Změny v územním plánování V souvislosti s přijetím zákonů, které tvoří právní rámec reformy veřejné správy, dochází ke změnám na úseku územního plánování. Spočívají především v zařazení krajů do soustavy orgánů územního plánování a přesunům kompetencí mezi těmito orgány. V článku se zabýváme pouze...
Změny v územním plánování
V souvislosti s přijetím zákonů, které tvoří právní rámec reformy veřejné správy, dochází ke změnám na úseku územního plánování. Spočívají především v zařazení krajů do soustavy orgánů územního plánování a přesunům kompetencí mezi těmito orgány. V článku se zabýváme pouze výkonem pořizovatelské činnosti a schvalováním územněplánovací dokumentace, nikoliv územním řízením.
Změny byly provedeny zejména zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a zákonem č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.
Zákon č. 132/2000 Sb. obsahuje v části třicáté šesté přímou novelu zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen SZ). Kraje v zásadě pořizují územní plány velkých územních celků s tím, že působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro kraje (a pro Prahu) vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj. K přesunu působnosti dochází i ve věci schvalování územních plánů velkých územních celků, vyhlašování jejich závazných částí apod.
Ve smyslu § 12 SZ rozlišujeme následující orgány územního plánování - obce, okresní úřady, kraje, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany. Zákon dále upravuje působnost vlády ve věci schvalování územněplánovací dokumentace (§ 26 odst. 4 SZ).
Ministerstvo pro místní rozvoj
Z jednotlivých právních předpisů vyplývá, že Ministerstvo pro místní rozvoj vykonává následující působnost na úseku územního plánování:
[*] Ministerstvo je ve smyslu § 14 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování.
[*] Je orgánem územního plánování ve smyslu § 12 písm. d) SZ a nadřízeným orgánem územního plánování pro hlavní město Prahu a pro kraje - § 14 odst. 3 písm. d) SZ.
[*] Je pořizovatelem územních plánů velkých územních celků zahrnujících území více krajů v případě, že se příslušné orgány kraje nedohodnou, který z nich bude tuto územně plánovací dokumentaci pořizovat - § 14 odst. 3 písm. b),
[*] Pořizuje územněplánovací podklady nezbytné pro svoji činnost; územně technické podklady pravidelně prověřující stav a záměry uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky - § 14 odst. 3 písm. c) SZ.
Jako ústřední správní úřad ve věcech územního plánování Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů na úseku územního plánování, vykonává metodickou činnost, sjednocuje (koordinuje a usměrňuje) postup a v rámci svých kompetencí kontroluje výkon státní správy na úseku územního plánování u všech nižších orgánů státní správy.
Ministerstvo se podílí na dozoru nad výkonem samostatné působnosti krajů (§ 81 odst 1 krajského zřízení) a v rámci své věcné příslušnosti vykonává dozor nad výkonem samostatné i přenesené působnosti hlavního města Prahy (§ 106 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze).
Ministerstvo se dále podílí na ověřování zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování (§ 113 odst. 7 obecního zřízení, § 72 odst. 7, § 77 krajského zřízení, 84 odst. 7 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze) a plní další úkoly stanovené zákonem - řeší rozpory vzniklé v průběhu pořizování územněplánovací dokumentace, pokud není k rozhodnutí příslušný orgán kraje, vede evidenci o schválené územněplánovací dokumentaci na území ČR apod.
Ministerstvo vykonává činnost nadřízeného orgánu územního plánování (NOÚP) pro kraj a pro hlavní město Prahu. V případě, že kraj pořizuje územní plán velkého územního celku, plní Ministerstvo pro místní rozvoj obdobné úkoly jako okresní úřad vůči obcím jako pořizovatelům územněplánovací dokumentace, a to:
S NOÚP se projednává návrh zadání územněplánovací dokumentace. Nadřízený orgán územního plánování vydává stanovisko ke konceptu řešení územněplánovací dokumentace, vyjadřuje se k návrhu souborného stanoviska, vydává stanovisko k návrhu územněplánovací dokumentace a plní obdobné úkoly v případě pořizování změn územněplánovací dokumentace.
Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územní plány velkých územních celků zahrnující území více krajů v případě, že se příslušné orgány kraje nedohodnou, který z nich bude tuto územněplánovací dokumentaci pořizovat. Na rozdíl od dřívější úpravy ministerstvo již neschvaluje územní plány velkých územních celků. V činnosti ministerstva jako pořizovatele územně plánovacích podkladů nedochází k žádným změnám ve srovnání s dřívější úpravou.
Působnost kraje
[*] Kraj je orgánem územního plánování - § 12 odst. 1 písm. c) SZ.
[*] Orgán kraje v přenesené působnosti je pořizovatelem územních plánů velkých územních celků a územněplánovacích podkladů nezbytných pro jeho činnost.
[*] Je nadřízeným orgánem územního plánování pro okresní úřady a pro města Brno, Ostravu a Plzeň.
[*] Je orgánem schvalujícím územní plány velkých územních celků (až na územní plány velkých územních celků, které schvaluje vláda).
Kraj pořizuje územní plány velkých územních celků (s výjimkou výše uvedenou) a jejich změny. V tomto rozsahu dochází k přesunu působnosti pořizovatele územněplánovací dokumentace z ministerstva na kraj. Ten dále řeší rozpory mezi orgány státní správy, ke kterým dojde při projednávání územněplánovací dokumentace v případě, že nadřízeným orgánem byl okresní úřad (§ 136 odst. 1, 2 SZ).
Podílí se rovněž na evidování územněplánovací činnosti a v rozsahu stanoveném zákonem i na odborné přípravě zaměstnanců okresních úřadů a obecních úřadů pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti - § 67 písm. d) krajského zřízení.
Kraj schvaluje územní plány velkých územních celků včetně výstupů jednotlivých etap v průběhu pořizování (zadání, souborné stanovisko, návrh) a změn této dokumentace, a to v samostatné působnosti.
Vyhlašuje závaznou část územních plánů velkých územních celků obecně závazným právním předpisem v samostatné působnosti - vyhláškou. Pouze územní plány velkých územních celků zahrnující území více krajů schvaluje vláda. V tomto případě vyhlašuje jejich závaznou část Ministerstvo pro místní rozvoj formou sdělení ve Sbírce zákonů.
Jako nadřízený orgán se kraj vyjadřuje a vydává stanoviska k územněplánovací dokumentaci, kterou pořizují města Brno, Ostrava a Plzeň. Dále vykonává metodickou činnost na úseku územního plánování, sjednocuje (usměrňuje a koordinuje) a v rámci kompetencí kontroluje výkon státní správy v praxi nižších orgánů územního plánování.
Kontrolní činnost
Krajský úřad organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů včetně kontroly poskytování odborné pomoci okresními úřady obcím. Kraj kontroluje rovněž soulad obecně závazných vyhlášek, nařízení nebo jiných opatření v přenesené působnosti měst Brno, Ostrava a Plzeň se zákonem, případně jiným právním nebo interním předpisem (142 odst. 2, § 144 odst. 1, 2 obecního zřízení).
Působnost okresních úřadů nebyla zařazením krajů do soustavy orgánů územního plánování přímo dotčena. Působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro okresní úřady však již nevykonává Ministerstvo pro místní rozvoj, ale kraj.
Rovněž působnost obcí nebyla zařazením krajů do soustavy orgánů územního plánování přímo dotčena.
Pavel Machata,
odbor územního plánování
Ministerstva pro místní rozvoj
