Výsledky 21. ročníku tradiční soutěže Zemědělec roku byly ve čtvrtek 20. října vyhlášeny v Praze ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou.
„Zemědělská výroba a další související činnosti mají zásadní vliv na udržitelný rozvoj. Česká republika přitom patří k evropským zemím, kde nejvíc území zabírají venkovské oblasti. Tvoří zhruba 82 % rozlohy ČR. Nejen pro venkov je naprosto klíčové zemědělství, přináší totiž regionální produkty včetně potravin, zajišťuje nová a udržuje už existující pracovní místa, pomáhá lidem vytvořit vztah k půdě a také udržet zdroje v území, čímž posiluje ekonomický potenciál regionu,” uvedl během slavnostního ceremoniálu ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Šéf resortu zemědělství následně dodal: „Jsme si toho vědomi a také faktu, že na zemědělce dopadá energetická krize. Proto aktuálně –kromě dotačních programů v novém programovém období Evropské unie a národních zdrojů – chystáme spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí také snížení sociálního pojištění. A to v rámci programu na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově.”
Ceny za vítězství v soutěže Zemědělec roku 2022 si z hlavního města odvezli Václav Hanzal, Zemědělské družstvo Kouty a Zemědělské družstvo Bernartice, kteří ovládli hlavní soutěžní kategorie: Pěstitel, Chovatel a Smíšená výroba. Všechny tři spojuje zdravý selský rozum a nechuť k narůstající byrokracii, stejně jako smysl pro společenskou odpovědnost, větší ohled na životní prostředí i snaha více prosazovat domácí potraviny.
Zemědělec roku 2022 v kategorii Pěstitel Václav Hanzal by se do budoucna chtěl více zaměřit na přírodu. Už teď vysazuje stromořadí či aleje, chystá také výsadbu remízků a jiných biotopů, tůňky a malé rybníčky. Václav Hanzal se však zároveň podělil i o své obavy: „Trápí nás především byrokracie, mělo by jí být co nejméně. Každý nám slibuje, že bude nižší, neustále však narůstá, a to se týká celé Evropy. V České republice mě zase nejvíc trápí rozdělení zemědělců na Agrární komoru a soukromě hospodařící rolníky či asociace. Soupeření mezi malými a velkými je přitom tak malicherné a nepřináší nic dobrého vůbec nikomu.”
I pro Zemědělské družstvo Kouty, které se stalo Zemědělcem roku 2022 v kategorii Chovatel, je velmi důležitá spolupráce a společenská odpovědnost. Kromě standardní rostlinné a živočišné výroby podnik z Vysočiny provozuje také bioplynovou stanici. „V ní vyrábíme elektřinu na prodej i pro vlastní spotřebu. Teplo používáme k vytápění všech našich budov a na sušení obilí, také ho dodáváme obecnímu úřadu, vytápíme kulturní dům a tři bytové domy,” konstatoval předseda představenstva ZD Kouty Lubomír Pisk.
V kategorii Smíšená výroba soutěže Zemědělce roku 2022 se prosadilo Zemědělské družstvo Bernartice. „Za naším úspěchem stojí každodenní poctivá práce všech zaměstnanců, v posledních letech se nám daří investovat řádově dvojnásobek odpisů. V budoucnosti chceme zrekonstruovat farmu živočišné výroby a co nejdříve zmodernizujeme posklizňovou linku na obiloviny a řepku,” uvedl předseda představenstva družstva Pavel Rozhoň a dodal: „Každý moudrý vladař by měl myslet na to, aby ti, kdo živí jeho lid, nezkrachovali. Bohužel se mi zdá, že se v poslední době hospodáři hodnotí hlavně podle toho, zda jsou malí, nebo velcí – místo toho, aby se posuzovalo, zda jsou úspěšní a umí hospodařit, chovají-li se šetrně k životnímu prostředí či dodržují-li zásady welfare u zvířat.”
Podle Pavla Rozhoně přitom v každé době platí nutnost používat zdravý selský rozum. Stejně tak platí, že bylo, je a bude zásadní mít co jíst, aby to nebylo drahé, lidé na to měli a aby po nás něco zůstalo.
