Změny v RUD znovu na stole. Měly by se týkat jen krajů?

Města a obce by zřejmě neměly problém s případným zvýšením podílu krajů na celostátním hrubém výnosu DPH. Zejména kdyby kraje »peníze navíc« vložily do rekonstrukcí silnic II. a III. třídy. Složitější však může být dospět ke shodě všech těchto partnerů v otázce, zda by na výnosu spotřební daně z PHM mohly spolu s kraji participovat i města a obce.

Slova 1. vicepremiéra a ministra financí Ing. Andreje Babiše po jeho společném jednání s Radou Asociace krajů ČR 4. dubna v Praze o tom, že má »pochopení« pro požadavek krajů vrátit jejich podíl na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty (DPH) na úroveň roku 2011 a že je připraven o tom jednat s koaličními partnery tak, aby kraji požadovaná změna mohla nastat už od roku 2015, vyvolala novou diskusi o současném nastavení rozpočtového určení daní (RUD).

Zdá se, že obce a města coby nejbližší a přirození partneři vyšších územních samosprávných celků - krajů - s jejich požadavkem na více peněz z vybrané DPH nemají problém. Zejména když hejtmani unisono s Andrejem Babišem tvrdí, že přidání peněz krajům by určitě nemělo být na úkor místních samospráv.

VÍCE PENĚZ Z INKASA DPH BY ŠLO NA KRAJSKÉ NEMOCNICE I SILNICE

Jak pro Moderní obec za Asociaci krajů ČR (AKČR) uvedl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, kdyby se totiž od roku 2012 podíl krajů na výnosu daně z přidané hodnoty nesnižoval (viz: tabulka Vývoj podílu krajů na výnosech DPH v letech 2011-2014) a zůstal zachován jejich původní podíl platný ještě v roce 2011, resp. v období let 2005-2011 (8,92 %), pak by letos krajům z celostátního hrubého výnosu DPH podle predikce jejího inkasa mohlo připadnout o téměř 3,3 mld. Kč více, než na kolik by dosáhly při aktuálním podílu ve výši 7,86 %. V průměru by to příjmy každému kraji zvýšilo přibližně o 250 mil. Kč, tolik vítaných ať už třeba pro rozvoj krajských nemocnic či pro údržbu a rekonstrukce krajských silnic II. a III. třídy. (Obcím aktuálně z celostátního hrubého výnosu DPH náleží 20,83 %. - pozn. redakce.)

Faktu, že krajům na tyto účely chybějí peníze, si je vědoma rovněž reprezentace měst a obcí. Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR (SMS) Ing. Jana Juřenčáková uvedla: »Snížení příjmů krajů z RUD negativně ovlivňuje i obce a města, neboť jsou jejich nedílnou součástí. Kraje pak nemají dostatek peněz např. na opravy silnic, dopravní obslužnost či zdravotnictví. SMS by proto podpořilo požadavek krajů na zvýšení jejich podílu z výnosu DPH. Ale jedině za podmínky, že to nebude na úkor obcí.«

Předsedkyně SMS je v tom zajedno s předsedou Finanční komise Svazu měst a obcí ČR (SMO) Ing. Ivanem Černým. I on konstatoval, že »Svaz určitě podpoří požadavek krajů na zvýšení jejich příjmů z daní. Např. stav silnic II. a III. třídy, které kraje mají ve vlastnictví a ve své správě, je velmi špatný. Se současnými finančními prostředky, jež mají kraje k dispozici, nelze zajišťovat soustavnou obnovu vozovek, natož myslet na investiční akce v této oblasti. To je finančně minimálně o dva řády výše. Přitom občané velmi negativně vnímají špatný stav silnic a svoji nespokojenost sdělují v první řadě svým starostům, kteří jsou samozřejmě pro ně mnohem dosažitelnější než krajští představitelé.«

ZAČÍT JEDNAT I O ZMĚNÁCH V RUD VE PROSPĚCH OBCÍ? POKUD ANO, HNED, NEBO AŽ POZDĚJI?

O level níž se však nachází jednota názorů na to, zda s případnou úpravou podílu krajů na výnosu DPH nepodrobit zákon o rozpočtovém určení daní i dalším možným změnám. Koneckonců stále například zůstává otevřena otázka zhruba pěti desítek obcí, jimž se v souvislosti s velkou výměrou jejich katastru výnos ze sdílených daní posledními úpravami zákona snížil.

