Jaké změny provést po povodních ve struktuře městského úřadu? Jak organizovat rozdělování humanitární pomoci lidem, které vyplavila velká voda? Mívají povodní postižení občané větší zájem o okamžitý finanční příspěvek "na ruku", nebo dají přednost náhradnímu ubytování? Na tyto a jim podobné otázky na základě svých zkušeností s povodněmi v roce 1997 odpovídají zástupci měst Otrokovice a Hanušovice.
Od ničivých povodní, které letos v srpnu postihly zejména české kraje, uplynuly již bezmála čtyři měsíce. Jakkoliv postižené obce a města nezůstávají při likvidaci povodňových škod a obnově zasaženého území osamoceny, většinu konečných rozhodnutí musí přijmout a odpovědnost nést místní samosprávy. Jaké problémy se řešily na Moravě v roce 1997 čtyři měsíce po tehdejší zkázonosné červencové povodňové vlně? Mohou moravské zkušenosti z tohoto období nyní pomoci v Čechách? Zaznamenali jsme některé názory a rady zástupců měst Otrokovice (okres Zlín) a Hanušovice (okres Jeseník).
STAVEBNÍ DOHLED S PŘISPĚNÍM I DALŠÍCH ŮŘADŮ
V Hanušovicích, jak konstatuje tajemník tamního městského úřadu Jan Zatloukal, zhruba čtyři měsíce po povodních již fungovala dodávka plynu, elektřiny a vody, byla opravena a zprůchodněna kanalizace, zajištěno telefonní spojení, vybudovány provizorní mosty k přejezdu do městských částí i z města ven. Také už byly otevřeny školy a předškolní zařízení a obyvatelstvu sloužila obnovená síť obchodů.
Starosta města Otrokovice MVDr. Stanislav Mišák vyzvedává zejména fakt, že ve všech objektech postižených povodní, především v obytných domech, byl již proveden státní stavební dohled, a to ve spolupráci se všemi stavebními úřady okresu Zlín. Byly opraveny byty ve vlastnictví města a koncem listopadu 1997 se již předávaly k bydlení. K dispozici bylo i náhradní ubytování v podobě nových unimo buněk přímo v zaplavené části města, neboť mnozí soukromí vlastníci ještě zdaleka neměli své byty v rodinných domcích v obyvatelném stavu. Hanušovická radnice považovala i zhruba čtyři měsíce po povodních za svou prioritu pokračovat v opravách zničené či poškozené infrastruktury města, ale také rekonstrukcí nebytového objektu zajišťovala výstavbu nových bytů pro ty, jimž obydlí vzala velká voda.
NOVÝ ODBOR V POSTIŽENÉ LOKALITĚ
Obdobná situace byla v Otrokovicích. V nich se vyplatilo, že již měsíc po povodni tam zastupitelstvo zvolilo dalšího (druhého) místostarostu a organizační změnou založilo odbor obnovy. Místostarosta spolu s novým odborem byl dislokován přímo do čtvrti postižené velkou vodou. Odbor pracoval až do konce tehdejšího volebního období a jeho činnost výrazně zefektivnila a urychlila jak pomoc konkrétním občanům, tak sanaci území. Odbor rovněž spolupracoval s humanitárními organizacemi. Radnice ovšem také posílila sociální odbor a později finanční odbor, významný při poskytování půjček. Ale úplně ze všeho nejdůležitější je už od první chvíle pravidelné informování postižených občanů o všech krocích města k likvidaci následků povodní. "Zvláště ve velkém městě, kde jsou i povodní nezasažené čtvrti, se lidé ze zaplavených částí cítí být izolováni od běžného života a radnice s nimi musí být v dobrém kontaktu nejen přes úřední desku, nýbrž hlavně v osobním jednání odpovědných pracovníků," zdůrazňuje místostarostka Radoslava Matuszková. Spolu s tajemnicí městského úřadu Ing. Marií Malíkovou dále připomíná, že ani čtyři měsíce po povodni neustala spolupráce města s odborníky ze stavebních firem a projekčních organizací, se statiky vybranými jejich komorou i s okresní hygienickou stanicí.