„V 80. letech minulého století jsme za potraviny dávali zhruba 30–40 % příjmů, sortiment byl však omezený. Letos jsme za daleko širší nabídku platili podle ČSÚ do 23,4 % příjmů. V zemědělství přitom pracují zhruba 2 % populace, v první polovině minulého století to bylo až 40 % lidí. Umožňuje to zvyšující se produktivita práce, moderní stroje a funkční systém výživy a ochrany rostlin,” připomněl zemědělský ekonom a pořadatel soutěže Zemědělec roku Martin Sedláček s tím, že i zemědělce samozřejmě ovlivňuje současná sociálně-ekonomická situace. „Nejen proto se třeba ošetřují pole ochrannými prostředky, bez nich by totiž až o 40 % klesla produkce obilovin a dvojnásobně by se zvýšily výkupní ceny. Je třeba si poctivě přiznat, že se za každým úkonem hledá ekonomická návratnost, což se týká veškerého podnikání,” připomněl Martin Sedláček.
Vítězové soutěže vzešli z hodnocení Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Akci pořádá Ministerstvo zemědělství, Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků ČR a vydavatelství Profi Press.
PŘEHLED ZEMĚDĚLCŮ ROKU 2022 V KATEGORII SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝ PODNIK v kontextu adaptace na klimatickou změnu – půda, voda, krajina
FYZICKÉ OSOBY
* Ekofarma Babiny – rodinná ekofarma, chov, jatky, prodej bio masa i bio ovoce. Farmářka Jana Horová s rodinou zajišťuje produkci v souladu s velmi přísnými environmentálními požadavky na oblasti, kde se farma nachází. Jde o druhou a třetí zónu CHKO České středohoří. Ekofarma je jedním z příkladů, který ukazuje, že chov krav není hrozbou. Ke všemu přistupuje udržitelným způsobem, produkci i zpracování řeší s cílem být zákazníkovi co nejblíž. Farma má chov zvířat, prodejnu, jatka, bourárnu BIO masa, sady pro produkci BIO ovoce, moštárnu a sušírnu. Agroturistickým počinem je srub a aktivity pro návštěvníky i vzdělávací aktivity pro děti. Cílem farmy je dostat produkty na český trh, českým zákazníkům. Tedy aby se česká BIO produkce spotřebovala tam, kde byla vyrobena, model F2F je naplněn ze 100 %. Kromě trvalých travních porostů farma obhospodařuje i ornou půdu jako krmivovou základnu pro dobytek.
* Statek Dvořák, chovatel nosnic – moderně, trendově a s láskou k nosnicím. Josef Dvořák navázal a rozvinul tradici rodinného hospodaření po svém otci. Rodinný podnik hospodařící na 20 ha zemědělské půdy se specializuje na moderní chov nosnic na podestýlce, tedy v souladu s welfare podmínkami. Statek Dvořák znamená mobilní kurník a volný výběh pro nosnice i obaly na vejce vyráběné jako směs papíru a trávy. Jeden mobilní kurník vlastní výroby je pro 250 nosnic, chovatel jich provozuje šest. Josef Dvořák také inicioval neziskovou organizaci Slepice v nouzi, snaží se propojit chovy nosnic a běžnou veřejnost s cílem výhodného odkupu nosnic pro vlastní účely, tedy pro vlastní zahrádky. Statek také provozuje 16 vejcomatů s cílem poskytnout zákazníkům čerstvá vajíčka 24 hodin denně.
* Farma Dvory u Nymburka – tvorba krajiny na vlastních pozemcích. Farma Vladimír Pokorný hospodaří na 563 ha orné půdy a provozuje rostlinnou výrobu. Struktura pěstovaných plodin je ozimá pšenice (150 ha), jarní ječmen (84 ha), řepka (56 ha), soja (100 ha), žito množitelské (14 ha), mák (20 ha), kukuřice na zrno (60 ha) a špenát (30 ha). Farma je jedním ze dvou pěstitelů špenátu v České republice. Velkým tématem podniku je tvorba krajiny na vlastních pozemcích. Vznikly tři tůně o výměře 6,5 ha, 2,5 ha a 1,3 ha, zmeandrován byl potok Liduška, vysadilo se několik kilometrů alejí, vysazují se i větrolamy, k tomu se nejčastěji používají vzrostlé lípy s kořenovým balem. 75letého Vladimíra Pokorného dané aktivity moc baví. Dokonce se mu podařilo ze vzrostlých stromů vysázet logo firmy a tvary počátečních písmen vnoučat. Vzrostlá, stromová písmena jsou dobře patrná na fotografiích z dronů. Farma Dvory u Nymburka se snaží zkrášlit a zpestřit okolní krajinu a jak říká Vladimír Pokorný: „Není to ani tak o penězích, hlavně když se nám to to líbí!“
PRÁVNICKÉ OSOBY
* Selekta Pacov – moderně, s vědomostmi, s ohledem na vodu a krajinu. Všechny pozemky Selekty Pacov se nacházejí v povodí vodárenské nádrže Švihov. Podnik se tak snaží minimalizovat dopad zemědělské činnosti na tamní kvalitu vody. Proto například zatravnil údolnice, ochranné pásy. A se spolufinancováním z Operačního programu Životní prostředí realizoval dva vodohospodářské projekty s cílem zvýšit retenci vody v krajině a zvýšit biodiverzitu. Šlo o revitalizace toků K Cetorazi a Jetřichovská. Firma také popularizuje a osvětluje podstatu zemědělské produkce dětem a mládeži z okolních škol a školek. Mají možnost si prohlédnout provoz a dozví se, jak se rodí telata, chovají dojnice, získává mléko. Podnik také obnovil vysokokmenné sady starých odrůd – např. Panenské, Smiřické vzácné, Libernáč sloupenský či opravil historické objekty - špejchar, dvůr Hrádek.
