01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zjednodušená zadávací lhůta

Zadávací lhůtou se podle § 43 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) rozumí lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Z hlediska obchodně právního a v souvislosti se zadávacím řízením je to lhůta, v níž uchazeči o veřejnou zakázku čekají, zdali bude...

Zadávací lhůtou se podle § 43 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) rozumí lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Z hlediska obchodně právního a v souvislosti se zadávacím řízením je to lhůta, v níž uchazeči o veřejnou zakázku čekají, zdali bude jejich nabídka přijata. Pokud ji zadavatel akceptuje, vzniká smluvně závazkový vztah, který s sebou přináší práva a povinnosti, jejichž charakter je od tohoto okamžiku závazný a právně vynutitelný.

JAK STANOVIT DÉLKU ZADÁVACÍ LHŮTY

Délku zadávací lhůty je zadavatel povinen stanovit zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. Ve výčtu uvedeném v ustanovení § 38 odst. 4 zákona, jež stanovuje podstatné náležitosti výzvy, prostřednictvím které zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení, však informace o počátku či konci zadávací lhůty chybí. Ustanovení § 43 odst. 2 zákona, jež je systémově odděleno od úpravy náležitosti výzev, dále upřesňuje, že zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec datem. Je zřejmé, že ustanovení § 43 odst. 2 doplňuje výčet povinných náležitostí výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení tak, jak je uvádí ustanovení § 38 odst. 4 zákona. V praxi se však na tyto skutečnosti často zapomíná. Zadavatelé v mnoha případech neuvádějí délku trvání zadávací lhůty zákonným způsobem nebo uvádějí její trvání podle obecného vymezení stanoveného v § 43 odst 3 zákona.

Zadavatelé tak porušují ustanovení § 43 odst. 2 zákona, když ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení neuvedou konkrétní datum, ke kterému vyprší zadávací lhůta. Nepřispívá totiž k právní jistotě uchazečů, jestliže okamžik zániku vázanosti uchazeče celým obsahem jeho nabídky není jednoznačně určen. Uchazeči nemohou s jistotou vědět, k jakému dni skončí zadávací lhůta, neboť její konec není stanoven buď vůbec, nebo je vázán na podmínku, že bude vybrána nejvhodnější nabídka, respektive doručeno oznámení o tomto výběru.

Konec lhůty je v takovém případě stanoven tak, že uchazeči nemohou mít jistotu o tom, že konec lhůty nastane, a ani nemohou vědět, kdy se tak stane (dies incertus an, incertus quando).

ZA PORUŠENÍ ZÁKONA SANKCE

Neuvedení výše uvedených skutečností v zadávacích podmínkách, potažmo ve výzvě k podávání nabídek, je závažným porušením zákona, které může podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze proto vyloučit, že nejasné vymezení zadávací lhůty může některé potenciální zájemce o veřejnou zakázku odradit od podání nabídky, neboť v rozporu s principem právní jistoty nemohli vědět, do jakého data musí být vázáni celým obsahem své nabídky. Tento závěr lze dovodit z rozhodnutí Úřadu pro ochranuhospodářské soutěže (ÚOHS)1). Jakékoliv porušení zákona, které může podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, patří k těm nejzávaznějším prohřeškům, za něž orgán dohledu ÚOHS uděluje nejvyšší sankce. Zadavatel je tedy povinen v oznámení o zahájení zadávacího řízení či ve výzvě stanovit délku zadávací lhůty přesným datem nebo lhůtou. Stejné vymezení by mělo být obsaženo v prohlášení o vázanosti celým obsahem nabídky po dobu trvání zadávací lhůty, jež je nutnou náležitostí každé nabídky (§ 68 odst. 2) a které musí být předmětem kontroly komise pro otevírání obálek (§ 71 odst. 8 zákona).

Poznámka

1) Č.j.: R144,146/2007/03-17663/2007/310-Šp ze dne 24. 9. 2007

MARTIN BUDIŠ

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down