Poměrně významnou skupinu obecních příjmů představují místní poplatky, jejichž právní úprava je obsažena v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vedle úpravy devíti druhů místních poplatků obsahuje rovněž některá procesní pravidla o jejich správě....
Poměrně významnou skupinu obecních příjmů představují místní poplatky, jejichž právní úprava je obsažena v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vedle úpravy devíti druhů místních poplatků obsahuje rovněž některá procesní pravidla o jejich správě.
ÚČINNOST NOVELY OD 1. LEDNA PŘÍŠTÍHO ROKU
Novela zákona o místních poplatcích (zákon č. 281/2009 Sb.) přináší s účinností už od 1. ledna 2011 některé podstatné změny, které souvisejí s přijetím daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), jenž od uvedeného data v plném rozsahu nahradí stávající procesní předpis na úseku správy daní a dalších zákonem stanovených plateb (například poplatků), kterým je zákon České národní rady číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Novela č. 281/2009 Sb. je tzv. změnovým zákonem souvisejícím s přijetím nového daňového řádu. Do tohoto rozsáhlého změnového zákona, který obsahuje celkem 198 novel zákonů, je zahrnuta v části osmé i novela zákona o místních poplatcích, která s účinností od 1. ledna 2011 uvádí procesní pravidla o správě místních poplatků do souladu s nově přijatým daňovým řádem.
Změny zákona o místních poplatcích dotčené novelou č. 281/2009 Sb. uvádím v následujícím textu.
POPLATEK ZA LÁZEŇSKÝ NEBO REKREAČNÍ POBYT
V ustanovení § 3 odst. 3 zákona o místních poplatcích se zpřesnil text upravující postavení plátce místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, kterým je ubytovatel (tj. fyzická nebo právnická osoba, která poskytla přechodné ubytování).
Konkrétně se stávající znění hovořící o tom, že plátce daný místní poplatek »vybírá pro obec« nahrazuje formulací, že plátce místní poplatek »vybere a obci odvede«. Smyslem této formulační změny je zdůraznit odpovědnost plátce za řádný výběr tohoto místního poplatku od poplatníka a jeho následné odvedení (zaplacení) obci.
Odpovědnost za odvedení místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt tedy nemá (a ani podle předchozí úpravy neměl) jeho poplatník, tj. v daném případě fyzická osoba, která přechodně a za úplatu pobývá v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace.
ROZDÍL MEZI PLÁTCEM A POPLATNÍKEM
V této souvislosti je vhodné připomenout obecný rozdíl mezi plátcem a poplatníkem místního poplatku. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. se poplatníkem rozumí osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (poplatku). V souladu s § 6 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. se plátcem daně (poplatku) rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně (poplatku) daň (poplatek) vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům. Nový daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) pojmy poplatník a plátce (jakožto daňové subjekty) sice nevymezuje, nicméně ve stejném významu je používá i nadále.
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona o místních poplatcích bylo dále upraveno tak, že došlo ke zrušení textu o ručení plátce za poplatek. Problematika ručení ve smyslu ručení za daň (poplatek) je nově upravena v § 171 a násl. daňového řádu.
VČAS NEZAPLACENÉ NEBO NEODVEDENÉ POPLATKY
V zákoně o místních poplatcích jsou novým způsobem upravena některá společná procesní ustanovení.
Konkrétně v § 11, který je koncipován přehledněji, a to zejména z hlediska formálního rozlišení mezi nezaplacením poplatku poplatníkem a neodvedením poplatku plátcem.
Upravená podoba § 11 rovněž reflektuje instituty nového daňového řádu. Stávající podoba § 11 se ze dvou odstavců rozšířila na odstavce čtyři, nicméně z věcného hlediska nedošlo k zásadním posunům.
I nadále tedy bude platit pravidlo, že pokud nebudou poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, je pro tento případ založena kompetence obecního úřadu vyměřit poplatek poplatníkovi platebním výměrem (odstavec 1), respektive pravidlo o odvedení poplatku plátcem, tj. nebudou-li poplatky odvedeny plátcem poplatku včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem k přímé úhradě (odstavec 2).
Přesto je vhodné podotknout, že kromě legislativně technické úpravy výše uvedených pravidel došlo k žádoucí terminologické změně, neboť dosud je nesprávně stanoveno, že vyměření poplatku platebním výměrem provádí »obec«, byť s ohledem na § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích (»Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad.«) by správně měl platební výměr vyměřovat »obecní úřad«, což výslovně stanoví až nová úprava § 11 zákona o místních poplatcích.
