V prvním díle jsme se zabývali komisí k projednávání přestupků a komisí pro sociálně-právní ochranu dětí. V této poslední části věnujeme pozornost Radě obcí pro udržitelný rozvoj území a Povodňové komisi obce. RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE Podle § 9 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním...
V prvním díle jsme se zabývali komisí k projednávání přestupků a komisí pro sociálně-právní ochranu dětí. V této poslední části věnujeme pozornost Radě obcí pro udržitelný rozvoj území a Povodňové komisi obce.
RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE
Podle § 9 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (dále jen Rada obcí). Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její jednací řád. Členem vždy jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce kraje.
V souladu s § 9 odst. 2 stavebního zákona Rada obcí projednává územně analytické podklady pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností (viz § 29 stavebního zákona) a vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim na základě výsledků projednání příslušnému pořizovateli své stanovisko, popřípadě své vyjádření (viz § 48 odst. 6 a § 50 odst. 3 stavebního zákona).
POVODŇOVÁ KOMISE OBCE
Příkladem obecního orgánu, který není zákonem výslovně označen jako zvláštní orgán obce, ale přesto jej zřejmě za zvláštní orgán obce lze považovat, je povodňová komise obce (v hl. městě Praze povodňová komise městské části).
Na základě § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), může obecní rada k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi (která vykonává přenesenou působnost - § 126a vodního zákona), jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Další členy jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.
Povodňová komise obce je podřízena povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností (§ 78 odst. 2 vodního zákona).
Působnost povodňové komise je stanovena v § 78 odst. 3 vodního zákona (např. zpracovává povodňový plán obce a předkládá jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků; provádí povodňové prohlídky; zajišťuje pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území; organizuje a zabezpečuje hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečuje varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování; vyhlašuje a odvolává stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti; vede záznamy v povodňové knize).
Povodňová komise obce je proti jiným zvláštním orgánům obce specifická nejen tím, že není zákonem výslovně označena za zvláštní orgán obce, ale rovněž i tím, že je zřizována nikoliv starostou (jako je tomu u ostatních zvláštních orgánů obce v souladu s obecným pravidlem uvedeným v § 106 odst. 1 obecního zřízení), ale z nejasných důvodů jiným orgánem obce, a to radou obce. Tato zvláštnost vynikne obzvláště při porovnání s nadřízeným povodňovým orgánem, tj. s povodňovou komisí obce s rozšířenou působností (a v hl. městě Praze povodňovou komisí městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy), kterou podle § 79 odst. 1 obecního zřízení zřizuje starosta obce s rozšířenou působností (který je rovněž jejím předsedou).
OSOBA STOJÍCÍ V ČELE ZVLÁŠTNÍHO ORGÁNU OBCE
Podle § 106 odst. 2 obecního zřízení může být v čele zvláštního orgánu obce jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán obce zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků (tj. zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Pro osobu stojící v čele zvláštního orgánu obce to znamená buď prokázat (zkouškou) zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán obce zřízen (§ 21 zákona č. 312/2002 Sb. a vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků), nebo prokázat rovnocennost vzdělání (§ 33 a 34 zákona č. 312/2002 Sb. a vyhláška č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků).
Požadavek na prokázání zvláštní odborné způsobilosti v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán obce zřízen, se však nevztahuje na ty případy (§ 106 odst. 3 obecního zřízení), kdy v čele zvláštního orgánu obce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona starosta. Ten nemusí prokazovat zvláštní odbornou způsobilost ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb. v těch případech, kdy stojí v čele zvláštního orgánu obce ze zákona (např. předsedou Rady obcí je podle stavebního zákona starosta obce s rozšířenou působností; předsedou povodňové komise je podle vodního zákona starosta obce).
