Letos 8. března vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Které zásadní změny přináší tato novelizace?Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková...
Letos 8. března vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Které zásadní změny přináší tato novelizace?
Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno.
Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží.
Rozšiřuje se okruh informací, které jsou povinné subjekty povinny zveřejnit ve svých sídlech: Do 15 dnů od poskytnutí informace na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem, umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých v jiné než v elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.
Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky (nevztahuje se na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území). Základní osobní údaje se poskytují pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.
Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle které se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.
Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, IČ, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Uvedenými náležitostmi se žadatel musí identifikovat i v elektronicky podané žádosti. Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil.
Nově je upraveno odvolání. Zákon jasně říká, že o odvolání rozhoduje nadřízený orgán, a to pro všechny povinné orgány. Odvolání je třeba předložit nadřízenému orgánu do 15 dnů od jeho doručení a nadřízený orgán o něm musí do 15 dnů od obdržení rozhodnout.
Novela zavádí novou a poměrně rozsáhlou úpravu stížností na postup při vyřizování žádosti o informace. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel v těchto případech: nesouhlasí s vyřízením žádosti odkazem na informaci již zveřejněnou, nebyla mu poskytnuta informace (zcela nebo zčásti) a přitom nebylo vydáno rozhodnutí o neposkytnutí informace, nesouhlasí s výší úhrady za poskytnutí informace. Stížnost se podává u povinného subjektu buď písemně či ústně do protokolu a rozhoduje o ní opět nadřízený orgán.
Ing. Jiří Crha
ředitel Krajského úřadu
Jihomoravského kraje
