V listopadu tohoto roku došlo k faktickému naplnění příslušných ustanovení Ústavy ČR, pojednávajících o územní samosprávě, podle nichž se ČR člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky (VÚSC), spravovanými...
V listopadu tohoto roku došlo k faktickému naplnění příslušných ustanovení Ústavy ČR, pojednávajících o územní samosprávě, podle nichž se ČR člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky (VÚSC), spravovanými zastupitelstvem.
Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření VÚSC a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, bylo s účinností od 1. ledna t. r. vytvořeno 14 VÚSC (včetně hlavního města Prahy).
Konkrétní obsah pojmu "kraj" dává zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), který mimo jiné řeší i postavení členů zastupitelstev krajů (dále zastupitelé) a způsob jejich odměňování, kde odkazuje na přijetí prováděcího právního předpisu.
Tímto předpisem je nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev (dále nařízení vlády), které nabylo účinnosti dnem voleb do krajů. Způsob voleb do zastupitelstev krajů včetně práva volit a být volen, volebních orgánů a jejich povinností aj. konkrétně stanovil zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
Zákony řešily počet členů zastupitelstev krajů podle počtu obyvatel kraje, konkrétně při počtu obyvatel do 600 000 má zastupitelstvo 45 členů (kraj Královéhradecký, Plzeňský, Karlovarský, Jihlavský, Liberecký a Pardubický), do 900 000 obyvatel má zastupitelstvo 55 členů (kraj Českobudějovický, Olomoucký, Ústecký a Zlínský), nad 900 000 obyvatel má zastupitelstvo 65 členů (kraj Středočeský, Brněnský a Ostravský).
Z výše uvedených právních předpisů vyplývá, že právo být volen do zastupitelstva kraje měl státní občan ČR starší 18 let s trvalým pobytem na území kraje, který neměl překážku ve výkonu volebního práva, spočívající v zákonem stanoveném omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům.
FUNKCE ČLENA
Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním.
Dále s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním (vykonává-li zaměstnanec příslušnou funkci na orgánu, jehož územní působnost se alespoň zčásti kryje s územní působností tohoto kraje).
Dále pak s funkcí statutárního zástupce právnické osoby, zřízené nebo založené krajem, nebo v níž má kraj majetkovou účast.
Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením a ke zvolení dochází ukončením hlasování. Výkon konkrétní funkce v zastupitelstvu začíná od ustanovujícího zasedání zastupitelstva kraje, které volí hejtmana, zástupce hejtmana a další členy rady.
Tato zasedání se mají uskutečnit nejpozději do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb; po letošních volbách je svolává ministr vnitra a je předpoklad, že se budou konat v termínu od 18. do 21. prosince tohoto roku.
Výkon funkce člena zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce podle příslušných ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů k němu. Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech, vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
NEJDE O PRACOVNÍ POMĚR
V zákoně je konstatováno, že na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva, se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak (jedná se např. o ustanovení o dovolené - její výměra je stanovena na 5 týdnů, rozsah a pořadí srážek z odměny, náhrady škody a jiné).
I když kraj vůči uvolněnému zastupiteli plní některé role zaměstnavatele, nejde v žádném případě o pracovní poměr, který je běžný mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. O počtu členů uvolněných pro výkon funkce rozhoduje zastupitelstvo kraje, které má současně pravomoc stanovit výši odměny neuvolněných členů zastupitelstva.
Ze zákona přímo vyplývá, že odměna uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstev krajů je jednosložková, přičemž výše odměny uvolněných zastupitelů je odstupňována podle počtu obyvatel kraje (viz výše). Odměny podle tohoto zákona i nařízení vlády se člení na měsíční odměny, další odměny a odměnu při skončení funkčního období.
Pro občany, kteří pracují ve výborech, komisích nebo zvláštních orgánech, může poskytovat kraj jednorázové odměny, jejichž výše není nijak upravena, přičemž rozhodnutí je v pravomoci zastupitelstva kraje.
