Na bezmála pět tisíc zastupitelů a zastupitelek z měst a městských částí s více než 10 tisíci obyvateli se na jaře 2008 obrátili olomoučtí badatelé v rámci výzkumného projektu Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě. Co vyplynulo z tohoto průzkumu?
Dotazníky byly zaslány všem starostům a starostkám, primátorům a primátorkám s prosbou o předání zastupitelům při nejbližším zasedání zastupitelstva. Od dubna do konce června 2008 se shromáždilo 828 vyplněných dotazníků. Z pětiny měst a třetiny městských částí nepřišla žádná odpověď. Přibližně 17% návratnost je srovnatelná s průběhem obdobných šetření v Polsku, Rakousku a Německu.
DVĚ TŘETINY PRO PŘÍMOU VOLBU
Z výsledků vyplynulo, že více než dvě třetiny respondentů jsou členy politických stran či hnutí. Čtyři z pěti odpovídajících kandidovali za celostátní strany, ostatní získali mandáty buď za místní či regionální politické subjekty (12 %) nebo jako samostatní nezávislí kandidáti (7 %).
Mezi odpovídajícími bylo 24 % žen, průměrný věk mírně převýšil 51 let. Čtvrtina z odpovídajících byla ve věku 60 a více let. Práce zastupitelstva města či městské části se respondenti účastní v průměru 7,6 roku. Třetina respondentů byla do zastupitelstva zvolena v roce 2006 poprvé, v druhém volebním období reprezentuje města a městské části necelá čtvrtina a ve třetím období necelá pětina respondentů. Zbývající čtvrtina má za sebou ještě delší zastupitelskou kariéru. Čtvrtina z dotazovaných by politiku již ráda opustila, více než polovina by chtěla pokračovat v zastupitelské práci a asi pětina má ambice postoupit buď na významnější pozice v místní politice nebo se uplatnit v krajské či celostátní politice.
Za nejdůležitější cíle samosprávy zastupitelé označili přilákání ekonomických aktivit do města, zlepšení infrastruktury a služeb usnadňujících pohyb ve městě, rozvoj vysoce kvalifikovaných činností atd.. Za nimi se objevilo například zlepšení image a vzhledu města či služeb nabízejících volnočasové aktivity a kulturní vyžití.
Z různých reformních návrhů, které se uplatňují v některých evropských městech či státech, zastupitelé českých měst a obcí považují za nejvhodnější veřejná projednávání, při nichž mohou občané diskutovat o plánech místní samosprávy, a také přímou volbu starostů a primátorů. První za velmi vhodné či vhodné označilo více než 80 % dotázaných, přímou volbu podporují dvě třetiny zastupitelů.
LEVICOVÍ VS. PRAVICOVÍ
S tvrzením "politické strany jsou nejlepší platformou pro participaci občanů" souhlasila nadpoloviční většina straníků, kdežto nestraníci byli v této otázce buď nerozhodní, nebo s tvrzením nesouhlasili. Zastupitelé, kteří se označili za levicové, vidí boj proti marginalizaci a chudobě jako mnohem důležitější cíl samosprávy než pravicoví zastupitelé. Ti naopak častěji jako důležité označili snahu přilákat do měst bohatší obyvatele. Podobně výrazně se odlišují názory levice a pravice na význam místního referenda.
Odpovědi zastupitelů obsahují řadu dalších zajímavých informací, kterým se budou výzkumníci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci díky podpoře Grantové agentury ČR dále věnovat ve spolupráci se zahraničními partnery. Obdobný výzkum se uskutečnil v téměř dvaceti evropských zemích a v současné době se připravuje společný datový soubor. K mezinárodnímu srovnání poslouží i odpovědi zastupitelů z českých měst.
Více informací o výzkumu je na http://www.ksoc.upol.cz/vyzkum/vyzkum1.html.
DAN RYŠAVÝ
Katedra sociologie a andragogiky
FF UP Olomouc
