Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 45/2009 do částky 51/2009). Částka 45 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. května 2009. Zákon č. 150/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování...
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 45/2009 do částky 51/2009).
Částka 45 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. května 2009.
Zákon č. 150/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon ve vztahu k vybraným obcím v České republice rozkládá dosažení hladiny cílového nájemného z původního roku 2010 až na rok 2012, tj. možnost jednostranného zvyšování nájemného se ve vybraných obcích prodlouží až do roku 2012, což znamená, že roční tempa růstu nájemného budou v daných obcích nižší (konkrétně jde o byty v hlavním městě Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9999 a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín). Celkově se však nájemné zvýší za roky 2010 až 2012, pokud vlastník bytu využije možnosti maximálního zvyšování nájemného, o stejnou částku, jako by tomu bylo v roce 2010 při dosavadní právní úpravě beze změn vyvolaných novelou č. 150/2009 Sb.
Účinnost od 1. června 2009
Částka 46 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. června 2009.
Zákon č. 153/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Podle novely zákona č. 201/2002 Sb. přechází dnem 1. července 2009 z Ministerstva financí ČR na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových mj. příslušnost hospodařit s majetkem, ke kterému vzniklo Ministerstvu financí ČR právo hospodaření podle § 4 odst. 3 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a s nímž je Ministerstvo financí ČR k uvedenému dni příslušné hospodařit.
Účinnost od 1. července 2009
Zákon č. 154/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
Novela zákona č. 248/2000 Sb. upravuje v návaznosti na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském seskupení pro územní spolupráci postup při schvalování účasti v evropském seskupení pro územní spolupráci (dále jen seskupení), při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy. Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení Evropské seskupení pro územní spolupráci nebo zkratku ESUS. Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území ČR nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Seskupení se sídlem v ČR je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení vedeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády ČR. Pro účast územních samosprávných celků (obcí a krajů) v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.
Účinnost od 4. června 2009
Částka 51 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. června 2009.
Nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2009 ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) (publikovaný pod č. 171/2009 Sb.)
Ústavní soud návrh zamítl.
Vybrané právní věty nálezu: Přijetím zákona o vyvlastnění se právní stav výchozí pro soudní přezkum podle něho vydaných rozhodnutí zásadně změnil. Pravomoc projednávat a rozhodovat tyto věci byla svěřena soudům konajícím občanské soudní řízení. Dosavadní výklad, svěřující řízení ve věcech vyvlastnění správním soudům, byl nadále neudržitelný. Logickou reakcí pak bylo rozhodnutí zvláštního senátu zřizovaného dle zákona č. 131/2002 Sb., který usnesením ze dne 8. 6. 2007, č. j. Konf 4/2007 - 6, publikovaném pod č. 1312/2007 Sb. NSS, určil jako příslušný k vydání rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí krajského úřadu o zřízení věcného břemene soud v občanském soudním řízení; stejně rozhodl i později v obdobných věcech sp. zn. Konf 34/2007, sp. zn. Konf 4/2008 a sp. zn. Konf 14/2008. Konstatoval k tomu, že dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon o vyvlastnění, který upravil hmotněprávní i procesní otázky odnětí či omezení vlastnického práva včetně pravidel pro projednávání vyvlastnění v řízení před soudem. Projednání a rozhodnutí věci vyvlastnění bylo výslovně svěřeno soudům v občanském soudním řízení postupujícím podle části páté občanského soudního řádu.
Odrazem relace moci zákonodárné a moci soudní a jejich vzájemného vyvažování je pak též imperativ, podle něhož je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (čl. 95 odst. 1 Ústavy). Jinými slovy pro soud je určující znění zákona, nikoliv názor nauky či praxe na charakter expropriačního aktu. Kritériem přezkumu zákona Ústavním soudem je pak jeho soulad s ústavou, nikoliv to, zda odpovídá stanovisku doktríny.
Mgr. JAN Břeň
právník
