Když prezident Miloš Zeman v červnu zavítal do Libereckého kraje, na setkání s představiteli regionu mu hejtman Martin Půta představil i starostu Chrastavy Michaela Canova. Uvedl přitom, že jde o starostu, k němuž jeho kolegové v kraji upínají naděje, že spor svého města o dotaci úspěšně dotáhne až k Ústavnímu soudu, a tak všechny vysvobodí z nesmyslné dotační byrokracie, kdy se mění zpětně podmínky.
Město Chrastava se totiž pře s Úřadem Regionální rady (ÚRR) Severovýchod o to, zda porušilo rozpočtovou kázeň při čerpání dotace z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod na rekonstrukci okolí vlakového nádraží a výstavbu RTN Terminálu - a byl-li mu tudíž dotačním úřadem oprávněně vyměřen dodatečný odvod.
CHYBA, KTERÁ BYLA DEFINOVÁNA AŽ DODATEČNĚ
V roce 2009 město vypsalo výběrové řízení na zhotovitele stavby. Přihlásilo se 16 uchazečů a výslednou cenu se podařilo snížit na 43 % ceny projektované. Vítěz totiž nabídl provést stavbu za 21,465 mil. Kč (bez DPH). Projekt o celkových způsobilých nákladech 16,906 mil. Kč obdržel dotaci z ROP Severovýchod ve výši 15,638 mil. Kč.
Uchazeči museli prokázat splnění technických kvalifikačních požadavků, mj. i zkušenost s alespoň jednou stavbou financovanou z fondů EU. »Často stačí,« vysvětluje starosta Chrastavy Ing. Michael Canov, »aby zhotovitel učinil sebemenší změnu bez zdlouhavého schvalujícího byrokratického kolečka na dotačním orgánu, např. aby chybně označil identifikační kód účetního dokladu či pozdě postavil povinný billboard hlásající podporu projektu Evropskou unií - a dotace by se musela vrátit.«
Podle starosty se žádný uchazeč kvůli této podmínce nedotazoval a ani žádný nepodal námitku. Michael Canov má za to, že požadavek na zkušenost dodavatele s fondy EU je v plném souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES, která v čl. 48 povoluje požadavek na zkušenost a spolehlivost. Zadávací řízení si město navíc nechalo připravit Agenturou regionálního rozvoje, s. r. o., tedy institucí, která za Liberecký kraj celý ROP zpracovala.
Poskytovatel dotace prováděl průběžnou kontrolu projektu v návaznosti na to, jak město zhotoviteli postupně proplácelo (za pomoci úvěru) vykonané části práce a jak poté žádalo Úřad Regionální rady, aby mu tyto práce proplatil jako část dotace. Už po první kontrole v roce 2010 ÚRR rozhodl, že celé zadávací řízení (včetně požadavku na zkušenost uchazeče s fondy EU) bylo provedeno správně. Ani při dalších kontrolách v letech 2010 a 2011 neshledal v postupu radnice nic závadného (pouze při poslední kontrole jí neuznal 2 haléře).
Ačkoliv Chrastavu v srpnu 2010 zasáhla ničivá blesková povodeň, byla stavba v únoru 2011 úspěšně předána veřejnosti k užívání.
Teprve o dva roky později Ministerstvo financí jako platební a certifikační orgán upozornilo na jeden z auditů Evropské komise, který uvádí, že u veřejné zakázky na stavební práce je nutno požadavek na zkušenost s fondy EU považovat za chybu. Následně 11. 2. 2014 ÚRR uložil Chrastavě odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 15,638 mil Kč. Odůvodnil jej tím, že město diskriminovalo uchazeče, kteří stavby financované z fondů EU nerealizovali, což mělo být v rozporu i s § 6 zákona o veřejných zakázkách.
Co na tom, že tentýž ÚRR už při své první kontrole prověřil celé zadávací řízení, aniž by shledal jakékoliv pochybení, a bez problémů následně městu průběžně po částech vyplatil celou dotaci?