A vůbec, nebylo by vhodné při této příležitosti uvažovat i o dalších úpravách zákona ve prospěch obcí? Vždyť i jim přece stát jejich podíl na inkasu DPH v roce 2012 snížil o 1,47 procentního bodu, na 19,93 % z původních 21,40 %, aby jim pak od roku 2013 jejich podíl zvýšil na 20,83 %.

Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs k tomu diplomaticky sdělil: »Novela zákona o rozpočtovém určení daní navržená speciálně pro obce platí od roku 2013. Obcím bylo touto novelou umožněno podílet se za dané situace maximálně možnou částkou na sdílených daních.«

Předseda Finanční komise SMO Ivan Černý se ve své odpovědi vrátil k předchozímu cyklu projednávání změny RUD v letech 2007-2012. »I když členy pracovní skupiny pro změnu RUD byli také zástupci Asociace krajů, Ministerstvo financí (MF) tehdy rozhodlo, že se tato změna bude v první fázi chystat pouze pro města a obce. Jinak řečeno, že se nebude zároveň otvírat i změna RUD pro kraje. Z hlediska projednávání to byl správný krok, který umožnil soustředit se na změnu pro města a obce. Společné projednávání, kromě nepřehlednosti, by mohlo Ministerstvo financí vést v zájmu udržení míry příjmů z daní pro stát (míněno celostátní úroveň veřejné správy) k určitému balancování příjmů z daní mezi oběma stupni územní samosprávy. A to by nebylo dobré. Krajská a obecní úroveň mají své kompetence a povinnosti, které se nepřekrývají, a nemají proto po věcné stránce nic společného. Nevím, zda stejný postup zvolí MF i nyní, kdy chce obnovit činnost pracovní skupiny pro RUD (tato skupina již mezitím byla ustavena a má se poprvé sejít už nyní v květnu - pozn. redakce). Bude-li se otvírat rozpočtové určení daní také pro města a obce - a tomu nasvědčuje nespokojenost obcí s vývojem příjmů z daní příjmu fyzických osob podávajících samostatně daňové přiznání a také nespokojenost zhruba 50 obcí, jimž se loni omezením kritéria rozlohy území max. na 10 ha/1 obyvatele snížily příjmy z RUD, je Svaz měst a obcí připraven o tom jednat.«

Ivan Černý však zdůraznil, že takovému jednání by musela předcházet podrobná analýza dopadů změny RUD na daňové příjmy měst a obcí v roce 2013. »Předběžně samozřejmě víme, že celkově i po jednotlivých skupinách obcí byly tyto příjmy vyšší. Ale to ještě není úplně vypovídající. Hlavně musíme mít k dispozici rozbor negativních příkladů. Otázka, zda SMO bude usilovat o zvýšení podílu z inkasa DPH, je v tomto kontextu předčasná,« uzavřel Ivan Černý.

Po podrobné analýze dopadů změn RUD na obce volá také Jana Juřenčáková. Naší redakci sdělila: »Zákon o RUD by se měl otevřít už z toho důvodu, aby se vyřešil problém daňových příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Řada obcí doplácí na to, že jejich obyvatelé - zaměstnanci podávají daňová přiznání, v nichž uplatňují slevy na daních v souladu se zákonem o dani z příjmu a tyto jejich přeplatky pak jdou100% na vrub daňových příjmů obcí. Navíc od 1. 1. 2014 se dál rozšířil okruh poplatníků, kteří budou muset podávat přiznání (např. zastupitelé, kteří jsou současně zaměstnanci). Proto je nutné tuto situaci urychleně řešit. O změně či zavedení nových kritérií však lze jednat až po předložení podrobné analýzy změny RUD a jejich dopadů.«

STARONOVÁ SPOTŘEBNÍ DANĚ Z PHM JAKO DAŇ SDÍLENÁ?

Ještě složitěji se patrně bude hledat konsenzus ohledně možného zařazení silniční daně či spotřební daně z pohonných hmot mezi daně sdílené. Po zmíněném dubnovém jednání Rady Asociace krajů její předseda jihomoravský hejtman JUDr. Michal Hašek na tiskové konferenci sdělil, že kraje, pravda v dlouhodobějším časovém horizontu, budou usilovat i o to, aby se na inkasu těchto daní podílely. Logicky argumentoval tím, že automobilová doprava přece zatěžuje i krajské silnice, které by z tohoto výtěžku bylo snazší opravovat a udržovat.

