Je přirozené, že Zdravá města, obce a regiony - členové Národní sítě Zdravých měst ČR - se snaží prosazovat využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v jeho nejrůznějších formách.
Dlouhou a nelehkou cestou úspor a zkvalitňování životního prostředí se vydaly Litoměřice, Třebíč či další zdravá města, například Vsetín a moravskoslezská Orlová.
LITOMĚŘICE VSADILY I NA SLUNCE
Nejrozšířenějším obnovitelným zdrojem v Litoměřicích je sluneční energie. Ta se pomocí slunečních kolektorů převádí na tepelnou energii určenou pro ohřev vody k přímé spotřebě či jako topné médium, často v kombinaci s tepelnými čerpadly. Za své úsilí o prosazování OZE byli Litoměřičtí odměněni v roce 2001 Českou sluneční cenou, udělovanou Národní sekcí evropského sdružení Eurosolar.
Současný stav vychází z historických souvislostí. Na počátku 90. let patřily Litoměřice, podobně jako další místa v Severočeském kraji, mezi města, kde se nedalo dýchat. Jak uvedl vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu a velký příznivec OZE Ing. Pavel Gryndler, v průběhu zhruba sedmi let se podařilo díky přechodu na ekologičtější paliva, zejména zemní plyn, tento neudržitelný stav výrazně zlepšit. Potíže nastaly ve chvíli, kdy se začaly rozevírat nůžky mezi cenou zemního plynu a uhlím v neprospěch plynu. Město stálo před otázkou, jak dobře zavedený trend i nadále udržet, a naplňovat tak principy Zdravého města. "Měli jsme v zásadě dvě možnosti. Buď občanům dotovat zateplování, a tím snížit výdaje na energii, což bylo vzhledem k omezenému rozpočtu problematické, anebo finančně motivovat obyvatele k využívání OZE, respektive solárního ohřevu teplé užitkové vody (TUV), a to při splnění určitých kritérií (například minimální plocha kolektorů byla stanovena na 3 m2). Zvítězila druhá varianta," dodává inženýr Gryndler.
Prosadit alternativní formu ohřevu TUV nebo vytápění však nebylo jednoduché. Občané projevovali k obnovitelným zdrojům poměrně velkou nedůvěru. Někteří nevěřili, že by sluneční energie mohla ušetřit tolik peněz a zčásti nahradit klasická fosilní paliva. "Díky praktickým ukázkám fungování systému a komunikací s veřejností se nám podařilo tuto bariéru prolomit. Instalovali jsme nejdříve kolektory například na budovách Základní školy na Valech či Dětského domova a tepelné čerpadlo na objektu městského krytého bazénu. Rovněž část městského úřadu je od konce roku 2004 vytápěna tepelnými čerpadly. Při oslovování obyvatel města a pořádání informačních kampaní nám významně pomohl fakt, že Litoměřice jsou Zdravým městem, kde se rozvíjí dobrá vzájemná komunikace mezi městem a občany," vysvětloval Ing. Pavel Gryndler.
Velmi často je ve městech problém prosadit nové alternativy kvůli neshodám v zastupitelstvech. To však nebyl případ Litoměřic. "Naše zastupitelstvo se na podpoře OZE jednoznačně shodlo," zdůrazňuje místostarosta Petr Hermann, zodpovědný mj. za oblast životního prostředí a školství. A dále dodává: "Podpora nespočívá pouze v zavádění nových technologií, ale také například ve výchově mladých lidí. Na našich základních školách jsou žáci vedeni k ohleduplnosti k životnímu prostředí a mají možnost se s využíváním OZE seznámit i v praxi. Pro úspěšné prosazení alternativních zdrojů je důležité i odborné zázemí, které u nás poskytuje odbor životního prostředí, zejména jeho vedoucí Ing. Pavel Gryndler."
Využívání OZE není pouze samostatnou aktivitou, ale je součástí plánů dlouhodobého strategického rozvoje města. Jak zmiňuje místostarosta Petr Hermann, podpora obnovitelných zdrojů je také zahrnuta v komunitním Plánu zdraví a kvality života, čímž dochází ke spojení mnoha oblastí rozvoje města.
Město se navíc snaží prosazovat obnovitelné zdroje i do dalších sektorů, například do dopravy. V městské hromadné dopravě v Litoměřicích už jezdí autobusy, jejichž palivem je stlačený zemní plyn.
V Litoměřicích se v současnosti pracuje na územní energetické koncepci, která má určit, jaké množství energie město celkově spotřebovává. "To nám umožní plánovat do budoucnosti a rozvíjet dále využívání OZE. Naším smělým plánem je pokrýt celkovou spotřebu energie přibližně z jedné třetiny z obnovitelných zdrojů. Kromě solární energie chceme využívat i elektřinu z malých vodních elektráren a geotermální energii," uzavřel Ing. Pavel Gryndler.
TŘEBÍČ VYUŽÍVÁ BIOMASU
Ojedinělý příklad řešení centrálního zásobování teplem můžeme najít i v Třebíči. Tam se podařilo navázat na stávající systém a ten postupně rozšířit na téměř celé město - i přes jeho značnou členitost. Jako zdroj energie se přitom využívá biomasa ve formě lesní štěpky, pilin a v budoucnu i cíleně pěstovaných energetických plodin. V červnu letošního roku tam také zavedli kogenerační zdroj nového typu, založený na spalování biomasy a výrobě elektřiny prostřednictvím nejmodernějších technologií.
Dalším příkladem jsou jihomoravské Letovice. "Při výstavbě domova důchodců, ve kterém v současnosti žije na 60 spoluobčanů, jsme řešili otázku vysokých nákladů na energii. Jedním z možných řešení, jak ulehčit rozpočtu, je využívání solárních kolektorů," říká místostarosta města Bohuslav Kuda. Inspiraci přitom hledali a informace získávali na různých setkáních a seminářích naší asociace. Připomíná, že v tomto směru jim velmi pomohla názorná ukázka využívání alternativních zdrojů v Litoměřicích.
Cíl Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie
Evropská unie odhaduje, že do roku 2030 vzroste její závislost na dovážené energii ze třetích zemí na 70 %. To s sebou přináší značná politická a ekonomická rizika, ale také hrozbu pro životní prostředí. Je pravděpodobné, že ceny ekologicky šetrných zdrojů energie, jako je především zemní plyn, nadále porostou a bude stále lákavější přejít zpět na levnější, ale z hlediska udržitelného rozvoje naprosto nevhodná paliva, zejména hnědé uhlí. Alternativou, jak snížit závislost na importované energii, ušetřit značné finanční prostředky a zároveň pomoci životnímu prostředí nás všech, jsou obnovitelné zdroje energie. EU si stanovila cíl zvýšit podíl OZE na celkové energetické spotřebě ze 6 % na 12 % do roku 2010. V ČR by měl být tento podíl zhruba poloviční. I tento údaj dokládá, že náš stát je jako celek pozadu ve využívání svého potenciálu v oblasti OZE za vyspělými státy.
Antonín Tym
Kancelář Národní sítě Zdravých měst ČR