ZÁLEŽÍ NA POČTU OBYVATEL
Měsíční odměna uvolněných zastupitelů je nároková, její výše je stanovena platným zněním nařízení vlády a může ji ovlivnit počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Tato situace může nastat například u Zlínského kraje, kde počet obyvatel přesahuje dolní hranici o 617 obyvatel.
Měsíční odměna neuvolněných členů zastupitelstva není nároková, její maximální výše je uvedena v tabulce a o konkrétní výši v tom kterém období rozhoduje zastupitelstvo kraje.
V případě, že neuvolnění zastupitelé jsou v pracovním poměru, poskytuje jim zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy.
NÁHRADA VÝDĚLKU
Rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí kraj a náhradu mzdy uhradí jejich zaměstnavateli podle zvláštních předpisů (§ 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Neuvolněným zastupitelům, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku, ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce, paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok.
Další odměna náleží uvolněným členům zastupitelstva za každé kalendářní pololetí při splnění podmínek, uvedených v § 3 nařízení vlády, tj. skutečný výkon funkce alespoň 90 kalendářních dnů, neskončil-li výkon jejich funkce v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo 31. prosincem.
Do výkonu funkce se nezapočítává nemoc, úraz, těhotenství nebo mateřství; doba jiné omluvené nepřítomnosti (v nařízení blíže neupřesněno), po kterou tito zastupitelé nevykonávali svou funkci, se do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí.
U uvolněných zastupitelů je výše další odměny stejná jako výše měsíční odměny, u neuvolněných zastupitelů maximální výši této nenárokové odměny stanovuje nařízení vlády. V letošním roce zastupitelům krajů nárok na další odměnu nevznikne, neboť nesplní podmínky stanovené zákonem a nařízením vlády.
Uvolněnému zastupiteli a neuvolněnému zastupiteli, pokud vykonává funkci hejtmana (vzhledem k významu funkce a její náročnosti v praxi tato situace asi nenastane), jemuž v době konání voleb do zastupitelstva příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu tří měsíců od konání všeobecných voleb, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
Uvedeným zastupitelům, jejichž funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do zastupitelstva, může být tato odměna jako nenároková poskytnuta ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkčního období.
Pokud dosavadní hejtman po volbách do zastupitelstva plní úkoly spojené s hospodařením kraje a další úkoly v samostatné působnosti, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši až do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva a nárok na odměnu při skončení funkčního období (viz výše) zůstává nedotčen.
Odměny podle tohoto nařízení se poskytnou poprvé za měsíc listopad tohoto roku, což u zastupitelů krajů nebude možné, protože - jak je výše uvedeno - proběhnou ustavující zasedání zastupitelstev krajů ve druhé polovině prosince. Od nich se počítá faktický výkon funkcí, za který jim náleží nebo může být poskytnuta měsíční odměna a může jim být poskytnuta pouze alikvotní část.
FINANCOVÁNÍ
V letošním státním rozpočtu je dostatečná rezerva finančních prostředků na odměny členů zastupitelstev krajů. Pro rok 2001, kdy se celkové výdaje na odměny členů zastupitelstev krajů odhadují ve výši 71,1 mil. Kč, bude pravděpodobně nutné finanční prostředky opětovně zajistit ze státního rozpočtu a o způsobu pokrytí těchto výdajů rozhodne Ministerstvo financí.
MILAN ĎURICA
Odměny poskytované členům zastupitelstev krajů
Počet Uvolnění členové zastupitelstva kraje Neuvolnění členové zastupitelstva
obyv. za výkon funkce kraje za výkon funkce
kraje (pevná složka) (pevná složka)
hejtmana zástupce člena rady, zástupce člena rady předsedy člena člena
hejtmana předsedy hejtmana výboru, výboru, zastupitel-
komise komise stva
nebo nebo
zvlášt. zvlášt.
orgánu orgánu
odměna Kč měsíčně odměna Kč měsíčně až do
do 51 800 47 000 37 700 6000 5500 5000 3500 2000
600
tisíc
do 56 040 51 240 41 940
900
tisíc
nad 59 600 54 700 50 200
900
tisíc
Příloha k nařízení vlády č. 358/2000 Sb.
