Závěsný odznak starosty a jeho užívání

Ustanovení § 108 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), upravuje právo starosty obce užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Toto právo může být přiznáno i jinému členovi zastupitelstva obce nebo tajemníkovi obecního úřadu, a to za...

Ustanovení § 108 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), upravuje právo starosty obce užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Toto právo může být přiznáno i jinému členovi zastupitelstva obce nebo tajemníkovi obecního úřadu, a to za předpokladu, že tak stanoví rada obce (§ 108 odst. 2 obecního zřízení).

Obecní zřízení stanovuje minimální náležitosti závěsného odznaku, kterými jsou velký státní znak a uvedení názvu státu (tj. Česká republika). Velký státní znak se umisťuje doprostřed závěsného odznaku a po jeho obvodu se uvádějí slova Česká republika. Podle § 4a zákona č. 352/2001 Sb. platí, že v případech, kdy zákon ukládá nebo umožňuje užití velkého státního znaku, může tzv. oprávněná osoba /což je ve smyslu zákona č. 352/2001 Sb. i obec - viz § 2 odst. 1 písm. f)/ užít i jeho jednobarevnou napodobeninu z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu, která svým vyobrazením odpovídá vyobrazení velkého státního znaku (velký státní znak na závěsném odznaku tedy nemusí mít barevnou podobu uvedenou v příloze č. 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky).

PODOBA ZNAKU

Konkrétní podobu závěsného odznaku si stanovuje (při respektování uvedených minimálních zákonných náležitostí) obec sama. V případě závěsného odznaku je tedy zvolen jiný princip, než jaký je u znaku nebo vlajky obce (jakožto nejvýznamnějších symbolů obcí), které na žádost obce uděluje předseda Poslanecké sněmovny, jenž tyto symboly může - opět na žádost obce - též změnit (viz § 34a odst. 2 obecního zřízení).

S ohledem na pravidlo uvedené v § 8 obecního zřízení je stanovení konkrétní podoby závěsného odznaku výkonem samostatné působnosti obce. O této věci by sice mohla s odkazem na § 102 odst. 3 rozhodnout rada obce, avšak vzhledem k nemalému symbolickému významu závěsného odznaku pro obec se jeví jako vhodnější, aby si tuto záležitost vyhradilo zastupitelstvo obce. Podoba závěsného odznaku tak může být stanovena usnesením rady nebo zastupitelstva obce, ale není ovšem vyloučeno, aby se tak stalo prostřednictvím obecně závazné vyhlášky (mnohé obce vydávají na základě zmocnění v čl. 104 odst. 3 Ústavy obecně závazné vyhlášky o symbolech obce, přičemž jejich součástí by mohla být i úprava závěsného odznaku). Je vhodné podotknout, že není povinností obce, stejně jako v případě znaků a vlajek obce, mít závěsné odznaky.

Závěsný odznak může mít nejrůznější podobu, a to ať již například z hlediska svého tvaru (kulatý, hranatý) nebo velikosti, anebo z hlediska svého grafického vyjádření (vždy však musí obsahovat velký státní znak a po svém obvodu musí být opatřen slovy Česká republika). Rovněž určení materiálu, ze kterého má být závěsný odznak zhotoven, je na rozhodnutí obce.

Z povahy závěsného odznaku vyplývá, že je tvořen minimálně dvěma vzájemně spojenými částmi, tj. přívěsku (samotného odznaku s náležitostmi podle § 108 odst. 1 obecního zřízení) a dále takové části, která umožňuje zavěšení odznaku na krk osoby. Zpravidla jde o trojbarevnou stuhu ve státních barvách (bílá, červená, modrá - viz § 3 zákona č. 3/1993 Sb.) nebo řetěz - nezřídka se v obecné mluvě závěsný odznak označuje též jako starostenský či primátorský řetěz.

CO JE »VÝZNAMNÁ PŘÍLEŽITOST«

Ustanovení § 108 odst. 1 obecního zřízení přiznává právo starosty užívat závěsný odznak »při významných příležitostech a občanských obřadech«. Zákon či jiný právní předpis nestanovuje, co všechno lze rozumět »významnou příležitostí«, při které může starosta (či jiná osoba) používat závěsný odznak. Je tak zpravidla pouze na rozhodnutí fyzické osoby, které je přiznáno právo užívat závěsný odznak, jak vyhodnotí významnost »příležitosti«. Závěsný odznak lze užít například při zasedáních zastupitelstva obce anebo v souvislosti s významnou návštěvou obce (návštěva prezidenta republiky nebo zástupců tuzemské či zahraniční partnerské obce) anebo při tzv. vítání nových občánků atd.

V právním řádu nenalezneme ani žádný výčet občanských obřadů. Za občanský obřad lze považovat například svatební obřad ve smyslu § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině. Podle odst. 1 tohoto ustanovení činí snoubenci prohlášení o uzavření manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, které jsou matričním úřadem. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 94/1963 Sb. se manželství uzavírá v místě určeném pro konání slavnostních obřadů. Naproti tomu v případě »obřadu« vstupu dvou osob stejného pohlaví do registrovaného partnerství nemůže v zásadě závěsný odznak nikdo užít, neboť osoby vstupující do partnerství činí prohlášení před matrikářem (§ 3 odst. 1 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů), ledaže by tím matrikářem byl přímo tajemník obecního úřadu, kterému by právo užívat závěsný odznak přiznala na základě § 108 odst. 2 obecního zřízení rada obce.

ODZNAK UŽÍVÁ NEJEN STAROSTA

Právo užívat závěsný odznak není výlučně vázáno pouze na osobu starosty, avšak v případě, že se toto právo přizná i některým jiným osobám, tj. jiným členům zastupitelstva obce, než je starosta, nebo tajemníkovi obecního úřadu, je nutné, aby o tom rozhodla rada obce. V obcích, kde se rada obce nevolí, tj. v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů (§ 99 odst. 3 obecního zřízení), disponuje pravomocí rozhodnout o právu užívat závěsný odznak jiným členem zastupitelstva obce nebo tajemníkem obecního úřadu starosta (§ 99 odst. 2 obecního zřízení). Vzhledem k tomu, že pravomoc rady obce stanovit, v kterých případech může závěsný odznak užívat jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu, spadá do kategorie její nevyhrazené pravomoci, je možné, aby si danou pravomoc na základě § 84 odst. 4 obecního zřízení vyhradilo zastupitelstvo obce.

V souvislosti s možností tajemníka obecního úřadu užívat na základě rozhodnutí rady obce podle § 108 odst. 2 obecního zřízení závěsný odznak, je vhodné poukázat na § 12 odst. 4 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, podle něhož fyzická osoba skládá státoobčanský slib před tajemníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze před tajemníkem úřadu městské části příslušného podle místa jejího trvalého pobytu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst. Akt skládání státoobčanského slibu lze bezpochyby považovat za významný občanský obřad související s udělením státního občanství České republiky, při kterém se jeví jako velmi vhodné, aby při něm tajemník obecního úřadu užil závěsný odznak.

JAN BŘEŇ
právník

Podobu závěsného znaku si obec stanovuje sama. Na snímku je Ing. Hana Randová, která užívá závěsný odznak města Tábora, jehož je starostkou.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV