Zatím v sedmi krajích Pro informační obsluhu regionů České republiky byl v letech 1999 a 2000 vyvinut v rámci projektu CBC Phare na hranicích s Německem a Rakouskem typový projekt regionálního informačního systému (RIS). Byl navržen z datového hlediska stavebnicově (na bázi okresů) tak, aby byl...
Zatím v sedmi krajích
Pro informační obsluhu regionů České republiky byl v letech 1999 a 2000 vyvinut v rámci projektu CBC Phare na hranicích s Německem a Rakouskem typový projekt regionálního informačního systému (RIS).
Byl navržen z datového hlediska stavebnicově (na bázi okresů) tak, aby byl použitelný jak pro regiony založené např. na sdružení obcí (euroregionech), tak pro regiony odpovídající novému krajskému správnímu uspořádání.
Takto pojatý RIS se na úrovni kraje může stát integrální součástí krajského informačního systému (vedle ISOK - informačního systému orgánů kraje, resp. vedle dalších subsystémů).
Do konce roku 2000 byl typový projekt RIS aplikován v těchto regionech, definovaných na bázi krajů: v Ústeckém, Karlovarském, Jihočeském, Jihomoravském a Zlínském a kraji Vysočina. V Moravskoslezském kraji došlo k přizpůsobení staršího informačního systému regionální rozvojové agentury (RRA) formě užité v typovém projektu. Tím bylo pokryto řešení RIS v celkem sedmi krajích.
V koncepci regionálního informačního systému byl zabudován princip "datové subsidiarity". Znamená to, že data, která je možno zajistit racionálně v regionu, co nejblíže k jejich místu vzniku, jsou zajišťována v regionech. Typickými představiteli tohoto typu dat jsou data o historii regionu, o turistice, o euroregionech apod.
Centrální distribuce
Na druhé straně ta data, která je účelné zařadit do regionálních informačních systémů, ale která je možno získat efektivněji v centru, budou shromažďována centrálně a do RIS přenášena v pravidelných časových intervalech. Jako příklad takto centrálně distribuovaných dat lze uvést data přebíraná ze sítě Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jako další příklad mohou posloužit data o rozvojových programech.
Aby tento mechanismus fungoval, musí existovat informační zastřešení RIS. Toto zastřešení, nazvané integrovaný regionální informační systém (IRIS), bylo koncepčně navrženo v prvé polovině roku 2000. V druhé polovině tohoto roku pak byla pro Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR) vytvořena prvá verze IRIS.
Obsah
Regionální informační systém má čtyři logické části: základ vytváří relační datová základna, za druhé obsahuje mapové podklady a software na jejich správu. Další částí je tzv. analytický modul pro správu dat a jejich analýzy, konečně jako část nejviditelnější a nejefektivnější zahrnuje systém internetovou prezentaci dat.
Relační datová základna
Technicky je datová základna realizována na počítačových serverech v RRA s využitím databáze ORACLE. V prvé etapě výstavby se jedná o jednorázovou licenci, kterou bude nutné pro širší využití dat (např. v síti krajské samosprávy) rozšířit na multilicenci.
Obsahově je datová základna rozdělena na část tzv. datového jádra RIS, které je dodáváno do regionálního informačního systému z centra (z IRIS), a na část obsahující vlastní regionální data, jejichž druhy určují a kvalitu zajišťují samy RRA. Datové jádro regionálního informačního systému obsahuje:
- registr statistických dat s daty okresních a obecních statistik ČSÚ (databáze KROK a MOS) a navíc vybrané deskriptory pro sledování a vyhodnocování regionálních rozdílů,
- registr rozvojových programů, shrnující informace o podpůrných programech financovaných z mezinárodních zdrojů i ze státního rozpočtu,
- registr regionálních projektů s informacemi o projektech zařazených do vybraných rozvojových programů (v prvé etapě výstavby RIS se jedná o projekty z programu CBC Phare a projekty implementované v moravských mikroregionech),
- registr regionálních ekonomických subjektů především s profily malých a středních podniků, podporující obchodní kontakty všech druhů,
- registr regionálních administrativních institucí se širokým spektrem kontaktních informací na nejrůznější instituce státní správy i další instituce na podporu regionálního rozvoje,
- registr obcí, který je vlastně podmnožinou registru předchozího, s kontaktními informacemi na městské a obecní úřady, doplněnými o statistická data o obcích.
V každém případě byla struktura databáze RIS navržena tak pružně, aby umožnila absorbovat libovolné typy regionálních informací.
Mapové podklady
Při návrhu RIS bylo uplatněno stanovisko, že by měl obsahovat prvky geografického informačního systému (GIS). Mapové podklady jsou jednotně uloženy jako tematické vrstvy typu ArcView. Tímto softwarem firmy ESRI byly vybaveny regionální rozvojové agentury, což jim dalo do ruky nástroj na samostatnou tvorbu analýz založených na geografických datech.
Pro konstrukci map pro internetovou prezentaci byly použity mapové podklady ze zdroje ArcČR 500 (firma ArcData) v měřítku 1 : 500 000, resp. ze zdroje DMÚ-200 (Vojenský topografický ústav Dobruška) v měřítku 1 : 200 000.
Analytický modul
Tato část RIS je tvořena softwarovou nadstavbou nad datovou základnou. Je určena k internímu využití, tedy pro pracovníky RRA, pro ostatní uživatele na regionální úrovni (mimo jiné i pracovníky krajské správy), resp. i pro další privilegované pracovníky ve státní správě (CRR, resp. Ministerstvo pro místní rozvoj /MMR/).
V současné době tento modul obsahuje aktualizační programy umožňující odpovědným pracovníkům opravovat a doplňovat regionální data.
Internetová prezentace dat
Prezentace dat RIS na internetu (tzv. web) je nejviditelnější částí tohoto informačního systému. Pro realizaci prezentace řešitel vytvořil jednotnou strukturu webu pro všechny regiony.
Grafické řešení
Sjednocené je i grafické řešení, takže uživatel najde ve všech webech stejné informace na stejných místech, a to stejným způsobem zobrazené. Jednotná soustava nabídek (menu) vede uživatele k požadovaným informacím.
Soustava menu je přehledná, dvoustupňová. Vedle hlavního menu jsou podle potřeby rozvinuta doplňková podrobnější menu. Pro snadný přechod mezi jednotlivými RIS je do hlavní stránky internetové prezentace zařazena mapka ČR (tzv. "klikací" mapka) s vyznačenými regiony pokrytými regionálním informačním systémem, kde uživatel snadno kliknutím na vyžadovaný region vyvolá jeho web.
Po aplikaci typového projektu RIS v sedmi krajích do konce roku 2000 proběhla "neveřejná" testovací etapa, ve které se regionální rozvojové agentury, Centrum pro regionální rozvoj a vybraní pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj mohli s RIS seznámit a vznášet připomínky. Po tomto období je plánováno období "veřejného" testování, kdy bude web volně, bez hesla zpřístupněn všem zájemcům.
Právě tak je v roce 2001 plánována aplikace typového projektu ve zbývajících krajích České republiky, konkrétně v Plzeňském, Středočeském, Libereckém, Hradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji.
Jan Strnad