Rovněž další pravidlo o možnosti (nikoliv povinnosti) obecního úřadu zvýšit až na trojnásobek včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zůstalo zachováno (§ 11 odst. 3). V tomto ustanovení dochází v návaznosti na daňový řád ke zpřesnění (doplnění), že zvýšení poplatku je příslušenstvím poplatku ve smyslu § 2 odst. 5 daňového řádu, podle něhož se příslušenstvím daně (poplatku) rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Naopak se ze zákona o místních poplatcích vypouští nadbytečné ustanovení o zaokrouhlování, které se bude řídit obecným ustanovením o zaokrouhlování obsaženým v § 146 daňového řádu.
Podle nového § 11 odst. 4 (dosud § 11 odst. 2) se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut, neuplatňují. V tomto ustanovení došlo ve vazbě na daňový řád k zobecnění a rozšíření stávajících institutů, jejichž aplikace je v případě správy místních poplatků vyloučena.
ÚPRAVA LHŮT PRO VYMĚŘENÍ POPLATKU
Novela č. 281/2009 Sb. dále zrušila ustanovení § 12 a § 13 zákona o místních poplatcích bez náhrady.
Stávající ustanovení § 12 upravuje lhůty pro vyměření poplatku. Protože ustanovení § 12 k 1. 1. 2011 zanikne, bude se daná problematika řídit obecnou úpravou stanovenou v § 148 daňového řádu, který upravuje lhůty pro stanovení daně (poplatku). Další zrušované ustanovení (§ 13) dosud stanoví, že o řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy (tj. stávající zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), pokud zákon č. 337/1992 Sb. nestanoví jinak. Toto ustanovení je vzhledem k § 4 daňového řádu nadbytečné, podle něhož platí, že se daňový řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak (podle § 2 odst. 3 daňového řádu se daní mj. rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako poplatky).
Novela také částečně zasáhla do § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích, jenž obsahuje výčet podrobností vybírání poplatků, které obec stanoví v obecně závazné vyhlášce, na jejímž základě budou poplatky zavedeny. Ve zmíněném výčtu bude ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti nahrazena vznikem a zánikem poplatkové povinnosti. Tím dochází k podřazení povinnosti poplatníka podat ohlášení ke své poplatkové povinnosti obecnému režimu daňového řádu v oblasti registračních pravidel (viz § 125 až 131 daňového řádu) a pravidel pro tvrzení daně, respektive poplatku (viz § 135 až 137 daňového řádu).
LHŮTY PRO PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍ POVINNOSTI
Nově jsou mezi povinnostmi, které by měly být dány obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích, uvedeny lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti.
Novela č. 281/2009 Sb. vkládá do zákona o místních poplatcích nový § 14a, jenž stanovuje náležitosti, které uvede v ohlášení poplatník nebo plátce poplatku. Vedle obecných identifikačních údajů fyzické nebo právnické osoby se v ohlášení uvádějí rovněž čísla všech jejich účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka nebo plátce, a dále údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti.
Poplatník nebo plátce, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě uvedených údajů navíc ještě také adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala.
PROMINOUT MÍSTNÍ POPLATEK NEBO JEHO PŘÍSLUŠENSTVÍ UŽ NEPŮJDE
Poslední změnou je zrušení § 16 zákona o místních poplatcích bez náhrady. Dosavadní ustanovení § 16 upravuje možnost úplného nebo částečného prominutí poplatku nebo jeho příslušenství, a to na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti.
Od 1. ledna 2011 už nebude možné úplné nebo částečné prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství. Institut prominutí daně obsažený v § 259 a § 260 daňového řádu nebude na prominutí místního poplatku aplikovatelný, neboť obci (obecnímu úřadu) byla v popisované oblasti novelou č. 281/2009 Sb. tato kompetence odňata.
Zákon o místních poplatcích od 1. ledna příštího roku nestanoví orgánu veřejné moci pravomoc zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně, jak požaduje § 259 odst. 1 daňového řádu; rovněž postup podle § 260 daňového řádu, podle kterého může ministr financí z moci úřední, pokud jde o daně, které spravují jím řízené správní orgány, zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně, je vyloučen (obce nejsou řízeny ministrem financí).
Pro úplnost dodávám, že podle přechodného ustanovení čl. IX bodu 2 novely číslo 281/2009 Sb. platí, že žádosti o prominutí poplatku nebo jeho příslušenství, které byly podány podle dosavadních právních předpisů a které nebyly vyřízeny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. prosince 2010), se posoudí podle podmínek obsažených v dosavadních právních předpisech (tj. i podle stávajícího § 16 zákona o místních poplatcích).
JAN BŘEŇ
právník
Od 1. ledna 2011 už nebude možné úplné nebo částečné prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství.