NABÍDKY POMOCI JE TŘEBA PROVĚŘIT
Z Otrokovic zní i další doporučení: Dávejte si pozor při nabídce firem nabízejících pomoc. Vždy je velmi důležité ověřovat si reference o nabízejícím subjektu i ve vztahu k nabízené činnosti. Stejně tak je třeba pečlivě vypracovávat smlouvy, podrobně specifikovat jejich předmět a nepodceňovat přitom ani otázku víceprací.
To potvrzuje i Jan Zatloukal. V Hanušovicích často volili metodu výběrového řízení a v něm vedle ceny kladli důraz na solidnost partnera. "Jde o to, aby ani ve snaze o co nejrychlejší a nejkomplexnější obnovu město neúměrně nezvyšovalo svoji zadluženost," dodává tajemník MěÚ Hanušovice.
Praktická je také další rada z Otrokovic: Všechny finanční dary, ať už z veřejných sbírek, partnerských měst, právnických osob či peníze ze zahraničí, tam vždy byly přijaty do rozpočtu města a z rozpočtu vydány i v případě, že šlo o účelové dary konkrétním občanům nebo o dary pro knihovnu, školu, školku apod. Při nabízení benefičních akcí je podle místostarostky Matuszkové velmi dobré prověřovat, kdo je městu nabízí. "Najdou se totiž i takoví, kteří se chtějí pouze zviditelnit, přičemž po odečtení nákladů samotný výtěžek není nijak významný," dodala.
VŠECHNY DARY ZAEVIDOVAT
Humanitární pomoc spotřebního charakteru a věcné dary byly v Otrokovicích pečlivě evidovány a pokud možno všem občanům stejně, ale zároveň s ohledem na jejich konkrétní potřeby rozdělovány. Postižených rodin ovšem bylo 1086, a tak se některého druhu darovaného zboží pro všechny nedostávalo - například ledniček, mikrovlnných trub apod. Ze zboží této kategorie byly zhotoveny tzv. balíčky ve zhruba stejné hodnotě (zhruba 10 tisíc korun), jejichž počet odpovídal množství postižených rodin a které se na základě usnesení zastupitelstva obce rozdělovaly losem. "Nepřijímejte však ani nyní žádnou věcnou pomoc, pro niž nemáte konkrétní uplatnění," zní další rada z Otrokovic.I tam totiž došlo k pokusům některých dárců zbavit se nadbytečných zásob či zboží s prošlou garanční lhůtou apod.
JAK S BYTOVÝM FONDEM
Zástupci obou měst hovořili i o svých zkušenostech s obnovou bytového fondu a přidělováním náhradního ubytování. V Hanušovicích povětšinou stačilo nabídnout náhradní ubytování krátkodobějšího charakteru. Pomoc k náhradnímu bydlení často nabízeli i občané, kteří povodní zasaženi nebyli. Nájemníkům z obecních bytů se hanušovická radnice snažila všemožně vyjít vstříc, když přicházeli se žádostí o pomoc jak manuální, tak technickou či finanční. "Samozřejmě všem požadavkům nebylo možné vždy ihned vyhovět," říká tajemník, "a také víme, že některým lidem, naštěstí jich bylo jen málo, chybělo více vlastní iniciativy a ve všem se spoléhali jen na pomoc města."
Také v Otrokovicích bylo málo těch, kdo jen pasívně čekali na pomoc odjinud. Radnice ihned v zasažených lokalitách začala na náklady města umisťovat unimo buňky, ovšem zájem o ubytování v nich byl nepatrný. Přes devět set rodin raději přijalo hotovost ve výši 12 tisíc korun z rozpočtu města za podmínky, že nebudou vyžadovat náhradní ubytování. Přesto Otrokovičtí doporučují při poskytování náhradního bydlení byty nejprve pronajímat na dobu jednoho roku - a teprve pokud nájemce podmínky nájemní smlouvy plní, prodloužit smlouvu o další rok či ji uzavřít na dobu neurčitou. Nájemcům zaplavených městských bytů nebylo po dobu rekonstrukce, kdy je nemohli užívat, účtováno nájemné ani služby. Byty byly přitom opravovány na náklady města a ani po opětovném nastěhování tyto náklady nevedly ke zvýšení nájemného.
IVAN RYŠAVÝ
|