JDE NEJEN O VÍCE NEŽ TŘI ČTVRTĚ MILIONU, NÝBRŽ I O DOBRÉ JMÉNO
Pravda, město svými odvoláními odvrátilo platební výměr na penále ve stejné výši, na niž zněl únorový výměr na vrácení celé dotace (úhrnem by město mělo zaplatit 31,277 mil. Kč). ÚRR už mu také v březnu prominul 95 % odvodu plné výše dotace, takže zaplatilo »jen« 0,782 mil. Kč. Nicméně Chrastava se chce soudit i o tuto částku.
»Ničím jsme se neprovinili,« zdůrazňuje Michael Canov. »Jen jsme použili oprávnění, které nám dal zákon, a dokonce i směrnice EP a Rady a jež nám ostatně ÚRR opakovaně schválil. A teprve když audity Evropské komise označily požadavek na zkušenost s fondy EU za chybu, dotační úřad otočil a místo toho, aby nás bránil, hodil nás přes palubu a ex post obvinil z porušení rozpočtové kázně. A proto se odvoláváme.«
Opakovaně v Moderní obci poukazujeme na fakt, že nejenže se často dodatečně mění pravidla pro poskytování dotací a že jejich příjemci jsou kontrolami typu ex ante, interim a ex post chlácholeni jejich negativními nálezy, aby pak stejný orgán - i několik let poté - obci vyměřil odvod vrácení dotace a zaplacení penále. Ale přinášíme i příklady toho, že poskytovatelé podpory de facto nenesou žádné riziko za to, jak se s jimi udělenými dotacemi nakládá (např. v MO č. 6/2014, str. 6 - Chyboval příjemce dotace už před lety? Jak byl kontrolován?, či tamtéž str. 9 - Chyby ve vyúčtování dotací: Opravdu za ně mohou jen obce?). Kauza Chrastavy tak zůstává jen jednou smutnou kapitolkou ve stále nedokončeném (?) příběhu.
ÚRR Severovýchod odpověděl na otázky Moderní obce: Na »selský« rozum je lepší raději nespoléhat
V čem ÚRR vidí příčinu současného stavu věcí, kdy se město Chrastava odvolává proti platebnímu výměru na odvod ve věci Projekt RTN Terminál?
Město Chrastava má na toto odvolání samozřejmě právo. Regionální rada jako řídicí orgán však nalezla pochybení a z toho důvodu byl platební výměr vydán. Pro upřesnění: Během udržitelnosti projektu, tedy po jeho celkové realizaci a finálním proplacení finančních prostředků ze strany Regionální rady, bylo v rámci manažerské kontroly zjištěno, že se příjemce dopustil pochybení při zadávání veřejné zakázky na stavební práce. V souladu s pravidly ROP Severovýchod byla zahájena ex post administrativní kontrola a v návaznosti na závažnost pochybení byl následně vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně. S ohledem na charakter pochybení a ostatní skutečnosti byla stanovena korekce na spodní hranici 5 %, kterou nám pravidla umožnila.
Jaké poučení (nejen) z tohoto případu vyplývá pro nastavení podmínek čerpání peněz EU v programovém období 2014+?
Drtivá většina případů porušení rozpočtové kázně s velkým finančním dopadem byla způsobena pochybeními při zadání veřejných zakázek. Proto jednoznačně nejvýznamnější poučení spatřujeme v důsledném dodržování pravidel při zadávání veřejných zakázek, ať už vyplývajících ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo z pravidel daného operačního programu. Příjemci dotací by měli dbát maximální opatrnosti a nespoléhat na výklad podle zdravého »selského« rozumu. Zadávání veřejných zakázek je procesem vysoce formalizovaným a jako k takovému k němu přistupují všechny kontrolní orgány. Proto i jen zdánlivě malicherné a nevýznamné pochybení může ve finále znamenat krácení dotace.
Dalším poučením by mohlo být upozornění, že proplacením dotace nekončí závazky příjemce vůči dotačnímu úřadu. Je třeba vést v patrnosti, že i v době udržitelnosti nese příjemce řadu povinností a závazků a za jejich případné nedodržení mu může být udělena i poměrně výrazná sankce.
ZDROJ: ÚRR REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD
