S úpravami, které obsahuje novela zákona o obcích č. 313/2002 Sb., vás seznamujeme pravidelně od lednového čísla Moderní obce. V tomto díle se budeme zabývat jednak změnami, které se týkají výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce, jednak úpravou dozoru nad výkonem samostatné a přenesené...
S úpravami, které obsahuje novela zákona o obcích č. 313/2002 Sb., vás seznamujeme pravidelně od lednového čísla Moderní obce. V tomto díle se budeme zabývat jednak změnami, které se týkají výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce, jednak úpravou dozoru nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obce.
Novela ponechala až na malý detail beze změn úpravu výborů zastupitelstva a komisí rady. Dvě malé změny, týkající se výborů mají upřesňující charakter.
Jsou to tyto změny:
- V § 112 odst. 4 je uvedeno, že předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva. Novela doplnila výslovně, že to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru. Tím odstranila pochybnosti praxe v tom, zda předsedou osadního výboru mohou zvolit osobu stojící vně zastupitelstva. Dnes je již zcela jasné, že předsedou osadního výboru může být kdokoli a má to svou logiku. Nelze si totiž dost dobře představit, že by si členové zastupitelstva rozdělili mezi sebou funkce předsedů osadních výborů, aniž mají k lokalitě např. nějaký vztah, a to jen proto, že to poněkud nevhodně říká zákon. Tedy ať ustanovíme jakýkoli výbor, i ten v zákoně nejmenovaný, předsedou musí být člen zastupitelstva. Pouze u osadního výboru platí výše uvedená výjimka. Tuto výjimku nelze rozšiřovat.
- Druhou upřesňující změnou je formulace v § 119 odst. 4, která je doplněna takto: "O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala."
Tato formulace odstraňuje nedobrou praxi, že někdo provedl kontrolu, zápis podepsal třeba zcela jiný člen kontrolního výboru, než kontrolu prováděl, apod. Dnes zákon říká jasně - bezvýjimečně podepisuje ten, kdo kontrolu prováděl.
Komise mají v § 122 zcela nový odst. 3, týkající se zvláštní odborné způsobilosti v oblasti přenesené působnosti. Odst. 5 je pak doplněn o formulaci, že ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá komise starostovi.
Zatímco úprava výborů a komisí je téměř beze změn, právní úprava dozoru nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obce je až na detaily kompletně nová. To vyplývá zejména z toho, že byly zrušeny okresní úřady, které tvořily pilíř dozoru, a tuto roli přebraly krajské úřady. Úprava je poměrně jasná, pokusme se jen postupy uvést chronologicky.
DOZOR NAD VÝKONEM SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce (§ 123 a násl.) vykonává:
[*] krajský úřad (ve své přenesené působnosti),
[*] Ministerstvo vnitra.
Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm:
[*] soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony,
[*] soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy.
Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn:
[*] požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
[*] navrhnout obci změnu nebo zrušení nezákonné obecně závazné vyhlášky obce, rozhodnutí nebo jiného opatření jejích orgánů,
[*] požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem. Nesplní-li obec úkol stanovený jí zákonem a po upozornění krajským úřadem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon na návrh krajského úřadu Ministerstvo vnitra na náklady obce, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit
Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. O tomto návrhu vyrozumí krajský úřad starostu obce.
Ministerstvo vnitra:
[*] přezkoumá návrh krajského úřadu,
[*] shledá-li, že obecně závazná vyhláška obce je v rozporu se zákonem, rozhodne o pozastavení její účinnosti,
[*] Ministerstvo vnitra pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky obce v případě jejího rozporu se zákonem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový podán do 30 dnů ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce,
[*] rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky nabývá právní moci dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu,
[*] ministr vnitra podá nejpozději do 15 dnů od pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce návrh na její zrušení Ústavnímu soudu,
[*] jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
[*] zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem (a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce), vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti. O tomto návrhu uvědomí krajský úřad starostu obce,
Ministerstvo vnitra:
[*] přezkoumá návrh krajského úřadu,
[*] shledá-li, že usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, rozhodne o pozastavení jeho výkonu,
[*] Ministerstvo vnitra pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti pro rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový návrh podán do 30 dnů od jeho schválení příslušným orgánem obce,
[*] není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra do 15 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce,
[*] je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra takový návrh soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí o rozkladu,
[*] zamítne-li soud tento návrh, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci,
[*] zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu o návrhu podle odst. 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.
Tato ustanovení se nepoužijí v případech porušení právních předpisů občanského, obchodního, pracovního práva.
POVINNÉ ZVEŘEJNĚNÍ
[*] Pozastaví-li Ministerstvo vnitra účinnost obecně závazné vyhlášky obce nebo výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec toto rozhodnutí Ministerstva vnitra neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
[*] Nález, kterým Ústavní soud ruší obecně závaznou vyhlášku obce, nebo rozhodnutí. kterým soud ruší usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření orgánu obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
[*] Stejným způsobem vyvěsí obec rozhodnutí Ministerstva vnitra o zrušení rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce nebo výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce a rozhodnutí soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti.
DOZOR NAD VÝKONEM PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
Dozor nad výkonem přenesené působnosti vykonávají:
[*] Ministerstvo vnitra,
[*] krajský úřad v přenesené působnosti.
Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm:
[*] soulad nařízení obce se zákony,
[*] soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce, které nejsou nařízeními obce, se zákony, jinými právními předpisy nebo
[*] v jejich mezích též s usneseními vlády nebo se směrnicemi ústředních správních úřadů.
Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn:
[*] požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
[*] navrhovat obci změny nebo zrušení nezákonného nařízení, rozhodnutí nebo opatření jejích orgánů ve stanovené lhůtě.
Odporuje-li nařízení obce zákonu, použije se obdobně úprava § 124.
Na zveřejňování rozhodnutí týkajících se pozastavení účinnosti nebo zrušení nařízení obce se použije §125 obdobně.
Krajský úřad může přímo zrušit opatření orgánů obce v přenesené působnosti - jiné než nařízení, které je v rozporu:
[*] se zákonem,
[*] jiným právním předpisem,
[*] v jejich mezích též s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu zruší krajský úřad, nezjedná-li nápravu orgán, který je vydal, ve lhůtě stanovené krajským úřadem.
Toto opatření krajského úřadu obec neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
Ustanovení o dozoru se nevztahuje na rozhodnutí vydaná orgány obce podle správního řádu a podle zákona o správě daní a poplatků.
JANA HAMPLOVÁ
advokátka,
stálá spolupracovnice redakce
Zatímco úprava výborů a komisí je téměř beze změn, právní úprava dozoru nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obce je až na detaily kompletně nová.
