01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Změny územně správního členění, aneb Okresy byly, jsou (asi i budou) 1/

Proč jsem zvolil takový titulek článku? Chci tím upozornit na fakt, že v nejrůznějších médiích či odborných publikacích1) se vyskytují slovní obraty typu, že "okresy zanikly", "okresy již neexistují", anebo se hovoří či píše o "bývalých okresech" apod. Autoři těchto vyjádření možná nechtěně...

Proč jsem zvolil takový titulek článku? Chci tím upozornit na fakt, že v nejrůznějších médiích či odborných publikacích1) se vyskytují slovní obraty typu, že "okresy zanikly", "okresy již neexistují", anebo se hovoří či píše o "bývalých okresech" apod. Autoři těchto vyjádření možná nechtěně zaměňují dva pojmy - okres a okresní úřad. Jen pro vysvětlení: Okresní úřady, jakožto územní správní úřady se všeobecnou působností (jejichž správní obvod byl vymezen územím okresu) skutečně koncem roku 2002 zanikly. Okresy, které jsou "pouze" jednou z územních správních jednotek státu, i po tomto datu nadále existují (byť území okresů není konstantní a podléhá změnám, z nichž ty nejnovější zmíním). Je třeba zdůraznit, že pojmy okres a okresní úřad nelze zaměňovat, každý znamená zcela něco jiného. Obecně lze vyslovit tezi, že konkrétní podoba územně správního členění státu je jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje činnost orgánů veřejné správy (resp. orgánů veřejné moci vůbec).

Protože počátkem letošního roku nastala v této oblasti významná změna, je vhodné poukázat na vybrané aspekty územně správního členění státu.

PŘEDMĚT ÚPRAVY VYHLÁŠKY

Dne 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen vyhláška). Tato vyhláška, kterou vydalo Ministerstvo vnitra, v zásadě reaguje na požadavky některých obcí na změnu jejich stávající okresní příslušnosti. Výsledkem této vyhlášky je zároveň úprava dílčího územního sladění na okresní úrovni, čímž se zčásti naplňuje usnesení vlády ze dne 8. října 2003 č. 993 k Souhrnné analýze sladění územní působnosti orgánů státu v území se správními obvody obcí s rozšířenou působností a s územními obvody vyšších územních samosprávných celků.2) Konkrétním dopadem pro občany (i pro nejrůznější právnické osoby), jichž se týkají předestřené úpravy území okresů od 1. ledna 2007 (celkem jde o 119 obcí), je změna příslušnosti některých správních úřadů, jejichž územní působnost je definována územím příslušného okresu (například úřady práce,3) okresní správy sociálního zabezpečení4) apod.).

Předmětem úpravy vyhlášky je (částečné) narovnání stávajícího stavu, kdy správní obvody5) obcí s rozšířenou působností byly vytvořeny přes hranice okresů, jakožto důsledek reformy územní veřejné správy. V rámci této reformy mj. zaniklo ke konci roku 2002 celkem 73 okresních úřadů6) (působnost okresního úřadu ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vykonávaly orgány těchto měst, případně orgány městských obvodů a městských částí - viz § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech) a vzniklo 205 obcí s rozšířenou působností (viz zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností).

Konkrétní vymezení správních obvodů obcí s rozšířenou působností jednotlivými obcemi je provedeno vyhláškou číslo 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů7). Územní přesahy nově vytvořených správních obvodů obcí s rozšířenou působností přes hranice okresů se týkaly 152 obcí. Z tohoto počtu obcí se přesah správních obvodů obcí s rozšířenou působností dokonce v případě 20 obcí zároveň týkal - vedle hranic okresů - i hranic tzv. správních krajů, vytvořených podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.8)

Proč se při vytváření správních obvodů obcí s rozšířenou působností nerespektovaly hranice okresů a správních krajů? Lze pouze konstatovat, že k této územní nesourodosti došlo na základě přání dotčených obcí.

ZMĚNA SE TÝKÁ 119 OBCÍ

Vyhláška č. 513/2006 Sb. konkrétně upravuje změnu okresní příslušnosti celkem 119 obcí. U dalších 13 obcí (9 v Plzeňském kraji a 4 ve Středočeském kraji), u nichž by v zájmu územního sladění též byla žádoucí změna dosavadní okresní příslušnosti, se tato změna nepromítla. Tyto obce se totiž v rámci legislativního procesu nevyjádřily kladně k zamýšlené změně, proto v jejich případě je nadále zachován stávající stav. Co se týče dalších 20 obcí, které by kromě okresní příslušnosti měly změnit i příslušnost krajskou podle zákona č. 36/1960 Sb., však nebylo možné tuto změnu uskutečnit bez nezbytné novely citovaného zákona. Ustanovení § 15 odst. 1 tohoto zákona totiž stanoví, že podstatná změna území kraje se provádí zákonem, přičemž provádět jiné změny území kraje přísluší vládě. Proto nebylo možné, aby územní sladění u těchto 20 obcí se uskutečnilo "pouhou" vyhláškou.

Poznámky

1) V jednom z komentářů k Ústavě ČR se lze dočíst, že vyšší územní samosprávné celky byly vymezeny odkazem na administrativně územní delimitaci okresů a dále, že "tyto okresy již ne-existují" - viz Klíma, K. a kol., Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, str. 532.

2) Usnesení vlády ze dne 8. října 2003 č. 993 mj. uložilo vybraným ministrům a předsedovi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního povinnost předložit vládě návrhy zákonů k zajištění sladění územní působnosti orgánů státu na jednotlivých úrovních v územích podle přílohy tohoto usnesení tak, aby došlo ke sladění nejpozději k 1. 1. 2005, a dále uložilo povinnost zajistit k témuž datu sladění územní působnosti detašovaných pracovišť v příslušném oboru státní správy.

3) Srov. ustanovení § 7 odst. 2 zákona číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: "Správní obvody úřadů práce jsou shodné s územními obvody okresů."

4) Srov. ustanovení § 6 odst. 1 zákona číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení: "Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů."

5) V souladu s čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR může zákon stanovit, kdy jsou územní samosprávné celky (jakožto územní společenství občanů mající ústavně zaručené právo na samosprávu) tzv. správními obvody, tedy kdy území příslušného územního samosprávného celku (obce, kraje) je správním obvodem pro účely výkonu státní správy.

6) Okresní úřady byly ve smyslu zákona číslo 147/2000 Sb., o okresních úřadech, územními správními úřady (se všeobecnou působností), které vykonávaly státní správu v příslušných okresech, jakožto správních obvodech.

7) Zatím poslední novelou vyhlášky č. 388/2002 Sb. (tj. vyhláškou č. 361/2006 Sb.), byly do této vyhlášky (a zároveň též do vyhlášky číslo 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy) zařazeny dvě obce, které nově vznikly k 1. červenci 2006 (Ladná v okrese Břeclav a Držovice v okrese Prostějov).

8) Tzv. správními kraji podle zákona číslo 36/1960 Sb. jsou kraje Středočeský se sídlem v Praze; Jihočeský se sídlem v Českých Budějovicích; Západočeský se sídlem v Plzni; Severočeský se sídlem v Ústí nad Labem; Východočeský se sídlem v Hradci Králové; Jihomoravský se sídlem v Brně a Severomoravský se sídlem v Ostravě. Území hl. m. Prahy tvoří samostatnou územní jednotku; dělí se na deset obvodů. Název obvodů zní: obvod Praha 1 - 10.

Jan Břeň
právník

Změny okresní příslušnosti obcí od 1. ledna 2007

Změny okresní příslušnosti obcí od 1. ledna 2007 (pokračování tabulky)

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down