Zveřejňování zápisů a záznamů z jednání zastupitelstva

Za jakých podmínek lze zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva obce? Je možné zveřejňovat i zvukové nebo obrazové záznamy z tohoto zasedání? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, zveřejňování zápisů ze zasedání zastupitelstva obce žádným způsobem neupravuje....

Za jakých podmínek lze zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva obce? Je možné zveřejňovat i zvukové nebo obrazové záznamy z tohoto zasedání? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, zveřejňování zápisů ze zasedání zastupitelstva obce žádným způsobem neupravuje. Nestanoví tedy ani povinnost zápisy zveřejnit, ale stejně tak jejich zveřejňování nevylučuje. Obec se proto může rozhodnout, že zápisy bude zveřejňovat dobrovolně (je vhodné, aby takové rozhodnutí učinilo samo zastupitelstvo např. v jednacím řádu). Právní základ pro toto dobrovolné zveřejňování poskytuje § 5 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (InfZ), podle něhož může povinný subjekt, jímž je mj. i každá obec, zveřejnit za podmínek stanovených tímto zákonem jakoukoli informaci, která se vztahuje k její působnosti. Zveřejněním může být zveřejnění na internetu, na úřední desce obecního úřadu, v obecním zpravodaji apod.

Z parafrázovaného ustanovení InfZ tedy vyplývá, že obec musí z publikovaného dokumentu odstranit veškeré zákonem chráněné údaje (srov. § 7 až 11 InfZ). Toto pravidlo se nejčastěji týká zaznamenaných osobních údajů. Zveřejněný zápis by proto neměl obsahovat informace, které jsou spojené či "snadno spojitelné" s konkrétní fyzickou osobou. V praxi se tato anonymizace obvykle provádí tak, že z textu zápisu jsou odstraněna jména, příjmení, adresy bydliště a data narození (jsou-li v zápise uvedena) všech fyzických osob. V podrobnostech lze odkázat též na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 2/2004, které je dostupné na internetové stránce http://www.uoou.cz.

Povinnost odstranit ze zveřejňovaného zápisu všechny zaznamenané osobní údaje nemá obec tam, kde by dotčená fyzická osoba předem souhlasila s jejich zveřejněním (což bude spíše výjimečné), nebo tam, kde existuje zvláštní zákonný důvod, jenž obec opravňuje daný osobní údaj dále zpracovávat (tj. i zveřejnit) bez souhlasu dotčené fyzické osoby. Nejčastěji se jedná o tzv. oprávněně zveřejněné osobní údaje ve smyslu § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění. Příkladem mohou být údaje dostupné v katastru nemovitostí nebo v obchodním rejstříku (především v jejich »internetových obrazech«). Obsahuje-li zápis takový údaj, např. údaj o vlastníkovi konkrétní nemovitosti, jedná se o údaj, jenž v principu nemusí být anonymizován, neboť se jedná o údaj již zveřejněný ve veřejném katastru nemovitostí. Jiným ustanovením, které opravňuje určité osobní údaje dále šířit, je ustanovení § 8b InfZ. Z něj vyplývá, že obec může (nebo musí) poskytnout základní osobní údaje o osobě, jíž poskytla veřejné prostředky, přičemž těmito údaji jsou jméno, příjmení, obec, v níž má osoba bydliště, rok narození této osoby, výše, účel a podmínky poskytnutých prostředků. Vzhledem k vymezení pojmu veřejné prostředky v zákoně o finanční kontrole (zákon č. 320/2001 Sb.) je na základě § 8b InfZ možné poskytnout popsané základní osobní údaje o smluvních partnerech obce, jimiž obec na základě uzavřené smlouvy vyplatí peněžní prostředky nebo poskytne jiné materiální plnění, např. prodá movitou věc (typicky se jedná o smlouvy podle obchodního nebo občanského zákoníku). Tyto údaje by ovšem měly být zveřejněny až po uzavření příslušných smluv.

Popsané pravidlo tedy lze shrnout tak, že obec může zápis zveřejnit, musí z něj však odstranit veškeré zákonem chráněné údaje, především osobní údaje. Pokud si není jista, zda určitý údaj má být vyloučen ze zveřejnění, je lépe jej raději nezveřejnit, neboť za neoprávněné zpřístupnění odpovídá, např. odpovědností za správní delikt podle zákona o ochraně osobních údajů. Zbývá dodat, že totožná pravidla se uplatní i při zveřejňování (pouze) přijatých usnesení.

Specifická situace nastává při zveřejňování zvukových nebo obrazových záznamů z jednání zastupitelstva. Kromě výše uvedené ochrany zaznamenaných údajů by v jejich případě měly být chráněny též samotné projevy zaznamenaných osob (vyjma zastupitelů a přítomných úředních osob), neboť i tyto projevy podléhají ochraně podle § 12 občanského zákoníku. Zveřejněný záznam by tedy měl být prost i těch částí, v nichž je zaznamenán projev konkrétních fyzických osob (ledaže by zaznamenaný se zveřejněním souhlasil), neboť chráněn není jen obsah projevu, ale i samotný projev (jeho způsob). Na tomto pravidle nemění nic ani veřejnost zasedání zastupitelstva. Platí totiž, že i projevy "soukromé" fyzické osoby, byť učiněné na veřejném zasedání zastupitelstva, nepřestávají být jejími projevy osobní povahy a vztahuje se na ně tudíž ochrana podle § 12 občanského zákoníku.

Zbývá dodat, že Ministerstvo vnitra v současnosti připravuje na základě Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 novelu zákona o obcích, která počítá s novou povinností zveřejňovat zápisy z jednání zastupitelstva a usnesení ze schůzí rady obce a s možností zveřejňovat zvukové či obrazové záznamy z jednání zastupitelstva, a to v obou případech bez nutnosti shora popsané anonymizace.

JUDr. ADAM FUREK
právník