Podle § 5 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jsou dalším orgánem obce - vedle zastupitelstva obce, rady obce, starosty, obecního úřadu - zvláštní orgány obce. Obecnou charakteristiku zvláštních orgánů obce, které jsou svým personálním...
Podle § 5 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jsou dalším orgánem obce - vedle zastupitelstva obce, rady obce, starosty, obecního úřadu - zvláštní orgány obce. Obecnou charakteristiku zvláštních orgánů obce, které jsou svým personálním složením orgány kolektivními (kolegiálními), podává § 106 obecního zřízení.
Podle § 106 odst. 1 obecního zřízení zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy, a to v případech stanovených zvláštními zákony. I přesto, že obecní zřízení hovoří o tom, že starosta zřizuje zvláštní orgány obce, neznamená to, že zvláštní zákon vždy stanoví povinnost starosty zvláštní orgán obce zřídit. Například § 53 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, stanoví, že obce mohou (tedy nejsou povinny) jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Naopak podle § 38 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, platí, že starosta obce s rozšířenou působností zřizuje jako zvláštní orgán obce komisi pro sociálně-právní ochranu dětí - v tomto případě tedy starosta obce s rozšířenou působností nemá »na výběr« a komisi pro sociálně-právní ochranu dětí jako zvláštní orgán obce s rozšířenou působností zřídit musí.
Otázkou ale je, jak postupovat v případě, kdyby starosta obce s rozšířenou působností komisi pro sociálně-právní ochranu dětí nezřídil. Pravděpodobně by působnost komise pro sociálně-právní ochranu dětí vykonával na základě »zbytkové« kompetenční klauzule uvedené v § 109 odst. 3 písm. b) obecního zřízení obecní úřad, podle níž platí, že obecní úřad vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce. Byť kompetence stanovené v § 38 zákona číslo 359/1999 Sb. spadají do působnosti »jiného orgánu obce«, tj. komise pro sociálně-právní ochranu dětí, tak s ohledem na obecný požadavek povinného zabezpečení výkonu státní správy obcemi, který byl na ně (na jejich orgány) zákonem přenesen, by při případném nezřízení zvláštního orgánu obce (a tedy nezákonné nečinnosti starosty obce s rozšířenou působností) zřejmě musel předmětnou působnost vykonávat obecní úřad.
PŘÍKLADY ZVLÁŠTNÍCH ORGÁNŮ OBCE
Platná právní úprava některé orgány označuje za »zvláštní orgány obce«, někdy je ovšem nutno povahu příslušného orgánu dovodit z jeho právního postavení, aniž by tento orgán byl zvláštním zákonem za »zvláštní orgán obce« výslovně označen. Dále je vhodné upozornit na to, že některé orgány obce, jež byly původně považovány za zvláštní orgány obce, v současné době toto právní postavení nemají - příkladem je bezpečnostní rada obce podle § 24 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), která byla považována za zvláštní orgán obce (byť tak výslovně označena nebyla; byla charakterizována jako koordinační orgán pro přípravu na krizové situace). Nicméně novela krizového zákona č. 430/2010 Sb. účinná od 1. ledna 2011 již bezpečnostní radu obce nezmiňuje a uvádí pouze bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností, jež je (»pouhým«) poradním orgánem zřizovatele pro přípravu na krizové situace.
KOMISE K PROJEDNÁVÁNÍ PŘESTUPKŮ
Na základě § 53 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, mohou obce jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků; usnášejí se většinou hlasů.
K uvedenému lze upozornit na to, že stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla pověřena komise rady obce (v tomto případě komise rady obce nemá postavení zvláštního orgánu obce, ale výkonného orgánu podle § 5 odst. 3 ve spojení s § 122 odst. 2 obecního zřízení). Je tedy nutno rozlišovat mezi komisí k projednávání přestupků, jakožto zvláštního orgánu obce, a komisí rady obce k projednávání přestupků, jakožto výkonného orgánu obce.
Působnost komise k projednávání přestupků není zákonem č. 200/1990 Sb. výslovně vymezena, a proto by ji měl starosta při jejím zřízení stanovit, přičemž však nemůže překročit obecný rozsah přestupků projednávaných obcemi (obecními úřady) uvedený v § 53 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. (komise k projednávání přestupků by tak mohla projednávat například přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku či přestupky proti majetku).
KOMISE PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ
Podle § 38 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, starosta obce s rozšířenou působností zřizuje jako zvláštní orgán komisi pro sociálně-právní ochranu dětí. Působnost této komise stanoví § 38 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb. (tato komise například navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině; doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí).
V souladu s § 38 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb. starosta obce s rozšířenou působností jmenuje a odvolává předsedu komise pro sociálně-právní ochranu dětí, jeho zástupce a ostatní členy komise pro sociálně-právní ochranu dětí z členů obecních zastupitelstev a fyzických osob, které spolupůsobí při sociálně-právní ochraně, zejména pedagogických pracovníků, psychologů, zdravotnických pracovníků, zástupců pověřených osob, občanských sdružení, církví a jiných právnických nebo fyzických osob.
Komise pro sociálně-právní ochranu dětí je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda komise nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové komise. Komise pro sociálně-právní ochranu dětí se usnáší většinou hlasů členů přítomných na jednání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, a není-li přítomen předseda, rozhoduje hlas jeho zástupce (§ 38 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.).
JAN BŘEŇ
právník
Turnovská radnice na náměstí Českého ráje.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
