Se Zdeňkem Chalušem ze společnosti KPMG Česká republika jsme hovořili o zkušenostech s realizací projektů v rámci strukturálních fondů Evropské unie, o projektovém řízení a zapojování partnerů do těchto projektů.
Využívá komunální sféra dostatečně možnosti strukturálních fondů EU při financování svých projektů?
Municipality nepochybně využívají možnosti strukturálních fondů, ale ne v plném spektru nabídky. V současném intervenčním období 2004 až 2006 s ukončením projektů v roce 2008 zájem o dotace z fondů EU roste. Největší zkušenosti jsou zatím jen s podáváním žádostí, nicméně existují i ukončené projekty.
Zájem o projekty zcela nepokrývá strukturu předem nastavených programů, a tak přichází čas k úpravám, realokacím zdrojů. Nabídka jednotlivých programů je dostatečně široká, poptávka vymezuje spektrum potřeby žadatelů. Převládá však parciální přístup zdola; existuje nadbytek drobných projektů, je málo větších, velké projekty chybějí. Žadatelé ve svých žádostech dokládají svoje potřeby bez hlubší vazby na strategické studie obcí, krajů a státu. Důvodů bude jistě více, ale jeden je zjevný. Strategické studie jsou často jen líbivá slovní cvičení a chybí jim vazba na příjmy a výdaje veřejných rozpočtů státu, krajů i obcí. Chybějí rovněž vazby na strategické a finanční plánování, na finanční predikce a prognózy.
Můžete uvést některé konkrétní úspěšné projekty?
K nim patří řada projektů CBC PHARE v příhraničí s Německem a Rakouskem, které byly realizovány v letech 1995 až 2000, navazující projekty programu SAPARD pro zemědělce a projekty programu ISPA pro infrastrukturu měst, realizované po roce 2000. K úspěšným předvstupním programům patřily i programy pro mikroregiony, například v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Úspěšný z probíhající intervence je například projekt pro město Plzeň.
Co bývá nejčastější příčinou neúspěchu?
Objem finančních prostředků roste rychleji, než koncoví příjemci - v našem případě obce - stačí reagovat. Při velkých objemech finančních zdrojů se zvyšují nároky na profesionalitu přípravy, řízení a zdárné dokončení. Za zmínku stojí rostoucí tvrdost Evropské komise, tj. donátora, která se stále více chová jako banka. Jen tak snadno euro nevydá a neprofesionálně spotřebované euro chce vrátit. Jde o nový přístup k výdajovým strategiím a ke sbližování investičních strategií veřejného a soukromého sektoru.
V ČR je zatím nízká mezioborová spolupráce a po skončení předvstupních twinningových programů klesla mezinárodní spolupráce uvnitř veřejného sektoru. Přesto se připravují některé projekty s mezinárodní účastí kapitálu a financí. Toto prostředí pak svědčí bankám. Pokud banky budou mít ve hře své finanční prostředky, budou více dbát o kvalitu a profesionalitu týmů odpovědných za jejich další zhodnocení. To se již dostáváme i k jiným formám financování veřejných projektů, než jsou bankovní úvěry.
Zmínil jste banky - jak spolupracují s municipalitami?
Spolupráce s bankami byla zpočátku velmi slabá. Bankovní sektor, který se v té době konsolidoval, nemohl s orgány veřejné správy jednat do potřebné hloubky detailů. Ani veřejný sektor na takový dialog nebyl připraven. V současné době se situace zlepšuje. Obě strany by spolu nyní měly intenzívně jednat. Pro začátek by stačila výměna zkušeností a předání znalostí z řízení a monitorování zakázek. V případě strukturálních fondů by mělo jít především o řízení včasné realokace a řízení projektového cyklu již schválených projektů. Cílem by měl být i dialog o takových otázkách, jakou jsou revolvingové fondy a časová udržitelnost finančních zdrojů pro určité typy veřejných služeb odpovídajícím finančním nástrojem.
Pomáhají banky dostatečně?
Určitě platí, že banky reagují jen na určitou komunikační hladinu, kterou charakterizuje srozumitelnost požadavku klienta. Pro města a obce to znamená se na dialog s bankami připravit. Co v takové situaci poradit? Komunální sféra musí transformovat a modernizovat svou administrativu, aby si obě strany navzájem rozuměly.
A opět se dostáváme k integraci parciálních projektů a k náročné přípravě ekonomických a finančních studií, studií proveditelnosti, k přípravě a realizaci výběrových řízení, k hodnocení a řízení finančních rizik a k řízení realizace a ukončení projektů. V tomto směru mohou banky veřejnému sektoru nesporně pomoci. Aby však tato pomoc měla reálný základ a praktické dopady, musí se města a obce více věnovat svým rozpočtům. Musí lépe pochopit a specifikovat příjmové a výdajové strategie veřejných rozpočtů i programů a investičních projektů, které chtějí realizovat. Jde o příjmové a výdajové strategie, dluhovou službu v kontextu větších až velkých projektů s účastí více obcí, státu, fondů EU, ale i soukromého kapitálu, tj. včetně účasti bank.
Co byste poradil obecně obci či městu, které zvažuje žádost o dotaci z fondů EU?
Nejsme na začátku. Se strukturálními intervencemi se řada českých měst a obcí již setkala před vstupem i po vstupu do EU. V ČR již existuje desetiletá zkušenost, zdaleka nejsme začátečníci. Raději bych nastínil nové otázky, které více charakterizují hlavní problém. Tím je absorpce již ve prospěch ČR alokovaných zdrojů. Přesněji dovednost řídit absorpci s cílem dosáhnout maxima, což zde znamená proměnit všechny finanční prostředky z fondů EU v přidanou hodnotu k hospodářskému rozvoji, sociální stabilitě a udržitelnému životnímu prostředí.
Co máme k dispozici? Určitě potenciál pro dostatek finančních zdrojů; finanční zdroje z EU, z veřejných rozpočtů, z mezinárodních finančních institucích, především z Evropské investiční banky, z komerčních bank. Reflektujeme na iniciativy privátního sektoru podílet se na projektech typu PPP. Máme hodně zkušeností, poznatků z domácího prostředí i z ostatních členských států Evropské unie.
Co nám chybí? Především orientace. Jde o velké množství změn a podnětů, kterým jsme vystaveni. Na chybějící orientaci navazuje nízká srozumitelnost a nejasná struktura odpovědnosti. Jednou z možností, jak se vypořádat se současnou situací v legislativním a institucionálním prostředí státu, krajů a obcí, je užší spolupráce s bankami.
Jak na to? V této souvislosti je třeba uvést, že Národní rozvojový plán pro nové programovací období počítá s prioritou "modernizace veřejné správy".
Nezbývá než dodat, že nad novou vlnou spolupráce ústředních orgánů státní správy a orgánů územní samosprávy je třeba se zamyslet v celoevropském kontextu.
