tepelnými mosty v konstrukci) a následný růst plísní.
Proto se domnívám, že při současných úrokových mírách je vhodnější celou akci realizovat najednou a chybějící peníze si půjčit v bance.
Výběr poradce
Existuje mnoho různých firem, které se komerčně zabývají poradenstvím či inženýringem. V našem právním řádu postrádáme zatím garantování nezávislých poradenských služeb definováním postavení tzv. konzultačních inženýrů (v Německu Beratende Ingeneur). V zemích západní Evropy je jejich postavení upraveno právními předpisy. Konzultační inženýr musí mít zpravidla autorizaci pro vybrané činnosti ve výstavbě, svou profesi může vykonávat pouze jako svobodné povolání, nesmí provozovat žádnou živnost (nesmí být výrobcem nebo prodejcem stavebních materiálů nebo zhotovitelem stavby).
Další možností, jak najít správnou firmu, je obrátit se na některou organizaci zabývající se poradenstvím v oblasti úspor energií. Bohužel, i v tomto sektoru platí to co jinde - ne každá firma, která službu nabízí, je dostatečně fundovaná k jejímu kvalitnímu poskytnutí.
Je proto dobré doporučení jedné firmy konzultovat s jiným odborníkem. Zde je možné využít bezplatných služeb EKIS (Energetických konzultačních a informačních středisek).
Projektant a zhotovitel
Reference na projektanta je možné získat od jeho minulých zákazníků. I zde je však lepší být trochu skeptický. Chválení může mít příčinu v tom, že se jedná o přátele, a naopak hanění v tom, že projektanta pomluvila třeba realizační firma, které se návrh nelíbil právě proto, že byl příliš dobrý a realizační firma chtěla stavět podle svých zvyklostí, které nemusí být vždy lepší než teoretické znalosti projektantů.
Projektant by měl nabídnout variantní řešení a vysvětlit jejich rozdíly, popřípadě, pokud nenabídne varianty, by měl vysvětlit proč. Projektovou dokumentaci můžeme konzultovat s poradcem, třeba v rámci bezplatného poradenství v EKIS.
Dobrý zhotovitel dokáže napravit chyby špatné projektové dokumentace, ale špatný zhotovitel dokáže postavit špatnou stavbu i podle dobrého návrhu. Je proto obzvláště důležité zjistit si pokud možno co nejvíce informací o příslušné firmě. I to však bohužel může vést ke špatnému výsledku, protože stačí, když z dobré firmy odejdou kvalitní pracovníci (zedníci, fasádníci) a místo nich jsou přijati méně schopní.
V každém případě je nutné vždy ve smlouvě o dílo, která by měla být písemná, uvést veškeré podmínky, na kterých jste se dohodli se zhotovitelem, a nespoléhat pouze na ústní sliby.
Ve smlouvě by mělo být přesně uvedeno, jakým systémem bude zateplení realizováno, jakých bude dosaženo parametrů (např. okna budou mít součinitel U = 1,6 W/m2.K, bude použit certifikovaný zateplovací systém XY o síle tepelné izolace na fasádě 12 cm s minimálním přidaným tepelným odporem R=3 m2.K/W, na ostění bude použit extrudovaný polystyrén o síle 3 cm s minimálním tepelným odporem R=1 m2.K/W, atika bude zateplena z vnitřní strany nástřikem polyuretanu o síle 3 cm s minimálním tepelným odporem R=1,1 m2.K/W a objemovou hmotností 60 kg/m3, shora bude pod oplechování atiky přidáno 8 cm minerální vlny s minimálním tepelným odporem R=1,7m2.K/W a minimální objemovou hmotností 140 kg/m3...).
Kvalitu celého zateplovacího systému není třeba ve smlouvě příliš rozvádět, neboť ta je dána použitím konkrétního systému a jeho vlastnosti musí být potvrzeny příslušným certifikátem.
