Možná, že také ve vašem městě či obci se na podzim minulého roku uskutečnilo zkušební sčítání lidu, domů a bytů, kterým si statistici ověřovali připravované sčítání na rok 2001. Je proto zajímavé, jak toto šetření dopadlo. Sčítací tiskopisy byly doručeny celkem do 14,7 tisíce bytů. Z tohoto počtu...
Možná, že také ve vašem městě či obci se na podzim minulého roku uskutečnilo zkušební sčítání lidu, domů a bytů, kterým si statistici ověřovali připravované sčítání na rok 2001. Je proto zajímavé, jak toto šetření dopadlo.
Sčítací tiskopisy byly doručeny celkem do 14,7 tisíce bytů. Z tohoto počtu pouze asi jedna pětina (21,5 %) domácností tiskopisy odmítla vyplnit.
Hodnota slůvka "pouze" je přitom relativní. V případě srovnání s jinými šetřeními a výzkumy lze tři čtvrtiny vrácených tiskopisů zodpovědně hodnotit jako značný úspěch.
Pokud bychom ale této návratnosti dosáhli při vlastním sčítání, pak by to bylo velmi špatné. Zde totiž musíme dosáhnout podstatně vyšší návratnosti tiskopisů. Příznivě pro tento náš předpoklad působí další skutečnost, že nejčastějším důvodem odmítnutí poskytnout informace, byla dobrovolnost zkušebního sčítání, což potvrdila více než polovina všech odmítajících. Z dalších důvodů, které nebyly již tak frekventované, bylo domácnostmi uváděno narušení soukromí a obava ze zneužití dat.
Tento poslední důvod se stal četnějším zejména kvůli ve stejné době propuknuvšímu skandálu - úniku údajů z České spořitelny. Tento příklad byl pro řadu zúčastněných občanů výmluvným důkazem.
Podstatné rozdíly bylo možné zaznamenat při územním pohledu. Nejvstřícněji vůči zkušebnímu sčítání vystupovali občané ve východních a severních Čechách, kde účast odmítla jen asi jedna šestina oslovených.
Opačně tomu bylo v Praze a středních Čechách - zde podíl odmítajících dosáhl téměř jedné čtvrtiny - a také v západních Čechách. Pokud připočteme k odmítnutí i tzv. nedobytné obydlené byty, pak byl zcela jednoznačně nejvyšší počet nevyšetřených bytů v Praze, a to zhruba jedna třetina. Obecně řečeno - vstřícnější byli při zkušebním sčítání venkovští obyvatelé než občané ve městech. Dokládá to i poměr mezi obyvateli bytových domů proti rodinným domkům, který byl v případě odmítnutí dvě ku jedné.
Velice aktivně a konstruktivně se do zkušebního sčítání zapojili pracovníci naprosté většiny obecních a městských úřadů. Poskytovali pomoc pracovníkům statistiky jak při zpřesňování sčítacích obvodů, tak při vlastním šetření. Pomáhali například při dohledávání údajů o obydlenosti bytů a zjišťovali potřebné údaje z evidence obyvatelstva. Výrazná byla účast při propagaci zkušebního sčítání. Na malých obcích byl velmi často využíván obecní rozhlas, jehož prostřednictvím byli občané o sčítání informováni starostou, případně pracovníky obecního úřadu.
V některých obcích vydali dokonce sami propagační letáčky a v řadě míst byly využívány k informaci vývěsní skřínky či úřední desky. Pozitivní přístup obecních a městských úřadů měl nezanedbatelný vliv i na vlastní účast občanů, což je pro sčítání v roce 2001 výrazným příslibem pro jeho úspěch.
Jedním z hlavních důvodů tohoto šetření bylo ověření navrhovaných tiskopisů. Řada občanů se také k jejich podobě vyjádřila. Některé jejich připomínky spolu se zjištěním pracovníků statistiky byly podkladem pro navržené úpravy sčítacích tiskopisů.
Předpokládají se některé změny v grafické úpravě, doplňují se některé možnosti odpovědí a dojde k úpravě textů přímo na tiskopisech, aby bylo zřejmé, kdo má které otázky vyplňovat. Obdobně budou promítnuty všechny významné připomínky i do textu vysvětlivek.
Po zapracování všech dalších nutných úprav tiskopisů (např. z vyhodnocení chybovosti zápisů odpovědí) bude definitivní úprava tiskopisů stanovena prováděcím právním předpisem.
Vzhledem k tomu, že se do zkušebního sčítání zapojili i pracovníci statistického úřadu, zahrnuje celý soubor, se kterým se dále pracuje, 6,4 tisíce domů, 17,0 tisíce bytů a 38,1 tisíce osob. Pro možnost srovnání s připravovaným sčítáním uveďme, že to představuje jen 0,4 % tiskopisů, se kterými se bude pracovat při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
LADISLAV PIŠTORA
