Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (částka 57/2007). Částka 57 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. července 2007. Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna...
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (částka 57/2007).
Částka 57 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. července 2007.
Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna (publikovaný pod číslem 162/2007 Sb.)
Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená obecně závazná vyhláška města Kladna se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Právní věty nálezu:
Poměrně zásadní otázkou je tedy posouzení rozsahu zmocnění, které je obsaženo v ust. § 10 písm. a) zákona o obcích. Toto ustanovení říká, že povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Jestliže na jedné straně si lze pod "činnostmi, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku" představit širokou řadu různorodých činností, které mohou v obci způsobovat problémy, musí mít na straně druhé obecní normotvůrce neustále na paměti ústavní a zákonný rámec, v němž se pohybuje a z něhož nemůže ani na základě takto lákavě obecně formulovaného zmocnění vykročit.
Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004, o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce (publikovaný pod číslem 163/2007 Sb.)
Ústavní soud návrh ministra vnitra na zrušení výše uvedených obecně závazných vyhlášek statutárního města Plzně zamítl.
Vybrané právní věty nálezu:
Obec je při výkonu samostatné působnosti (a v jejím rámci i při vydávání obecně závazných vyhlášek) limitována mezemi, které stanoví zákon [§ 35 odst. 3 písm. a) zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů]. Nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě, a nemůže upravovat záležitosti, které jsou již upraveny předpisy práva veřejného nebo soukromého (nálezy sp. zn. Pl. ÚS 4/98, Pl. ÚS 17/02, Pl. ÚS 49/03, Pl. ÚS 62/04, Pl. ÚS 3/05 a další). Pokud obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závaznou vyhlášku, jejímž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jen v případě výslovného zákonného zmocnění, neboť je vázána čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
K otázce zákazu prostituce (obecně závaznou vyhláškou obce) se Ústavní soud podrobně vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 69/04. Vycházeje z teleologické argumentace při výkladu rozsahu § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, vyslovil v něm názor, podle něhož pokud provozování určité činnosti představuje potenciální zásah do chráněného statku, ač je provozována na kterémkoli veřejném prostranství obce, může ji obec zakázat provozovat na všech veřejných prostranstvích. To tehdy, odůvodňují-li to úvahy plynoucí z použití principu proporcionality, přičemž vždy je též třeba hodnotit intenzitu zásahu a význam ohroženého právem chráněného statku na straně jedné a význam činnosti, která má být zakázána, na straně druhé.
Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003, o místních poplatcích (publikovaný pod č. 164/2007 Sb.)
Ústavní soud zrušil některá ustanovení výše uvedené obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar a ve zbývající části návrh ministra vnitra zamítl.
Právní věty nálezu:
Přímo z ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny vyplývá, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Obce tak mohou svými obecně závaznými vyhláškami zavést jen takové místní poplatky, jež jsou taxativně vymezeny zákonem o místních poplatcích, a pouze v tom rozsahu, který tento zákon umožňuje. Podle přesvědčení Ústavního soudu České republiky je pak materie obsažená v zákoně o místních poplatcích zpracována v natolik komplexní a kogentní úpravě, že v otázkách spadajících pod režim citovaného zákona není obec oprávněna postupovat jinak než zákonem výslovně stanoveným postupem. Takto jednoznačně vymezený rámec právní úpravy neumožňuje obcím při zavádění místních poplatků vytvářet další pravidla či ukládat jiné povinnosti jdoucí mimo hranice právní úpravy, respektive zákonného zmocnění ve smyslu § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích.
Taktéž pozměňování pravidel zakotvených v zákoně o místních poplatcích ze strany obce není přípustné, neboť zákonná úprava má přednost před obecně závaznou vyhláškou, přijme-li zákonodárce pro danou oblast určitá pravidla, subjekt územní samosprávy nemůže tato duplicitně či v rozporu se zákony normovat.
Mgr. JAN Břeň
právník