Naše současné obchodní právo umožňuje - podobně jako ve vyspělých tržních ekonomikách - určit část obsahu smlouvy odkazem např. na všeobecné obchodní podmínky případně jiné dokumenty, představující obchodní zvyklosti ve výstavbě. V případě dodatečného zateplení se lze ve smlouvě odvolat např. na technická pravidla a další dokumenty vydávaná Cechem pro zateplování budov (CZB), doporučené standardy technické České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) aj.
Při zadávání zakázky na regulaci není situace tak tragická jako u zateplování. Je ale nutné si vše ohlídat, svěřit se skutečně odborné firmě a ve smlouvě zakotvit, z jakého materiálu a za jakou cenu bude dílo provedeno a jaké parametry má regulace splňovat.
Obvykle je vhodné požádat projektanta o autorský dozor (za honorář) a ve smlouvě s ním si vymínit, jaké parametry bude daná regulace splňovat; nejen tedy účinnou regulaci, ale například i hlučnost, požadavek na dostatečné vytápění všech místností aj. V případě provedení regulace před zateplením je vhodné požadovat "vyregulování" otopné soustavy na nezateplený dům a po provedení dodatečných izolací na zateplený dům.
Stavebník může samostatně smluvně sjednat provádění technického dozoru (v případě účasti v programu podpory oprav bytových domů postavených panelovou technologií patří sjednání technického dozoru, prováděného fyzickou osobou s autorizací ve výstavbě, k podmínkám účasti).
Výběrové řízení
Pro výběr zhotovitele lze doporučit vypsání výběrové řízení, ve kterém budou co nejlépe a jednoznačně uvedeny požadavky: např. předložení prohlášení o shodě a certifikáty použitých systémů a výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a podle jeho prováděcích předpisů, tj. především nařízení vlády (NV) č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění NV č. 81/199 Sb.; dodržení požadavků vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (na území hl. města Prahy vyhl. č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy).
Dále pak požadované platební podmínky a termín realizace, požadavek na zajištění záboru veřejné komunikace, komplexnost díla, záruky a další.
Pokud se jedná o zateplení domu, je nutné si uvědomit, že hodnocení zateplovacího systému se musí týkat celku, a nikoliv pouze jednotlivých použitých materiálů. Není totiž možné kombinovat různé výrobky v jednom funkčním celku, pokud není zaručena jejich vzájemná dobrá součinnost.
Je vhodné požadovat nikoliv pouze vlastní certifikát zateplovacího systému, ale i jeho přílohy, tj. protokol o certifikaci obsahující údaje o výsledcích zkoušek a dalších šetřeních a výsledku ověření, zda výrobek odpovídá technické specifikaci (= určené české technické normy + stavebně technické osvědčení) a technickým předpisům (právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů obsahující technické požadavky na výrobky, případně pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh a jeho užívání).
Z protokolu o certifikaci je také patrné, z jakých komponentů kterých výrobců je systém sestaven. Základ kvality systému pak dokládají zkoušky jednotlivých komponentů a jejich technické parametry.
Protože zatím české normy požadavky na vlastnosti jednotlivých složek zateplovacího systému neřeší, je dobré požadovat prokázání splnění zahraničních norem (německých, rakouských).
Pro vzájemnou porovnatelnost nabídek zhotovitelů je vhodné uvést v zadání výběrového řízení jednotné výchozí podmínky a požadovat uvedení konkrétních dílčích parametrů: typ a tloušťka izolantu, parametry lepicí a stěrkové hmoty, délka a typ kotevních a pomocných prvků (např. hmoždinky s kovovým či plastovým trnem), vlastnosti skelné tkaniny, druh, zrnitost, barevnost finální povrchové úpravy, uvedení referencí, komplexnost dodávky ve vztahu k vlastní výrobě, zajištění kontroly provádění, řešení rozhodujících detailů, záruky na technické parametry použitého materiálu, záruka na dílo, platební kalendář (je vhodné se vyhnout zálohovým platbám před provedením díla).
ROMAN ŠUBRT,
autorizovaný inženýr
sdružení Energy Centre
České Budějovice - EKIS
FOTO ARCHÍV
