Zdravé domácí banky podpoří českou ekonomiku

Podle aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA) česká ekonomika v roce 2016 zpomalí na 2,3 %. Ekonomický růst bude ovlivňovat zejména spotřebitelská poptávka, podpořena nízkou nezaměstnaností, očekávaným růstem mezd a slabou inflací. Průměrná inflace v letošním roce dosáhne 0,6 %. Růst průměrné nominální mzdy přesáhne 4 %, nezaměstnanost se bude v průměru pohybovat kolem 5,6 %.

Recese sužující Česko nebyla tak hluboká, jak původně ukazovala statistická data a jejich mediální odraz. „V roce 2015 česká ekonomika rostla ještě rychleji, než jsme se domnívali v dubnu letošního roku. Česká ekonomika v roce 2016 mírně zpomaluje, ale tento vývoj je ve světle mimořádného výsledku loňského roku příznivý. Navíc data za první čtvrtletí, kdy růst HDP dosáhl 3 %, naznačila, že zpomalení nebude nijak dramatické,“ říká Michal Brožka, investiční stratég Raiffeisenbank. Podle očekávání oslabila především investiční poptávka, zatímco spotřeba domácností drží stále dynamické tempo. Investice na začátku roku mezičtvrtletně klesly o 1,6 %, meziročně byly ale stále o 3,1 % vyšší. Velmi dobře se daří i zahraničnímu obchodu.

Rok 2016: Vysoký růst reálných mezd

Růst ekonomiky se v roce 2016 bude opírat především o spotřebitelskou poptávku, která udrží solidní dynamiku kolem 3 %. „Silnou spotřebu podporuje několik faktorů, zejména nízká nezaměstnanost, nízká inflace a očekávané zrychlení růstu mezd,“ uvádí Michal Brožka.

Silnou poptávku po pracovní síle a dobrou finanční situaci podniků využívají odbory k tlaku na růst mezd. Růst průměrné nominální mzdy v roce 2016 přesáhne 4 %. Při očekávané průměrné inflaci ve výši pouhých 0,6 % stoupne reálná mzda o 3,5 %, což bude nejsilnější růst od roku 2007. Růst mezd se do spotřeby nepromítne v plném rozsahu, protože domácnosti mají díky nízkým úrokovým sazbám stále silný zájem o hypotéky a nákup nemovitostí. Na straně druhé přitom spotřebu domácností podporuje i vyšší zájem o spotřebitelské úvěry.

Nově působící protiinflační faktory jsou nečekaně nízké ceny potravin a snížení cen plynu, které je opožděnou reakcí na pokles cen ropy. Inflace velmi pravděpodobně zůstane v průběhu roku pod inflačním cílem a kurzový závazek centrální banky zůstane v platnosti po celý rok. Neočekáváme ani posun kurzu na nižší hladinu, ani zavedení negativních úrokových sazeb. „Zkušenosti z řady zemí eurozóny naznačují, že negativní sazby nejenže nepodpoří růst hospodářství, ale mohou poškodit zdraví bankovního sektoru. Zdravý domácí bankovní sektor, který má dostatek síly podporovat hospodářský růst, je přitom velmi silnou stránkou české ekonomiky,“ vysvětluje Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.

Rok 2017: Vyšší rizika v zahraničí

V příštím roce by ekonomika měla nepatrně zrychlit a tempo růstu by se mělo mírně přehoupnout nad hranici 2,5 %. „Rozhodující složkou růstu by měla stále být domácí poptávka, pokračování solidního růstu očekáváme u spotřeby domácností, kterou budou podporovat obdobné faktory jako letos,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Růst mezd je při poklesu nezaměstnanosti na 5,3 % očekáván opět těsně nad 4 %. Do růstu mezd promluví i možné navýšení minimální mzdy. Investice v roce 2017 již nebudou zatíženy efektem mimořádně silné základny z roku 2015, a proti roku 2016 by měly oživit minimálně o 3 %.

„V aktuální prognóze je zapracováno snížení exportního výkonu prostřednictvím vlivu slabší poptávky v eurozóně i snížení poptávky po českém vývozu ze strany UK. Samotný vliv brexitu na výkon eurozóny je očekáván v řádu 2 až 4 desetin procentního bodu,“ vysvětluje Petr Sklenář. Ve Spojeném království lze očekávat slabší poptávku po automobilech, a to především z důvodu zvýšených obav britských domácností i podnikatelů z budoucí hospodářské situace.

Ve druhé polovině roku by se inflace měla přiblížit inflačnímu cíli a rovněž by mělo dojít k opuštění kurzového závazku. Následný vývoj koruny a navazující reakce centrální banky ukáže, zda po momentu opuštění bude následovat postupný proces opouštění kurzového závazku, v němž bude česká měna nově hledat svoji dlouhodobější trajektorii. Při očekávaném oslabení exportu může být opouštění kurzového závazku komplikované.

Rizika a nejistoty prognózy

V globálním měřítku se zvyšuje politická nejistota a rizikem pro výhled na rok 2017 budou zejména nejistoty ve státech západní Evropy. Výsledek referenda o vystoupení Spojeného království z EU ekonomický výhled na letošní rok prakticky nezměnila, příští rok ale negativně ovlivnit může. Vyjednávání kolem konkrétní podoby brexitu mohou přibrzdit zahraniční poptávku ať přímým ochlazením českých vývozů do UK, tak nepřímo zvolněním tempa růstu v eurozóně.

Měnová politika ECB bude zřejmě reagovat na rizika spojená s brexitem a stavem bankovního sektoru prodloužením politiky kvantitativního uvolňování. „S tím je spojena i hlavní nejistota na domácí scéně – odcházení z kurzového závazku. Rizika spojená s brexitem a prodlužování kvantitativního uvolňování ECB zvyšují rizika dalšího prodloužení režimu slabé koruny,“ uzavírá Eva Zamrazilová.