Změny v programu Obnovy venkova

Jaké jsou v tomto programu po povodních hlavní priority?

Jsou jiné než letos dosud existovaly. Náš ministr rozhodl, že všechny finanční prostředky na dotace, které nebyly dosud čerpány, budou použity ve prospěch obcí poničených povodněmi. Prostředky POV jsou vládou, při projednávání strategie obnovy dotčených území, podle rozsahu vyčíslených škod dále průběžně posilovány.

K jakým účelům lze použít získané finanční prostředky?

Po zkušenostech získaných při předcházející již při první živelní pohromě na okresech Blansko a Žďár nad Sázavou se ukázalo, že naprostá většina požadavků z obcí se zaměřuje na tzv. neinvestiční dotace, na které není zapotřebí stavební povolení. Jedná se převážně o obnovu zničených stávajících komunikací. V rámci dotačního titulu 4 je možné nejen podpořit obnovu poškozených inženýrských sítí v místních komunikacích, ale též inženýrské sítě pro náhradní bytovou výstavbu. Při poskytování dotací se snažíme být operativní.

Program obnovy venkova uvádí, že dotace na realizaci vybraných projektů se přidělují do výše 60 % skutečně vynaložených nákladů. Bude tomu tak v nové situaci i nadále?

V programu tato výše zůstává, v případě povodní však bude na základě doplňku č. 5 k Zásadám POV uplatněna řada výjimek. Zůstává nejnižší částka dotace 25 000 korun, standardní maximální dotace jeden milión korun může být vyšší. U postižených obcí, kde byl vyhlášen tzv. stav nouze nebo stav nebezpečí, lze plně hradit veškeré náklady. Už proto, že malá obec může mít vyčíslenou škodu třeba na 5 miliónů korun, ale její vlastní rozpočet se pohybuje kolem miliónu korun. Není to jediný případ.

Jaké doklady musí obec přiložit k žádosti o finanční podporu, jsou v nové situaci jednodušší?

V zásadě půjde o stejné doklady jako u standardních akcí POV. Již za léta existence tohoto programu jsme některé doklady ke schválení dotace zjednodušili. Například vlastnictví pozemků postačí doložit okresnímu úřadu, jehož prostřednictvím se žádost o dotaci podává. V jasných případech, kdy byla při povodni poškozena dejme tomu radnice a není nutné vlastnictví dokazovat, může okresní úřad od dokladu upustit. Zato je důležitý co se týče místních komunikací, pokud není přesně jasné kde končí vlastnictví obce a kde začíná majetek kraje, státu. Na jejich opravu jsou určeny prostředky ze Státního fondu dopravy. Nezbytná je projektová dokumentace u investičních akcí, zatímco u neinvestičních akcí, jako jsou mj. opravy, postačí rozpočet. Stavební povolení může nahradit ohlášení stavby stavebnímu úřadu apod.

Jednoduchý je doklad vyplývající se zadávání veřejných zakázek podle zákona č.199 z roku 1994, kde u malých akcí postačí výzva k jedinému zájemci. Formuláře RA 80 a RA 81 informačního systému Ministerstva financí vyhlížejí složitě, v případě dotací z POV se však nemusí vyplňovat - potřebné ukazatele z nich jsou totiž součástí formuláře žádosti o dotaci. Takže to pro obce není další dokument.

Vstříc malým obcím přicházejí některé okresní úřady. Jeho pracovníci pomohou vyplnit žádost, která je ihned připravena v elektronické podobě k odeslání on-line našemu ministerstvu. Formulář žádosti, který také na okrese vytisknou, starosta jen podepíše.

Kolik máte v programu v současné době peněz?

Začátkem září bylo v POV k dispozici 290 miliónů korun. Předpokládáme, že po vyhodnocení všech škod bude náš program finančně dále posílen. První vlaštovkou je přidělených 29 miliónů korun od Ministerstva financí z rezervy všeobecné pokladní správy pro obce na Blanensku a Ždársku. Další finanční prostředky budou pokryty z rezervy prostředků vyčleněných na záchranné práce a odstranění následků povodňových škod vzniklých v srpnu 2002.

Máte už přehled o všech obcích, které budou pomoc potřebovat?

Na začátku září jsme jich evidovali celkem na 700, ale číslo není zřejmě konečné. Z nich je většina obcí s počtem nejvýše 3000 obyvatel, u nichž budou dotace řešeny v rámci POV. Necelou stovku představují města a obce nad 3000 obyvatel - v nich bude odstraňování povodňových škod na obecním majetku řešeno s pomocí Regionálního programu podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů. Zpracování konečného seznamu všech zaplavených obcí včetně vyčíslení škod bylo úkolem krajů a ty je postupují Ministerstvu financí a našemu ministerstvu.

Jak se mohou kraje podílet na odstraňování škod?

Také pomáhají obcím, přičemž na každém kraji záleží, jaký systém zavede. Například kraje Vysočina a Plzeňský si na obnovu venkova vytvořily vlastní programy. Určuji si priority na základě rozhodnutí zastupitelstva nebo rady a poskytují dotace z krajského rozpočtu. Zásady POV také krajům umožňují dotovat akce vybrané v režimu POV. Této možnosti navýšení prostředků státního rozpočtu, určených pro venkov, využívají kraje Pardubický a Středočeský.

Dozná POV v příštím roce změny v důsledku povodní?

Se změnami obsahového zaměření programu nepočítáme. Obce postižené povodněmi však mohou v mimořádném termínu do konce listopadu t. r. podat žádosti o dotace i pro rok 2003. Takže obce, které nestačily odstranit ničivé následky přírodního živlu, obdrží i v příštím roce přednostně pomoc z našeho programu. Další prioritou bude řešení problémů těch obcí, u nichž byly dotace přislíbené v tomto roce zrušeny ve prospěch obcí postižených povodněmi. Předpokládáme přitom, že vláda při sestavování státního rozpočtu na rok 2003 vyčlení zvláštní částky na nápravu škod po srpnové povodni, z nichž bude možné posílit programy, které řeší obnovu obcí a území.

Dotkly se povodně soutěže Vesnice roku?

Výběr nejlepších vesnic na úrovni krajských kol byl dokončen před záplavami, takže nebyl důvod ji pozastavit a celostátně dokončit. A co se týče příštího roku a možných úprav soutěže, o tom jsme na ministerstvu ještě nejednali. Daleko víc bude záležet na Svazu měst a obcí a na Spolku pro obnovu venkova, neboť jsou hlavními iniciátory soutěže.

JAN BEDNAŘÍK