Členové všech typů zastupitelstev územních samosprávných celků se mohou od února letošního roku těšit z vyšších odměn. Vláda totiž 25. února 2008 schválila novelu nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Byla publikována dne 29....
Členové všech typů zastupitelstev územních samosprávných celků se mohou od února letošního roku těšit z vyšších odměn. Vláda totiž 25. února 2008 schválila novelu nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Byla publikována dne 29. února 2008 v částce 23 Sbírky zákonů pod č. 79/2008 Sb. Toto nařízení vlády stanovuje konkrétní výše odměn, to znamená pevné výše odměn u dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva (nelze je rozhodnutím zastupitelstva zvýšit nebo snížit) a maximální výše odměn u neuvolněných členů zastupitelstva (o konkrétní výši odměny neuvolněného člena zastupitelstva musí vždy rozhodnout příslušné zastupitelstvo).
V ČEM JE NOVELA UNIKÁTNÍ
Podstatou schválené novely nařízení vlády je zvýšení odměn uvolněným i neuvolněným členům zastupitelstev obcí, zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy (příloha č. 1 nařízení), zastupitelstev krajů (příloha č. 2 nařízení) a zastupitelstva hlavního města Prahy (příloha č. 3 nařízení), a to o 5 %. Tato novela je ve srovnání s předchozími (celkem čtyřmi) novelami1) nařízení vlády číslo 37/2003 Sb. v několika směrech vskutku unikátní.
První zvláštností novely je samotné zvýšení odměn. Dosud se totiž zachovával model, který spočíval v tom, že každé zvýšení odměn členů zastupitelstev bylo reakcí na předchozí zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné správě (například zaměstnanců územních samosprávných celků). Zároveň byl důsledně zachováván i stejný procentní růst odměn členů zastupitelstev a tarifních složek platů zaměstnanců ve veřejné správě. Novela č. 79/2008 Sb. však vůbec poprvé nenavazuje na obdobné zvýšení platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Platové poměry těchto zaměstnanců ve vazbě na zákoník práce (viz část šestá zákona č. 262/2006 Sb.) upravuje nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Toto nařízení ve svých přílohách stanoví pro jednotlivé zaměstnance ve veřejné správě stupnice platových tarifů, které však pro rok 2008 zůstávají na stejné úrovni jako v roce 2007. Objem finančních prostředků na platy zaměstnanců na rok 2008 proti roku předchozímu byl sice navýšen o 1,5 %, ale toto navýšení se netýká (nárokové) nejvýznamnější části platu, tedy tarifní složky.
Zvýšení platu zaměstnanců v průměru o 1,5 %, které se týká pouze nenárokových složek platu (například osobní příplatek podle § 131 zákoníku práce) se proto nemusí dotknout všech, popřípadě se toto zvýšení objemu finančních prostředků na platy u jednotlivých zaměstnanců může promítnout rozdílným nárůstem jejich platů (některý zaměstnanec například nedostane přidáno vůbec, zatímco jiným může vzrůst plat o více než 1,5 %).
Zatímco zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné správě se bude v roce 2008 pohybovat v průměru okolo 1,5 %, měsíční odměny členů zastupitelstev porostou letos na základě novely nařízení vlády č. 79/2008 Sb. výrazně vyšším tempem (konkrétně o zmiňovaných 5 %).
DŮVODY PRO ZVÝŠENÍ ODMĚN
Podle odůvodnění k nařízení vlády číslo 79/2008 Sb. se odměny zvyšují o 5 % v zásadě ze tří důvodů. Prvním byla skutečnost, že členové zastupitelstev územních samosprávných celků nemají podle platné právní úpravy nárok na žádné další odměny analogické osobnímu příplatku nebo cílovým odměnám jako zaměstnanci územních samosprávných celků (například. jejich úředníci.
V praxi se proto absence dalších možných peněžitých odměn občas obchází tím, že zastupitelstva schvalují svým členům "mimořádné odměny". Ty však zákony o územních samosprávných celcích (zákon o obcích, zákon o krajích nebo zákon o hlavním městě Praze) ani nařízení vlády č. 37/2003 Sb. neznají. V tomto směru jsou příslušná zastupitelstva poměrně kreativní, neboť "nadstandardní odměny" mají nejrůznější podobu - jsou to například peněžité dary, anebo jsou poskytovány na základě uzavřených dohod o provedení práce s členem zastupitelstva, popřípadě jde o platbu životního pojištění člena zastupitelstva z rozpočtu obce apod.
V této souvislosti je vhodné podotknout, že platná právní úprava vedle měsíčních odměn a odměn při skončení funkčního období již nezná další druhy dříve existujících odměn, kterými byly jednorázové odměny2) a další odměny3).
Dalším důvodem pro zvýšení odměn členům zastupitelstev byly dřívější opakující se požadavky Svazu měst a obcí České republiky na vyšší růst odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, než který nakonec pro daný rok schválila vláda. Jako příklad lze uvést rok 2007, kdy Svaz měst a obcí požadoval růst odměn o 8 %; vláda však schválila zvýšení "pouze" o 5 %.
A konečně třetím důvodem byly prognózy z roku 2007 o předpokládaném meziročním přírůstku indexu spotřebitelských cen v roce 2008, které se pohybovaly právě okolo 5 %.
