V rámci komplexního projektu elektronizace veřejné správy byl přijat zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, na jehož základě budou s účinností od 1. července 2010 zřízeny čtyři základní registry, tj. registr obyvatel, registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné...
V rámci komplexního projektu elektronizace veřejné správy byl přijat zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, na jehož základě budou s účinností od 1. července 2010 zřízeny čtyři základní registry, tj. registr obyvatel, registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, registr územní identifikace, adres a nemovitostí, a registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností.
Tyto základní registry budou obsahovat nejčastěji využívané (tzv. referenční) údaje, přičemž v praxi by měly všechny orgány veřejné moci (včetně obcí) tyto referenční údaje jednotně využívat právě z těchto základních registrů, čímž budou adresáti veřejné správy zbaveni povinnosti údaje opakovaně poskytovat a dokládat.
REGISTR ÚZEMNÍ IDENTIFIKACE
V návaznosti na zákon o základních registrech byl přijat zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, jenž v části devadesáté třetí - rovněž s účinností od 1. července 2010 - novelizoval zákon číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti s budoucím zřízením základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
V registru územní identifikace, adres a nemovitostí se povedou referenční údaje o územních prvcích, kterými jsou například území státu, region soudržnosti, samosprávný i správní kraj, okres, obec; dále katastrální území, stavební objekt, adresní místo, pozemek v podobě parcely atd., a referenční údaje o územně evidenčních jednotkách (části obce, ulice nebo jiná veřejná prostranství). Správcem tohoto registru bude Český úřad zeměměřický a katastrální.
V zákoně o obcích dochází ve vazbě na vznik registru územní identifikace k několika změnám, které lze obecně popsat následovně:
v souvislosti se zápisem údajů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí se změní některé stávající postupy prováděné obcemi;
sjednocuje se právní úprava číslování domů podle obecního zřízení a zákona o hlavním městě Praze a současně se rozšíří využití čísla evidenčního na některé další typy budov. Významným principem je nově upravený zákaz označovat budovu již jednou přiděleným číslem popisným či evidenčním (nebude se vztahovat na čísla orientační). Tím by mělo do budoucna dojít k zamezení případů, kdy nová budova bude označena číslem popisným již neexistující budovy a všem z toho vyplývajícím rizikům. Tato povinnost se bude vztahovat do budoucna, takže nebude třeba provádět žádné zpětné přečíslování;
s ohledem na zápis údajů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí se změní některé postupy při přidělování čísla popisného a evidenčního. Současně se zákonem stanovuje, jaké doklady jsou třeba, aby obec mohla číslo popisné přidělit.
ÚDAJE O OBCÍCH
V registru územní identifikace bude o obci veden i údaj o tom, zda je obec městem či městysem. K tomu je nutná součinnost Kanceláře Poslanecké sněmovny, která poté, co předseda Poslanecké sněmovny stanoví, že je obec městysem nebo městem, předá neprodleně potřebné údaje Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu k zápisu do registru.
Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce se bude zasílat také Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (totéž platí i pro rozhodnutí o oddělení části obce a zápisu údajů o oddělení části obce do registru územní identifikace).
V registru územní identifikace budou vedeny rovněž údaje o částech obcí, ulic nebo jiných veřejných prostranství. Proto názvy nově vzniklých částí obce, ulic či jiných veřejných prostranství, změny jejich názvů, jakož i jejich zánik se budou zapisovat do tohoto registru na základě příslušného oznámení obce, přičemž s ohledem na zajištění aktuálních údajů bude mít zápis konstitutivní účinky. To znamená, že ke vzniku části obce, pojmenování nové ulice nebo jiného veřejného prostranství, jejich přejmenování a zániku dojde až samotným zápisem do registru územní identifikace (viz nový § 28 odst. 3 obecního zřízení). Tedy nikoliv "okamžitě" na základě samotného rozhodnutí zastupitelstva obce /viz § 84 odst. 2 písm. r) obecního zřízení/.
Podle stávající úpravy se změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, pouze projednají předem s příslušným katastrálním úřadem, přičemž uzavření dohody o uvedených územních změnách mezi příslušnými obcemi se oznamuje pouze ministerstvu financí a finančnímu úřadu (nově se tato informace bude sdělovat rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu).
Jednoznačnost a jedinečnost územní identifikace a adres obecně vyžaduje, aby se v jedné obci neopakovaly stejné názvy ulic nebo jiných veřejných prostranství, a proto novelou dochází k doplnění ustanovení § 29 odst. 1 obecního zřízení o vyloučení duplicitních názvů veřejných prostranství v téže obci, v čemž se právní úprava obecního zřízení sjednocuje se zákonem o hlavním městě Praze.
PŘIDĚLOVÁNÍ ČÍSEL
Novela rozšiřuje využití čísla evidenčního na některé další typy budov (dočasné stavby - viz § 2 odst. 3 stavebního zákona a tzv. drobné stavby). Dosavadní právní úprava stanovuje, že se čísly popisnými neoznačují vedlejší budovy, které jsou součástí jednoho celku. Vzhledem k potížím, jak tento pojem definovat, novela obecního zřízení převzala právní terminologii z ustanovení § 14 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze, který užívá pojem příslušenství budovy (obecně je pojem příslušenství věci vymezen v § 121 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány).
V praxi to bude znamenat, že se "vedlejším" budovám v areálech, které nejsou příslušenstvím budovy hlavní, protože patří jinému vlastníku než hlavní budova, přidělí čísla popisná. Jedině tak bude možné zajistit, že tyto objekty budou mít samostatnou a nezaměnitelnou adresu.
V ustanovení § 31 odst. 5 obecního zřízení novela č. 227/2009 Sb. zavedla princip zákazu označovat budovu již jednou přiděleným číslem popisným či evidenčním, tzn. že čísla popisná a evidenční, která již byla přidělena, nelze užívat opakovaně (například pokud je původní budova zbořena a na jejím místě vystavěna budova nová), a to ani v případě přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
Další změna § 31 odst. 5 spočívá v tom, že byla vypuštěna poslední věta, která stanovovala, že na rozhodování o označování budov čísly se nepoužije správní řád (o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena, rozhoduje obecní úřad v samostatné působnosti). Toto ustanovení bylo po nabytí účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, velmi matoucí, neboť i přidělování čísel podléhá příslušným ustanovením správního řádu (jde o vrchnostenský postup obce, respektive obecního úřadu podle části čtvrté správního řádu).
JAN BŘEŇ
právník
Novela rozšiřuje využití čísla evidenčního na některé další typy budov.
