I v posledním díle seriálu se s ohledem na vlastní praxi budu zabývat danou problematikou podle zákona o krajích. Právní úprava v zákoně o obcích je však totožná, proto většinu popsaných postupů lze analogicky aplikovat i v případě obcí. ODPOVĚDNOSTI ČLENŮ ŘÍDICÍCH A DOZORČÍCH ORGÁNŮ Každý navržený...
I v posledním díle seriálu se s ohledem na vlastní praxi budu zabývat danou problematikou podle zákona o krajích. Právní úprava v zákoně o obcích je však totožná, proto většinu popsaných postupů lze analogicky aplikovat i v případě obcí.
ODPOVĚDNOSTI ČLENŮ ŘÍDICÍCH A DOZORČÍCH ORGÁNŮ
Každý navržený člen představenstva akciové společnosti (a. s.) nebo jednatel společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) by měl být obeznámen s tím, že v souladu s ust. § 194 odst. 5 obchodního zákoníku /OZ/ (pro s. r. o. se použije obdobně podle ust. § 135 odst. 2 OZ) jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře12) a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva (jednatel) jednal s péčí řádného hospodáře13), nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva (jednatel). Ti členové představenstva (jednatelé), kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva (jednatele) škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.14) Smlouva mezi společností a členem představenstva (jednatelem) nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva (jednatele) za škodu jsou neplatné. Členové představenstva (jednatelé) odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li tento pokyn v rozporu s právními předpisy.
Pro členy představenstva (jednatele) jsou tedy závazné pouze takové zásady a pokyny valné hromady, které jsou v souladu s právními předpisy a stanovami obchodní společnosti. Postup členů představenstva (jednatelů) v souladu s protiprávními pokyny valné hromady je nezbavuje odpovědnosti za škodu, která by realizací takových pokynů společnosti vznikla.
Podle ustanovení § 194 odst. 6 OZ (pro s. r. o. se použije obdobně podle ust. § 135 odst. 2 OZ) členové představenstva (jednatelé), kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva (jednatele) k náhradě škody. Ručení člena představenstva (jednatele) zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.
Odpovědnost člena představenstva (jednatele) za škodu způsobenou společnosti je vždy odpovědností obchodněprávní, která se podrobuje ust. § 373 a násl. obchodního zákoníku. Je to odpovědnost objektivní, takže pro její vznik se nevyžaduje zavinění. Společnost je povinna prokazovat členu představenstva (jednateli) porušení jeho povinnosti, vznik škody a příčinnou souvislost mezi škodou a porušením povinnosti. Člen představenstva se odpovědnosti zprostí, jen když prokáže liberační důvod ve smyslu ust. § 374 OZ, tzn. překážku nezávislou na jeho vůli, nebo nepředvídatelnost škody v době vzniku závazkového vztahu jako možný důsledek porušení povinnosti (viz ust. § 379 OZ).
Výše uvedená pravidla týkající se povinností a odpovědnosti členů představenstva (jednatelů) platí totožně i pro členy dozorčí rady obchodní společnosti, neboť v souladu s ust. § 200 odst. 3 (a. s.) a ust. § 138 odst. 2 (s. r. o.) obchodního zákoníku, pro členy dozorčí rady platí stejně ust. § 194 odst. 2, 4 až 7 OZ.
Z hlediska odpovědnosti mají zvláštní postavení úředníci územních samosprávných celků (ÚSC).15) V souladu s ust. § 66 odst. 10 OZ, jsou-li orgánem nebo členy orgánu společnosti úředníci územního samosprávného celku, kteří byli takto vysláni jako zástupci územního samosprávného celku, jehož jsou zaměstnanci, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají, tento územní samosprávný celek.16)
Podle ust. § 66 odst. 11 OZ má územní samosprávný celek právo, aby osoby, za které podle citovaného odst. 10 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto osoby podle zákoníku práce odpovídají za škodu způsobenou zaviněným porušením povinnosti.17)
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Pro obsazování řídicích a dozorčích orgánů obchodních společností majetkově navázaných na ÚSC platí specifické postupy. Ačkoliv působnost valné hromady o. s. vykonává rada kraje, vyplývá ze zákona o krajích, že volbu a odvolání členů orgánů může provést pouze na základě návrhu zastupitelstva kraje. Zastupitelstvu je vyhrazeno navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. I přesto, že tento postup byl v literatuře opakovaně popsán, není v praxi akceptován bez výhrad a některé kraje (obdobně i obce) jej nerespektují a zastupitelstvo v procesu personálních změn vynechávají. V takovém případě je ale otázkou, zda rozhodnutí rady kraje při výkonu působnosti valné hromady o. s. o personální změně v orgánu společnosti je platné, když mu nepředcházel vyžadovaný návrh zastupitelstva kraje. Osobně jsem přesvědčen o neplatnosti takového úkonu rady kraje, a to s odkazem na ust. § 23 odst. 2 zákona o krajích. Zajímavý by byl názor soudů na tuto otázku (judikatura dosud problém neřeší).)
