Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 33/2008 do částky 50/2008). Částka 33 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. dubna 2008. Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o...
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 33/2008 do částky 50/2008).
Částka 33 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. dubna 2008.
Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje nabídku převzetí určenou vlastníkům účastnických cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v České republice, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice a některé otázky spojené s nabídkou převzetí se zahraničním prvkem a některé další otázky s tím spojené.
Účinnost od 1. dubna 2008
Částka 38 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. dubna 2008.
Zákon č. 119/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Na základě této novely zákona o Pozemkovém fondu České republiky může Pozemkový fond bezúplatně převést do vlastnictví kraje nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního právního předpisu, jsou-li potřebné pro činnost škol nebo školských zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu. Pozemkový fond bezúplatně převede silniční pozemky, které má ve správě podle zvláštního právního předpisu
a) pod silnicemi II. a III. třídy do vlastnictví kraje, který tyto silnice vlastní, pokud tyto pozemky nejsou součástí ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury vymezených v politice územního rozvoje nebo pokud to zvláštní právní předpis nevylučuje,
b) pod místními komunikacemi do vlastnictví obce, která tyto místní komunikace vlastní, pokud tyto pozemky nejsou součástí ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury vymezených v politice územního rozvoje nebo pokud to zvláštní právní předpis nevylučuje.
V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí České republiky v podobě parcely, musí převodu silničního pozemku předcházet jeho rozdělení. Náklady na vyhotovení geometrického plánu rozdělení pozemku hradí nabyvatel.
Účinnost od 15. dubna 2008
Částka 40 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. dubna 2008.
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev
Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Přeměnu lze uskutečnit fúzí, rozdělením, převodem jmění na společníka, nebo změnou právní formy.
Účinnost od 1. července 2008
Částka 50 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. května 2008.
Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2008 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nebo jeho jednotlivých ustanovení, a na zrušení jednotlivých ustanovení některých dalších zákonů (publikovaný pod č. 160/2008 Sb.)
Ústavní soud výše uvedený návrh ve větší části zamítl.
Právní věty nálezu: Ústavní soud musí předeslat, že samotné zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů nemá žádný ústavněprávní rozměr. Vlastní rozhodnutí o jeho zřízení je rozhodnutím politickým, které bylo přijato legitimní většinou Parlamentu, přičemž Ústavní soud není jeho třetí komorou, aby do tohoto procesu vstupoval. Je totiž legitimním právem státu takovou instituci zřídit, a to přesto, že zde již existují jiné instituce, které se obdobnou problematikou zabývají. Jelikož vědecké bádání je pojmově spojeno s kategorií svobody (viz čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), jsou všechny zákonem zřizované vědecké instituce budovány na principu autonomie, samostatnosti a oddělenosti od státní moci.
Ústavní soud poměřoval proporcionalitu mezi právem na přístup k veřejným funkcím ve smyslu čl. 21 Listiny základních práv a svobod na jedné a principem ochrany demokracie na straně druhé. Dospěl k závěru, že převažuje veřejný zájem spočívající v ochraně demokracie. Dovodil, že sounáležitost osob, uvedených v § 19 odst. 1 zákona s totalitním režimem a institucemi v zákoně vyjmenovanými je stále relevantní okolností, jež může zpochybnit politickou loajalitu a poškodit důvěryhodnost institucí, jakými jsou Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek.
Za situace, kdy naprosto dominující vůlí zákonodárce je v rámci prostředků, jimiž disponuje, dosáhnout maximální nezávislosti této instituce, je legitimní stanovit jako podmínku pro členství v ní nestranickost. Chápeme-li Ústav pro studium totalitních režimů jako instituci, jejímž posláním, jak je postulováno v preambuli zákona, je ochrana demokracie, pak výše uvedená omezení základních práv pro členství v Radě jsou legitimní.
Za neakceptovatelný z hlediska garancí svobodného bádání je nutno označit způsob odvolávání členů Rady Senátem Parlamentu České republiky podle ustanovení § 7 odstavce 9, který vytváří pro odvolání neomezený prostor. Ústavní soud již dříve vyložil (viz nález sp. zn. II. ÚS 53/06 ze dne 12. 9. 2006, publikován na www.judikatura.cz), že čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod se nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce, neboť účast na správě věcí veřejných, která je smyslem celého článku 21, se nevyčerpává pouhým získáním funkce, nýbrž logicky trvá po celu dobu výkonu této funkce.
JAN BŘEŇ
