V důsledku zrušení superhrubé mzdy poklesnou příjmy státního rozpočtu o 50 miliard ročně, připomnělo dnes Sdružení místních samospráv ČR. Zároveň poukázalo na to, že vláda ústy ministryně financí připustila, že neví, jak tento výpadek kompenzovat. Územní samosprávy tak přijdou o více než dvacet miliard korun, které do svých rozpočtů získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní jako podíl na dani z příjmu fyzických osob.
„Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o víc než 20 miliard, tedy zhruba o deset procent. A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ konstatoval Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR). „To v podstatě zastaví veškeré investice samospráv, budou mít jen na nejnutnější, mandatorní výdaje. Je to krátkozraké rozhodnutí. Zaměstnancům sice zůstane víc peněz, ale chodníky, silnice, čističky, školky a školy si z nich asi pořizovat nebudou,“ dodal k avizovanému kroku kabinetu Andreje Babiše předseda SMS %ČR.
Oproti roku 2019 budou mít územní samosprávy odhadem o 20 až 30 % méně peněz z daní, podle toho, jak optimistický či pesimistický scénář zpomalení ekonomiky se naplní. Mandatorní výdaje územních samospráv přitom mezitím vzrostly, takže jejich disponibilní zdroje se budou blížit nule.
„Obce mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice, tedy ani na kofinancování případných evropských projektů. Nevím, zda vyhladovění samospráv je cílem vlády, nebo jen vedlejší produkt nepromyšlené politiky. Ale rozhodně to není dobrá zpráva pro občany, byť se tak nižší zdanění příjmů může na první pohled jevit,“ uzavřel Stanislav Polčák.*
/zr/