* Lupofyt – agronomický um a trvale udržitelný cit. Firma programově a dlouhodobě hospodaří s cílem dlouhodobé udržitelnosti s maximální šetrností k životnímu prostředí. Podle Pilotní studie Generelu vodního hospodářství krajiny České republiky hospodaří s vyrovnanou bilancí až mírným přebytkem organické hmoty v půdě. Pro udržení vody a prevenci eroze v krajině vytváří zasakovací pásy uprostřed honů, zatravňuje údolnice, vytváří travnaté pásy na krajích obcí, zatravňuje pásy kolem lesů a méně úrodné pozemky jako ochranu pro zvěř. Podnik udržuje meze kolem polních cest, polní cesty také rekonstruuje a opravuje. S obcemi, na jejichž katastru Lupofyt hospodaří, úzce spolupracuje. Podporuje vybrané projekty, a to finančně i materiálně. Jde například o dětská hřiště, spolky, kopanou, hasiče či hokejbal. Firma se také podílela na nákupu dvou sociálních automobilů, spolupracuje se základními i středními školami. Studenti 4. ročníku v něm absolvují dva dny s přednáškami o moderním řízení zemědělství a další odborné přednášky s praktickou ukázkou. Podnik se věnuje i vzdělávání studentů České zemědělské univerzity, umožňuje jim praxi. Lupofyt rovněž provádí polní pokusy a polní dny pro širokou veřejnost, prezentuje průběžné výsledky a stavy porostů, a to ozimé řepky i ozimé pšenice. Kromě toho s firmami Microsoft, Asahi a Prazdrojem realizuje unikátní projekt „PRO CHMEL“. S cílem zajistit stabilitu pěstování Žateckého poloraného červeňáku v Žatecké oblasti.
* Zemědělské družstvo vlastníků Štichovice – pro lidi, obec a přírodu. Základní filozofie družstva vychází z tradiční zemědělské prvovýroby, zejména živočišné výroby a chovu kombinovaného plemene dojnic české strakaté plemeno. Rostlinná výroba produkuje krmiva pro dojnice a podporuje hlavní činnosti. ZDV provádí výrobu krmných směsí i pro okolní podniky. Z nezemědělských aktivit družstvo provozuje s cílem vyrovnat sezonní výkyvy např. nákladní autodopravu, provádí zemní práce a práce jeřábem. Také v oblasti prodává uhlí. V drobnějším rozsahu opravuje zemědělské stroje a provádí pořez dřeva, vyrábí pelety z odpadů po čištění obilovin a řepky. V družstvu, které se účelně diverzifikuje, pracuje 80 % ekonomicky aktivních obyvatel Štichovic. Díky tomu je v obci dlouhodobě nulová nezaměstnanost. Společenská odpovědnost podniku je u ZDV přirozeně velmi vysoká, většina obyvatel obce je totiž zároveň spolumajitelem a zaměstnancem družstva. Mezi družstvem a okolními obcemi existuje úzké sepětí včetně zájmových i společenských organizací. Společenskou odpovědnost ve Štichovicích tak spatřují ve všech oblastech, tedy parametrech ekonomických, sociálních, environmentálních, personálních, kulturních i co se týče služeb. Podnik proto hospodaří s respektem a pozitivním vztahem k životnímu prostředí, podporuje historii a kulturní dědictví či propaguje zemědělství a rozvoj venkova. Také přirozeně spolupracuje se samosprávami i občany a v neposlední řadě podporuje sport a vzdělávání.
/tz/
Ke snímku zcela nahoře: V kategorii Mladý zemědělec do 40 let vyhrála farma Teplýšovice nedaleko Benešova u Prahy – na snímku Vojtěch Goby*