JAK VYPLATIT ZVÝŠENOU ODMĚNU
Druhá zvláštností novely nařízení vlády č. 79/2008 Sb. je její účinnost, respektive stanovení doby, za kterou náležejí zvýšené odměny členům zastupitelstev. Novela nabyla účinnosti dnem vyhlášení, tj. 29. února 2008. Sice i v minulosti některé novely nařízení vlády č. 37/2003 Sb. nabyly své účinnosti až v průběhu kalendářního roku4) (nikoliv k 1. lednu), avšak nároky na zvýšené odměny byly vždy zpětně přiznány k počátku kalendářního roku, a to prostřednictvím příslušných přechodných ustanovení.
Tato přechodná ustanovení nařizovala u uvolněných členů zastupitelstev poskytnout za příslušné kalendářní měsíce daného roku rozdíl mezi výší měsíčních odměn podle novely a výší měsíčních odměn podle dosavadní právní úpravy (u neuvolněných členů zastupitelstev bylo možno takto postupovat obdobně). Vzhledem k tomu, že novela č. 79/2008 Sb. nabyla účinnosti 29. února 2008 a žádná přechodná ustanovení v tomto smyslu neobsahuje, nelze v žádném případě doplatit rozdíl mezi výší měsíčních odměn podle této novely a výší měsíčních odměn podle dosavadní právní úpravy za měsíc leden 2008.
S nabytím účinnosti novely č. 79/2008 Sb. však vyvstává problém, od kterého okamžiku náležejí členovi zastupitelstva zvýšené odměny, tj. zda pouze za poslední den února 2008 anebo za celý měsíc únor 2008.
Prvnímu pojetí by sice nasvědčoval datum nabytí účinnosti novely nařízení vlády číslo 79/2008 (29. únor 2008), na straně druhé je však nutno vzít v úvahu samotný charakter měsíční odměny. V souladu s § 73 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) je měsíční odměna peněžité plnění poskytované měsíčně (obdobně tak stanoví i § 48 odst. 1 krajského zřízení a § 53 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze).
Zákony o územních samosprávných celcích nepočítají s tím, že by se výše měsíční odměny členů zastupitelstev měla přepočítat na jednotlivé poměrné části, které by odpovídaly počtu dnů, kdy byla účinná ta která právní úprava (stejně tak nelze na základě § 76 obecního zřízení, respektive § 51 krajského zřízení nebo § 56 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze aplikovat § 141 odst. 2 zákoníku práce, který předpokládá nároky na mzdu či plat i za zlomky hodin, což však není případ měsíčních odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků). Měsíční odměna členů zastupitelstev se neváže na jednotlivé dny či dokonce hodiny výkonu této veřejné funkce. Proto se lze přiklonit k názoru, že v případě novely nařízení vlády č. 79/2008 Sb. zvýšené nároky na odměnu vznikly za celý měsíc únor 2008 a nikoliv pouze za jeho poslední den, kdy toto nařízení nabylo své účinnosti.
K tomuto názoru se ostatně přiklonilo i Ministerstvo vnitra ČR na základě stanoviska odboru vládní legislativy Úřadu vlády České republiky.5)
Poznámky
1) Předchozími novelami nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, byla nařízení vlády č. 337/2004 Sb., nařízení vlády č. 697/2004 Sb., nařízení vlády č. 50/2006 Sb. a nařízení vlády č. 614/2006 Sb.
2) Jednorázové odměny se v různé podobě vyskytovaly v letech 1990 až 2000. Jednorázové odměny upravovalo např. nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích. Podle § 3 nařízení vlády č. 262/1994 Sb. mohla být uvolněnému i neuvolněnému členovi obecního zastupitelstva za splnění mimořádných a zvláště významných úkolů obce poskytnuta z rozpočtových prostředků obce mimořádná jednorázová odměna, jejíž celková výše v daném kalendářním roce nesměla být vyšší než čtyřnásobek odměny, která mu náležela podle vykonávané funkce.
3) Další odměny, které existovaly v letech 2000 až 2004, byly obdobou tzv. 13. a 14. platů zaměstnanců ve veřejné správě. Nárok na další odměnu vznikl podle přechodných ustanovení nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, poprvé již za druhé pololetí roku 2000, byť samotné nařízení vlády č. 358/2000 Sb. nabylo své účinnosti až 12. 11. 2000. Institut další odměny přetrval v našem právním řádu pouze do konce roku 2004 (v průběhu své existence byla výše další odměny pravidelně krácena; do roku 2003 na polovinu, v roce 2004 dokonce na pouhou jednu desetinu proti částce, na kterou by jinak vznikl nárok).
4) Novela č. 337/2004 Sb. nabyla své účinnosti dnem 28. 5. 2004 a novela č. 50/2006 Sb. byla účinná od 1. 3. 2006. Zbývající novely nařízení vlády č. 37/2003 Sb. nabyly své účinnosti k počátku kalendářního roku (novela č. 697/2004 Sb. dnem 1. 1. 2005 a novela č. 614/2006 Sb. dnem 1. 1. 2007).
5) Srov. stanovisko odboru rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě Ministerstva vnitra ČR ze dne 3. 3. 2008 zveřejněné na adrese: http://www.mvcr.cz/sprava/priprava/sprurady/novela79.html
JAN BŘEŇ
právník