Při projednávání v Poslanecké sněmovně uvedl ministr financí Miroslav Kalousek k předloženému návrhu zákona o účetnictví: "Dovoluji si jej označit za zásadní průlom v řízení správy věcí veřejných. Neboť pokud se rozhodnete tento návrh schválit, schválíte, že správa věcí veřejných a veřejné rozpočty...
Při projednávání v Poslanecké sněmovně uvedl ministr financí Miroslav Kalousek k předloženému návrhu zákona o účetnictví: "Dovoluji si jej označit za zásadní průlom v řízení správy věcí veřejných. Neboť pokud se rozhodnete tento návrh schválit, schválíte, že správa věcí veřejných a veřejné rozpočty konečně začnou být spravovány a řízeny na základě pravdivých a relevantních informací, neboť dosud tomu tak nebylo."
Návrh zákona o účetnictví již prošel celým legislativním procesem a jeho části budou nabývat účinnosti od 1. ledna 2009, respektive 1. ledna 2010. Novela vyšla 19. srpna 2008 ve Sbírce zákonů pod č. 304/2008 Sb.
NOVÝ ZÁKON JE PRŮLOMOVÝ
Význam této předlohy se dá shrnout do jediného porovnání. Pokud podnikatel či vlastník jakékoliv společnosti nutně potřebuje pro řízení a vykazování vůči okolí a vykazování své vlastní důvěryhodnosti vést účetnictví, které věrně a pravdivě zobrazuje jeho činnosti, pak o to víc by tak měla činit veřejná správa.
Primárním cílem je vytvořit pravdivé účetní výkazy za celý veřejný sektor ČR, které budou zveřejňovány, a kdy každý občan bude mít možnost se seznámit s těmito údaji. Tyto účetní výkazy logicky zvýší důvěryhodnost České republiky nejenom vůči občanům, ale také Evropské unii, zahraničním institucím a investorům.
Jednou z důležitých novinek, obsažených v zákoně, je oceňování kulturních památek. Protože je i v zemích EU tendence oceňovat tento majetek "fiktivní cenou" ve výši 1 eura, novela stanoví, že u kulturních památek a obdobného majetku, u kterého je problematické nebo neefektivní stanovit jeho ocenění jiným způsobem, bude uvedena cena 1 Kč. Nejde o rozšíření předmětu účetnictví, ale pouze o zjednodušení metodiky oceňování. Pokud jsou tyto druhy majetku vedeny již v jiných evidencích, není známa jejich pořizovací cena a nebylo o nich účtováno, potom ani jejich zavedení do účetnictví nemusí být problematické.
Každá změna čehokoliv přináší určité náklady, nový zákon o účetnictví není výjimkou. Ministerstvo financí je však přesvědčeno, že počáteční a jednorázové náklady velmi brzy kompenzují přínosy nového systému.
NÁKLADY PRO MUNICIPÁLNÍ JEDNOTKY
Náklady pro municipální jednotky - odhadované ministerstvem - jsou následující: Dělí se podle nabytí účinnosti jednotli- vých částí zákona na výdaje vynaložené v roce 2009 a v roce 2010. V příštím roce půjde o částku 160 milionů korun, v roce 2010 o 500 milionů korun (tato částka zahrnuje 180 milionů korun pro obce, 300 milionů pro příspěvkové organizace municipálních jednotek a 20 milionů korun pro ostatní municipální jednotky).
Výdaje v roce 2009 budou mít převážně charakter jednorázových investičních výdajů. Pokud jde o úpravy účetních softwarů, vychází se z předpokladu, že účetní softwary účetních jednotek se nebudou direktivně měnit, půjde zejména o výdaje na úpravy týkající se:
nových účetních případů (například účtování v knize podrozvahových účtů) včetně důsledků nových účetních metod (například v oblasti oceňování, tvorby rezerv a opravných položek),
podrobnější členění účetních záznamů zejména pro potřeby vykazování podle ESA 95 (standardu EU),
nová formalizace výkaznictví (nová struktura a obsah účetních závěrek a nově vytvářené účetní výkazy na úrovni nižších konsolidačních celků, resp. na úrovni státu).
Lze však předpokládat, že pokud softwarové společnosti poskytují své služby většímu počtu vybraných účetních jednotek, nemusely by být finanční dopady změn na jednotlivé účetní jednotky tak významné, jak se v odhadu ministerstva financí uvádí.
Předpokládané (zvýšené) provozní výdaje v roce 2010, které souvisejí se zvýšením počtu účetních případů, by měly být vyšší než předpokládané investiční výdaje v roce 2009.
Při výpočtu předpokládaných výdajů souvisejících se zvýšením počtu účetních případů se vycházelo z údajů:
průměrný počet účetních pracovníků,
průměrné mzdové náklady na účetní pracovníky,
zvýšení počtu účetních případů v důsledku novely zákona o účetnictví (o zhruba 10 %)
náklady na metodické pracovníky nebo zajištění metodickoporadenské činnosti.
Přínosy navrhované právní úpravy není možné zjednodušeně kvantifikovat. Kvalitativní změny navrhované účetní reformy, které nelze finančně vyjádřit, však v celkovém důsledku povedou i k úspoře prostředků z veřejných rozpočtů vzhledem k racionalizaci a automatizaci některých činností a k posílení kontrolních prvků včetně vyšší kontroly veřejností. O samoregulačním efektu účetnictví jako průkazného zachycení a zobrazení nakládání s veřejnými prostředky není pochyb.
JAKUB HAAS
zástupce tiskového mluvčího Ministerstva financí ČR
