Zdravá města po čtyřech letech MUDr. Jiří Sýkora, náměstek primátora Zlína, zastával úspěšně dvě funkční období post předsedy Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR). O tom, jaký je jeho pohled na minulost, současnost i budoucnost projektu Zdravé město v České republice, vypovídá následující...
Zdravá města po čtyřech letech
MUDr. Jiří Sýkora, náměstek primátora Zlína, zastával úspěšně dvě funkční období post předsedy Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR). O tom, jaký je jeho pohled na minulost, současnost i budoucnost projektu Zdravé město v České republice, vypovídá následující rozhovor.
[*] Kdy jste se seznámil s projektem Zdravého města a jaký je současný stav projektu?
Bylo to v roce 1995. Tehdy byl Zlín po jeden rok pozorovatelským městem a po roce do asociace NSZM ČR vstoupil. Byli jsme navrženi na předsednické město, což byla zajímavá výzva, takže jsem osobně převzal funkci předsedy asociace. Dnes je členská základna asociace o třetinu větší, avšak cesta prosazování mezinárodních projektů v podmínkách ČR není lehká.
V roce 1996 převládalo ještě nadšení, také bylo relativně více finančních prostředků. Přitom řada věcí se dělala někdy až živelně. Dnes je finanční útlum, lidé se chovají velice střízlivě až opatrně. Přesto vidím posun v rámci asociace k dobrému, a to v tom smyslu, že se začalo myslet koncepčně, kvalitně se plánuje je snaha o to, aby města vytvářela strategické plány.
Projekt Zdravé město přináší do těchto strategií velkou hodnotu, která spočívá v evropských standardech - jako jsou zdraví a kvalita života, udržitelný rozvoj - doporučovaných také OSN. V tom vidím hlavní pole působnosti Zdravých měst v ČR.
[*] Ve Zlíně se nyní připravuje "Plán zdraví" podle mezinárodně uznávané metodiky New Gate 21, kterou NSZM ČR rozvíjí společně s Univerzitou Karlovou a dalšími partnery již od roku 1998. V čem tkví jeho přínos?
Hlavní cíl projektu je v provázanosti Plánu zdraví a strategií v jednotlivých členských městech asociace. Tím by měla být zajištěna kvalita Místní agendy 21 a místní proces rozvoje a zapracování LEHAP i dalších mezinárodních doporučení. Velký význam má při tom nejen směřování k udržitelnému rozvoji města, ale také široké zapojení veřejnosti a otevřený dialog radnice s veřejností.
V každém Zdravém městě má velký význam systematické vytváření podmínek pro kvalitní život - například podpora zdravého životního stylu, informace o stavu města, propagace kvalitních aktivit a mnoho dalších prvků. To všechno by mělo být pojímáno ve vzájemných vazbách a určovat základní směřování.
[*] Je podle vás projekt běžnou součástí práce komunálního politika?
Práci na projektu vždy musí podpořit a také začít místní politik. Bývá to většinou některý z místostarostů nebo náměstků primátora. Začátek projektu je třeba mít "projednaný" na politické úrovni, úplně nejlepší je, pokud si politické strany dají Zdravé město do svého programu. Tím se vytvoří prostor pro odbornou práci, která je neméně důležitá. Odbornou náplň projektu dodají místní specialisté, kteří mají aktivity v nejrůznějších oblastech života ve městě, ale také tam žijí a nejlépe ho znají.
Naše město ve spolupráci s řadou partnerů Zdravého města již pravidelně podporuje a spoluparticipuje na řadě akcí (Den Země, Dny zdraví, Den bez aut a jiné). Hodně investujeme např. do budování parků na Jižních svazích, do rozvoje a zlepšování dětských hřišť (v oblasti prevence úrazů a hygieny), do Stezky zdraví, do systému cyklotras apod.)
V rámci městského rozpočtu existují speciální fondy se zaměřením na jednotlivé oblasti, zejména kulturní, sportovní i sociální fond a také fond zdraví. Město je dotuje nemalými prostředky. Z nich financujeme a podporujeme nevládní organizace, školy, spolky, sportovní kluby, mládežnické organizace atd. Jsou to například hygienická služba, Univerzita T. Bati a nevládní organizace, třeba v ekologické nebo sociální oblasti.
Jednu ucelenou část našeho Plánu zdraví tvoří prevence sociopatologických jevů včetně protidrogové prevence, do které se zapojila např. policie. Zájemcům o podrobnější informace jsem k dispozici na elektronické adrese jirisykora@muzlin.cz.
[*] Jaké jsou vaše zkušenosti ze zahraničních měst?
Několikrát jsem se účastnil mezinárodních setkání Zdravých měst a navštívil jsem zahraniční partnerská města Zlína. Zvláště si cením zkušeností z Kanady, například ze soutěže "Community in Bloom", do které se naše město zapojilo.
Zahraniční města bývají velice aktivní ve vyhledávání osvědčených mezinárodních projektů, mj. protože je to součást jejich image a signál kvality politického vedení, což se u nás snad pomalu prosazuje.
To také vysvětluje, proč v Evropě vznikla během několika let tisícovka Zdravých měst. Myslím si ale, že náš stát by měl mnohem více podporovat projekty, které přinášejí do ČR evropskou kvalitu. V porovnání s investicemi a vklady jednotlivých Zdravých měst do místních aktivit podpory zdraví, které se pohybují v miliónech, bych očekával odpovídající podporu celostátní činnosti NSZM ČR ze strany ministerstev.
Jsem přesvědčen, že projekt Zdravé město je pro Zlín i další města důležitá investice do budoucna. Nejsem asi sám, kdo to takto cítí. Počet členů NSZM ČR neustále stoupá. Dosáhli jsme mezinárodně uznávané výsledky, na které se přijela podívat města z celé Evropy při nedávné konferenci WHO do Brna.
Petr Nový
