"Kdybych měl pro úvahy o rozvoji Nové Bystřice vycházet pouze z oněch zhruba 8200 hektarů, které zaujímá plocha našeho správního území, určitě bych se daleko nedostal," tvrdí Mgr. Jiří Zimola, starosta tohoto třiapůltisícového pohraničního městečka na jihočeské státní hranici s Rakouskem.
Třiatřicetiletý bývalý učitel dějepisu na místní škole, který v roce 1998 stanul v čele Nové Bystřice jako zřejmě nejmladší mezi starosty jihočeských měst, nemá příliš v oblibě slovo "manažování" a prý si pod ním ani neumí moc konkrétního představit. Jeho činnost na postu starosty i předsedy Sdružení pohraničních obcí a měst okresu Jindřichův Hradec, stejně jako mnohé další aktivity však naznačují, že v praxi má zcela jasno o tom, jakým směrem napřít rozvoj města i celého regionu.
ZÁKLADEM JE PARTNERSTVÍ
"Základem je partnerská spolupráce s obcemi v našem sousedství," vysvětluje Jiří Zimola. "Všichni tady hodně sázíme na rozvoj cestovního ruchu. Jenže co by nám v Nové Bystřici byly platné sebelepší služby nabízené turistům, kdyby ostatní obce v okolí také nevytvářely dobré podmínky pro návštěvníky? Takže, když kupříkladu ve Starém Městě pod Landštejnem vybudovali nové chodníky a hlavně nové parkoviště, byla to dobrá zpráva i pro okolní obce. Vždyť turisté, kteří zaparkují pod impozantním hradem Landštejn na česko-moravsko-rakouském pomezí, pak pokračují v cestě za dalšími památkami a pozoruhodnostmi v okolí a nepochybně se také někde budou stravovat, nakoupí suvenýry a případně se i ubytují."
Rozvoji turistiky v regionu by mohla napomoci i studie Potenciál cestovního ruchu na Novobystřicku, která vznikla jako diplomová práce jednoho z posluchačů jindřichohradecké Fakulty managementu VŠE Praha, jíž starosta Zimola dělal oponenta. Jak zaznělo na říjnové odborné konferenci "Impuls pro Jindřichohradecko - jak dál, občané?", studie může posloužit nejen stávajícím podnikatelům v oboru, aby věděli, jaké služby a aktivity by se jim vyplatilo rozvíjet. Ale může také být inspirací investorům, kteří do regionu teprve chtějí vstoupit a vložit své peníze do podnikání v cestovním ruchu.
"Tato studie, stejně jako Program rozvoje Novobystřicka na léta 2002 až 2010 jsou nástroji, jimiž naše město s okolními obcemi může vytvářet podmínky pro místní podnikatele," říká starosta. "To samé platí o našem impuls centru, které jsme v Nové Bystřici založili po vzoru rakouských přátel. Impuls centrum přispívá v regionu k osvětě o možnostech čerpání podpory z evropských i národních zdrojů, koordinuje přeshraniční spolupráci a pomáhá v tomto smyslu plánovat a uskutečňovat nejrůznější projekty, které pak využívají obce, školy, neziskové organizace, ale třeba i místní podnikatelé." (viz MO č. 8/2004 - pozn. redakce)
NEVIDĚT JEN PŘÍTOMNOST
Především ve vytváření podmínek pro podnikání v místě vidí starosta hlavní úlohu samospráv v úsilí o rozvoj regionu a snižování lokální nezaměstnanosti. Například to byly členské obce Sdružení pohraničních měst a obcí, které společně vydaly turistickou mapu Výletní cíle s českou a německou legendou, odkazující na nejzajímavější památky a další pozoruhodnosti na jihu Čech. Mapu, finančně podpořenou z programu Phare CBC, zdarma obdrželi i místní hoteliéři, restauratéři a poskytovatelé dalších služeb pro turisty.
"Jenže mnozí podnikatelé nevidí dál než jen na současnou turistickou sezónu. Snad se domnívají, že Rakušané do českého příhraničí budou už navěky jezdit o víkendech a svátcích na obědy, ve všední dny na večeři a i jinak u nás utrácet svá eura. Jenže jak se budou ceny u nás postupně srovnávat s cenami v Rakousku, návštěvníků tohoto druhu začne ubývat. Už teď je třeba myslet na další kategorie turistů a návštěvníků," konstatuje Jiří Zimola.
Starosta jako příklad uvádí novobystřický golfový klub s veřejným 9jamkovým hřištěm, na něž navazuje mistrovské 18jamkové hřiště. Na rakouské straně je pak do vzdálenosti 50 kilometrů dalších sedm golfových hřišť. Tak se v této oblasti otevírá doslova ráj pro golfisty - jichž jen na českou stranu ročně nyní zavítá kolem pěti tisíc. Tato náročná klientela však v Nové Bystřici nenalezne dostatečnou kapacitu komfortnějšího ubytování, ani noblesnějšího stravování. A patrně by tam neprohloupil ani podnikatel, který by, dejme tomu, začal prodávat oblečení a další potřeby pro golfisty.
Či jiný příklad: Město Nová Bystřice zadalo a zaplatilo zhotovení projektu zimních běžeckých stop v okolí a ze své kasy financovalo i jejich vyznačení v terénu, přičemž stopy jsou už zakresleny do turistické mapy Novobystřicka. Majitelé penzionů a hotýlků, jimž stopy prodlužují sezónu a přivádějí další klientelu, však příliš neslyší na to, že by měli s městem spolupracovat a finančně se podílet na udržování stop v zimě. Byli by prostě nejraději, pokud by město vzalo na sebe i toto břímě.
SÁZKA NA DROBNÉ PODNIKATELE
Přesto Jiří Zimola spoléhá více na drobné podnikatele než na příchod jediného velkého zaměstnavatele. "Pokud velká firma pak z města odejde či významně omezí výrobu - a v Nové Bystřici s tím máme zkušenosti - je to pohroma pro celý region," říká starosta, podle něhož menší podnikatelé bývají s místem více spjati a ani případné nesnáze či dokonce krach některého z nich zaměstnaností v místě příliš neotřesou.
"Možná by stálo za to," připouští starosta, "kdyby v příštím programovém období Evropské unie programy pro malé a střední firmy ještě více spojovaly udělování dotací s jejich sepětím s obcí a regionem. Neznamená to, že se chci stát všemocným starostou, bez jehož razítka nebude možné dotaci získat. Ale obec, to přece není jen starosta nebo patnáct zastupitelů. A každý z občanů by měl mít právo vědět, na jaký svůj záměr chce podnikatel v obci využít peněz z veřejných zdrojů a zda tento záměr je v souladu s představami obyvatel o rozvoji svého města nebo vesnice."