Dodejme, že i obce a města se musí postarat o »své« místní komunikace. Jejich úhrnná délka v celé ČR je 50 tisíc km, přičemž mnohé z nich devastuje hlavně nákladní doprava. Ať už proto, že kamiony se snaží vyhnout zpoplatněným úsekům komunikací vyšších tříd, nebo proto, že se rekonstruje dálnice a vozidla jsou vedena po objízdných trasách přes města a obce.

Hejtman Václav Šlajs přesto soudí, že tyto problémy se týkají spíše větších měst. »A těch zase tolik není. Zpravidla je to tak, že i na území obce pokračuje státní či krajská komunikace. Proto bych se více přikláněl k tomu, aby partnerem státu v této věci zůstaly výlučně kraje. Loni stát na spotřební dani z minerálních olejů vybral 69,5 mld. Kč. Kdyby se nám do začátku podařilo získat pro kraje alespoň 5 %, tj. 3,5 mld. Kč, mohl by každý z nich počítat ročně ve svém rozpočtu na své silnice navíc průměrně až s 270 mil. Kč,« dodal Václav Šlajs.

Naopak Jana Juřenčáková se ve své odpovědi pro Moderní obec odvolala na jednání celostátní rady SMS z letošního 17. dubna. »I na něm se hovořilo o problému poškozování silnic a místních komunikací v obcích v blízkosti dálnic. Je však i mnoho dalších obcí, jež sice nejsou poblíž dálnic, ale také musí udržovat kilometry místních komunikací, aniž by měly zdroje na jejich rekonstrukce a opravy. SMS je proto připraveno připojit se k požadavku krajů na podíl z výnosu spotřební daně z PHM,« dodala.

Ivan Černý za SMO uzavřel: »Náš svaz dlouhodobě usiluje o zařazení spotřebních daní, zejména daně z pohonných hmot, do portfolia daní pro RUD. Základním důvodem je teze, že rozpočty všech stupňů veřejné správy by měly dýchat víceméně shodně. Logiku má i důvod, že také města a obce mají v majetku a ve správě místní komunikace, a proto by měly získat podíl z daně z PHM. Bude-li otevřena otázka zařazení spotřebních daní, určitě se SMO k Asociaci krajů připojí.«

Vývoj podílu krajů na výnosech DPH v letech 2011-2014 (v mil. Kč)

Pozn.: * predikce V tabulce je zachycen vývoj procentní části celostátního výnosu DPH v jednotlivých letech. Druhý řádek tabulky udává celostátní hrubý výnos DPH, třetí příslušný podíl krajů na celostátním výnosu. Čtvrtý řádek udává podíl krajů, kdyby platila dřívější procentní sazba (platná v letech 2008-2011). Poslední řádek je pak prostým rozdílem mezi podílem platným v příslušném roce a uvažovaným. Pro predikci roku 2014 se vychází z časové řady celostátních výnosů DPH od roku 1996 (dostupných na stránkách Finanční správy) a následně je použito regresní analýzy. Skutečný vývoj však závisí na celé řadě faktorů a může se lišit od statistického odhadu.

ZDROJ: ASOCIACE KRAJŮ ČR

Podíl krajů na výnosu DPH (podle současné legislativy)

ZDROJ: MF ČR

Nároky veřejných rozpočtů na výnos DPH (v mld. Kč)

ZDROJ: MF ČR

Daňové příjmy převedené obcím a krajům v letech 2011-2013 (v mld. Kč)

Pozn.: Daňové příjmy zahrnují DPH a daně z příjmů fyzických a právnických osob, bez daně z příjmů právnických osob placené obcemi a kraji.

ZDROJ: MF ČR

Bude-li se otevírat rozpočtové určení daní také pro města a obce, je Svaz měst a obcí připraven o tom s ministerstvem i s dalšími partnery jednat.

Jana Juřenčáková: Podle SMS ČR by se zákon o RUD měl otevřít už i proto, aby se vyřešil problém daňových příjmů ze samostatné výdělečné činniosti. Navíc od 1. 1. 2014 se dál rozšířil okruh poplatníků, kteří budou muset dávat přiznání.

Ivan Černý: Nejdříve je nutno mít podrobnou analýzu a až pak přistoupit k případným úpravám stávajícího systému. SMO požaduje systém příjmů, který obcím a městům zajistí nejen jejich dostatečnou výši, ale bude i dlouhodobě stabilní.

Václav Šlajs: Kdyby letos platila dřívější procentní sazba pro podíl krajů na inkasu DPH, na niž je pan ministr financí ochoten opět přistoupit, pak by se kraje, v souladu s predikcí tohoto inkasa, mohly podělit zhruba o 3,3 mld. Kč navíc.

FOTO: ARCHIV