Zubrnice budují ekomuzeum V malé obci Zubrnice s 208 obyvateli vznikl a úspěšně se rozvíjí skanzen lidové architektury. To ho spolu s navazujícími záměry rozvoje ekologického zemědělství, ochrany přírody a ekologického studia opravňuje k užití názvu "ekomuzeum". Zubrnice (okres Ústí nad Labem)...
Zubrnice budují ekomuzeum
V malé obci Zubrnice s 208 obyvateli vznikl a úspěšně se rozvíjí skanzen lidové architektury. To ho spolu s navazujícími záměry rozvoje ekologického zemědělství, ochrany přírody a ekologického studia opravňuje k užití názvu "ekomuzeum".
Zubrnice (okres Ústí nad Labem) získaly za rok 2000 v rámci Programu obnovy venkova ocenění za aktivní podporu ekologického vzdělávání školní mládeže a studentů. Konkrétně za budování ekologické stanice studentů vysokých škol.
Obec je součástí nejvýchodnějších partií unikátní Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří. Její lokalizace přímo předurčuje hledat a rozvíjet formy vnímání estetické hodnoty krajiny a její paralely s hodnotami ekologickými a ekonomickými. Hledání symbiózy lidské činnosti v rámci obce jako nejmenší sídelní jednotky a ekologické stability okolní krajiny by mělo být základním strategickým cílem zubrnického skanzenu a do značné míry i jeho specifikem.
Zásady koncepčního řešení
Koncepční řešení Ekomuzea Zubrnice je založeno na:
[*] výhledovém uplatňování zásad trvale udržitelného zemědělství,
[*] vnějším a vnitřním dobudování historických objektů, tvořících jádro typické severočeské vesnice,
[*] naplňování zásad tvorby zdravé krajiny jako podmínky zdravého vývoje živých organismů (včetně člověka) a trvalé obnovitelnosti přírodních zdrojů.
Přirozená obnovitelnost přírodních zdrojů je zásadním způsobem ovlivňována činností člověka. Snad nejrozsáhlejších přeměn doznala v krajině rozptýlená zeleň, např. aleje, remízky, soliterní stromy, meze se stromovím apod. Tyto plochy byly zprůmyslněním zemědělství, vytvářením rozsáhlých půdních celků a velkoplošnými postupy v obdělávání půd naprosto zdevastovány. To vše vedlo k "zjednodušení" krajiny v zájmu jednostranně pojaté intenzifikace zemědělské a lesní výroby. Přitom rozptýlená zeleň vždy byla významným stabilizátorem krajiny s mnohostrannou funkcí.
V době narovnání vlastnických práv k půdě a po mnohaletých zkušenostech s budováním zubrnického skanzenu je dnes vhodná příležitost pro citlivé řešení symbiózy "sídlo a krajina" a pro opětné vnášení zeleně do krajiny. To je organickou součástí Programu obnovy vesnice Zubrnice, modifikovaného o specifickou funkci "ekomuzea". Jeho obsahem by mělo být řešení biocenter a biokoridorů, protierozních opatření, obnovy alejí a soliterní zeleně v krajině, začlenění areálů zemědělské výroby do krajiny, návaznosti sídla na krajinu, registrace chráněných území apod.
Každé venkovské sídlo, a tím spíše obec Zubrnice, můžeme v krajině chápat jako zónu, v níž platí určité vztahy a vazby. K nejvýznamnějším patří komunikační systém (průjezd obcí, páteřní komunikace a navazující cesty, polní cesty) a reliéf krajiny, který má vliv na rozvržení stavebních a přírodních prvků. Ten spolu s rozptýlenou zelení je určující pro výtvarné i rekreační působení daného území, vytváří charakter krajiny, podílí se na jeho jedinečnosti. V případě Zubrnic možno hovořit o ideálních přírodních podmínkách.
Multifunkční využití
"Ekomuzeum" je koncipováno jako multifunkční areál, který bude plnit úlohu muzea v přírodě - ekomuzea, tj. modelu historického životního prostředí a životního stylu v období přelomu 19. a 20. století. Dále bude naučným střediskem pro předškolní, školní i vysokoškolskou mládež, akcentujícím vztah k přírodě a úctu k lidské práci. Stane se také atraktivním turistickým areálem pro dětskou a dospělou populaci, rodinné výlety, cykloturistiku a autoturistiku, aktivní rekreaci.