V souvislosti s personálním obsazováním orgánů obchodních společností jsem se věnoval také účasti členů zastupitelstva kraje, příp. zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu v řídicích a dozorčích orgánech obchodních společností. Především jsem poukázal na výkladové problémy pojmu »statutární zástupce právnické osoby«, který používá zákon č. 130/2000 Sb. Tento pojem nelze ztotožnit s obecně používaným a v právních předpisech jednoznačně definovaným pojmem »statutární orgán«. Proto mám za to, že je třeba novelizovat zákon č. 130/2000 Sb. tak, aby bylo zřejmé, jaký má vlastně zákonodárce úmysl (ve vztahu k neslučitelnosti funkcí). Pokud jde o účast politiků (členů zastupitelstva kraje) a zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu v řídících orgánech obchodních společností spojených s krajem, jsem přesvědčen, že by měla být spíše výjimkou. Naopak své opodstatnění má účast politiků i zaměstnanců v dozorčích radách krajských obchodních společností, neboť umožňuje kontrolu zakladatele (resp. společníka či akcionáře) nad činností společnosti a jejích řídicích orgánů.
Poznámky
12) Srov. Rada I.: Jednatelé s. r. o. Představenstvo a. s. - práva, povinnosti, odpovědnost, Praha: Linde nakladatelství s. r. o., 2003, str. 147: Současná právní úprava již ukládá statutárním orgánům všech obchodních společností stejnou povinnost, a to jednat s péčí řádného hospodáře. S ohledem na to, jaký význam má porušení této povinnosti pro odpovědnost členů statutárních orgánů, by však podle mého názoru bylo vhodné legislativně zakotvit obsah tohoto pojmu. Dalším důvodem pro tento krok je skutečnost, že s ohledem na historický výklad tohoto pojmu, bude jeho význam v obchodněprávních vztazích jiný než např. v zákoně o rodině, kde je rovněž užíván.
13) K vymezení pojmu »s péčí řádného hospodáře« srov. též Důvodovou zprávu k návrhu zákona číslo 370/2000 Sb., kterým se mění obchodní zákoník a některé další zákony, citováno dle ASPI ID LIT13617CZ: Požadavek péče řádného hospodáře předpokládá, »že společník řádně pečující o záležitosti společnosti dovede rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu a dovede tuto pomoc pro společnost zajistit.«
14) Srov. Eliáš K.: K některým otázkám odpovědnosti reprezentantů kapitálových společností, Právník, Praha: 1999, str. 320: Není tedy možné jakoukoli v majetkových poměrech společnosti vzniklou škodu automaticky přičítat k tíži osobě, která ve společnosti zastává určitou funkci s tím, že škoda vznikla v důsledku porušení její povinnosti, která pro ni ze zastávané funkce vyplývá.
15) Dvořák T.: Akciová společnost a Evropská akciová společnost, Praha: Aspi a. s., 2005, str. 517: Specifická pravidla částečně odchylná od obecné úpravy přinesly novely obchodního zákoníku č. 16/2002 Sb., č. 309/2002 Sb. a č. 312/2002 Sb. Věcně se tu jedná o to, že stát ve vztahu k sobě a dále ve vztahu k územně samosprávným celkům dosti účelově prolomil obecná pravidla odpovědnosti za škodu, pobírání odměn za výkon funkce a výkonu funkce s péčí řádného hospodáře.
16) Tato zákonná ochrana však podle OZ neplatí pro členy zastupitelstva kraje, kteří byli do orgánů společnosti delegováni zastupitelstvem.
17) Srov. ust. § 257 odst. 2 a 3 zákoníku práce: Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.
PETR POSPÍŠIL
Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Pro členy představenstva (jednatele) jsou tedy závazné pouze takové zásady a pokyny valné hromady, které jsou v souladu s právními předpisy a stanovami obchodní společnosti