Společným jmenovatelem všech tří aspektů je vybudovat unikátní skanzen po vzoru některých bavorských skanzenů, zejména skanzenu v Neusath - Perschen, který je pro koncepční řešení inspirující. Vedle estetických, etických a morálních hledisek nabývá na významu i aspekt ekonomický. Turistika se stává celosvětově stále významnějším a výnosnějším odvětvím. Její přínosy znamenají zpravidla tvorbu nových pracovních příležitostí, rozvoj dosud zaostávajících oblastí, finanční toky, mobilizaci veřejného i soukromého sektoru, vyváženost a participaci obou sektorů.
Původní rozhodnutí o postupném budování muzea v přírodě v Zubrnicích bylo vedeno snahou o zachování historicky cenných objektů lidové architektury Českého středohoří. Postupně se však tento záměr podstatně rozšířil vzhledem k tomu, že obec má mimořádnou krajinářskou polohu v údolí Lučního potoka, které je jednou z dopravních vstupů do východní částí CHKO České středohoří. Významnou terénní dominantou je Buková hora.
Nejcennějším a nejexponovanějším prostorem je střed obce - původní náves s kostelem, kolem níž jsou soustředěny historicky cenné objekty hospodářské, pro bydlení, obchod, škola, hospoda. Návrh řešení předpokládá zachování tohoto prostoru v původní podobě, některé objekty budou funkční, volné plochy bude možno využít pro umístění dalších přenesených objektů.
Cíl turistického ruchu
To vše předurčuje Zubrnice jako cíl turistického ruchu. Návrh řešení proto předpokládá posílení úrovně občanského vybavení, zejména v oblasti stravování, ubytování a služeb pro návštěvníky, a to i ve spojení s aktivním využíváním některých asanovaných nebo přenášených památkových objektů. I když u sídla velikosti Zubrnice není nutno budovat zařízení služeb ve velkém rozsahu, bylo by vhodné přenesení a obnovu některých dalších objektů skanzenu (kovárna, pila atd.) spojit s možností zavedení určitých služeb pro obyvatele a rekreanty.
Kvalitní přírodní prostředí skýtá dobré podmínky pro pedagogickou činnost v přírodovědních oborech (exkurze, praktická cvičení, témata diplomových prací apod.), stejně jako pro zavádění "ekologického zemědělství". Snahou je vytvořit v Zubrnicích funkční celek, ve kterém budou zakomponovány prvky původních agroekosystémů, bude vybudován sad s původními odrůdami ovocných dřevin, charakteristických pro oblast Českého středohoří, původní tyčková chmelnice, areál typických druhů hospodářských zvířat. Existuje atest na "ekofarmu". To vše by mělo demonstrovat způsob hospodaření a života v minulosti.
Za účinné spolupráce starosty obce a Vysoké školy báňské Ostrava zde byl vybudován studijní areál (učební a ubytovací kapacity pro 20 - 25 vysokoškolských studentů včetně zahraničních). Významnou finační pomocí byl příspěvek ekologické nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt.
Vybudování stálého vysokoškolského pracoviště je součástí česko-německého projektu ekomuzea, jehož podstatou je využití místní, z vědeckého hlediska velmi zajímavé krajiny, k výuce geologie a s ní spojených dalších vědeckých disciplín. Bude se zde provádět v rámci terénních cvičení výzkum, užitečný pro revitalizaci postižených regionů. Provádění úpravy koryta Lučního potoka a napájecích ramen, protierozní opatření budou rovněž sloužit jako demonstrativní ukázky pro stu-denty.
V posledních letech, vzhledem ke krajinářským hodnotám okolí obce, vzrostl zájem o rekreační využívání tohoto území, a tím i zájem o částečné obnovení provozu železnice.
Jaroslav Zahálka,
Fakulta životního prostředí
Univerzity J. E. Purkyně Ústí n. L.
FOTO ARCHÍV
