Systém nakládání s odpady je jedním s nejdiskutovanějších témat v obcích a městech. Pro odpadové hospodářství se chystá řada legislativních změn. Nad některými však dosud visí otazníky. Například, zda se vůbec zvýší strop místního poplatku za komunální odpad, jak po tom volají obce a města.
Ještě loni na podzim se město Pardubice zabývalo možností změny způsobu platby za svoz a likvidaci odpadů. Zatímco dosud k tomuto účelu na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích vybírá od všech občanů poplatek 498 Kč, zvažovalo nově místo toho využít zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, na jehož základě by se ve městě stal plátcem poplatku každý majitel nemovitosti, kde komunální odpad vzniká.
DILEMA, KTERÝ ZÁKON POUŽÍT
Náměstek pardubického primátora Ing. Jan Kislinger konstatuje, že na pozadí úvah o změně byl jednoduchý ekonomický fakt. Zákon číslo 565/1990 stanoví horní hranici místního poplatku za nakládání s odpady 500 Kč na osobu a rok. Pardubice se jí výší poplatku pro občany prakticky dotýkají. Přesto podíl občanů na celkových nákladech systému nakládání s odpady činí jen 61,5 % (loni tyto náklady představovaly celkem 68 mil. Kč), takže zbývající část musí město hradit převážně ze svého rozpočtu. Kdyby vůbec nechtělo sahat do své kasy, poplatek vybíraný od občanů by podle propočtů magistrátu nyní musel být bezmála 700 Kč.
Naopak na základě zákona č. 185/2001 Sb. a s uplatněním jeho § 17a lze v zásadě vybírat poplatek za komunální odpad v plné výši vynaložených nákladů. Tento zákon nabízí ještě další možnost: Podle § 17 odst. 5 uzavřít smlouvu mezi obcí a fyzickou osobou o úhradě za shromažďování, sběr, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.
Podle zákona o odpadech platí poplatky stanovené obcemi už zhruba pětina obyvatel ČR. Pardubice chtěly tyto obce v jejich praxi následovat. Na přelomu roku však od svého záměru upustily. "Přiměla nás k tomu chystaná novelizace zákona o místních poplatcích," vysvětluje Ing. Jan Kislinger. Právě s touto novelou spojuje mnoho municipalit své naděje na prolomení hranice 500 Kč. Vždyť místní poplatek formou tzv. kapitační platby používá podle údajů Ministerstva životního prostředí (MŽP) přibližně 76 % všech obcí.
Strop 900 Kč (místo nynějších 500 Kč), jak se o něm v souvislosti s novelou hovoří, by Pardubicím podle náměstka primátora v tuto chvíli vyhovoval. Přesto by se Ing. Jan Kislinger přimlouval za to, aby se horní hranice místního poplatku za komunální odpad pohybovala kolem 1500 Kč. "S ohledem na to, jak rychlým tempem rostou poplatky za odstraňování odpadu, náklady na dopravu odpadu apod., bychom se patrně velice brzy při horní hranici 700 Kč dostali do dnešní situace a systém nakládání s odpady bychom museli opět začít dotovat z prostředků města," vysvětluje.
MINISTERSTVO ZATÍM VÁHÁ
Jenže nelze vyloučit, že Pardubice se ke svým úvahám o aplikaci zákona o odpadech nakonec přece jen ještě vrátí. MŽP se totiž v době naší redakční uzávěrky ve druhé polovině ledna teprve rozhodovalo, v jakém rozsahu předloží část novely zákona o místních poplatcích pro oblast plateb za komunální odpady. "Ministerstvo financí a obce požadují, aby náš resort navrhl navýšit strop u místního poplatku za nakládání s odpady tak, aby umožňoval obcím pokrýt náklady na svoz odpadu. Výpočty nákladů a očekávané inflace ukázaly, že jejich požadavku by odpovídala částka zhruba 900 Kč. MŽP však dosud nerozhodlo, v jakém rozsahu - a zda vůbec tomuto požadavku vyhoví. Bereme totiž v úvahu i skutečnost, že způsob kapitační platby nejméně motivuje občany ke třídění odpadu," řekl nám ředitel odboru vnějších vztahů a mluvčí MŽP Mgr. Jakub Kašpar.
Organizace, ale i rentabilita třídění je příslovečným úzkým hrdlem celého systému nakládání s odpady. Nejen Pardubice mají zkušenost, že náklady na odpadové hospodářství se zvyšují s nárůstem cen jednotlivých vstupů i s rozsahem služeb poskytovaným občanům. V Pardubicích se těmito službami rozumí i navyšování množství kontejnerů na separovaný odpad.
VĚTŠÍ MOTIVACE BY POMOHLA
Fakt, že speciální nádoby i speciální technika a technologie na třídění odpadu jsou pro města a obce příliš drahé, potvrzuje také Ing. Eva Stejskalová, tisková mluvčí Městského úřadu Vsetín. "Uložení odpadu na skládce dosud stále vychází levněji. Stát by měl městům, která vytvářejí podmínky pro recyklaci a recyklují, umožnit čerpat speciální benefity či dotace. Také by měl podpořit podnikatelské aktivity tak, aby se zvýšila poptávka po těchto vytříděných komoditách," vzkazuje centru mluvčí vsetínské radnice.
Ve Vsetíně například zavedli pytlový svoz tříděného odpadu z okrajových lokalit, kde mají lidé dál ke kontejnerům na tříděný odpad, čímž významně zvýšili procento vytříděného odpadu. Před pár týdny dokončili logistické centrum odpadů mj. i pro druhotné zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Rok od roku zvyšují počet kontejnerů na tříděný odpad. Přesto od letošního 1. ledna - poprvé od roku 2003 - město muselo zvýšit poplatek za nakládání s odpady z dosavadních 420 na 492 Kč. Ing. Jan Horsák, ředitel Technických služeb Vsetín, s. r. o., to dává do souvislosti s růstem provozních nákladů, zejména s poplatkem za skládkování, jehož výše je stanovena zákonem o odpadech. "V roce 2003 jsme za uložení tuny odpadu platili 551 Kč, nyní je to už 905 Kč," vysvětloval ředitel v prosinci. Na tom, že Technické služby Vsetín v roce 2003 jen za uložení odpadu platily 4,5 mil. Kč, zatímco loni už 9,9 mil. Kč, se ovšem nepodepisuje pouze rostoucí výše poplatku za skládkování. "V současné době domácnosti ve Vsetíně vyprodukují o 40 % komunálního odpadu více než v roce 2003, což se nutně projevuje i na spotřebě pohonných hmot," dodal Ing. Jan Horsák.
MŽP se podle svého mluvčího Mgr. Jakuba Kašpara chystá zavést nejen povinnost obcí zajistit občanům možnost třídění odpadu, ale v připravované novele zákona č. 477/2001 Sb., o obalech navýšit i povinná procenta třídění obalů z plastů, papíru, skla a nápojových kartonů.
PAUŠÁL OČIMA MŽP I RADNICE
Připomeňme ještě některá "pro" a proti" zákonů o odpadech a o místních poplatcích. Při použití zákona o odpadech místo zákona o místních poplatcích by patrně bylo obtížné zachovat osvobození od plateb za komunální odpad, například pro rodiny s větším počtem nezaopatřených dětí, seniory, či částečné úlevy, jako třeba pro poplatníky, kteří se nepřetržitě nezdržují v místě svého trvalého bydliště více než šest měsíců v kalendářním roce. Osvobození a úlevy tohoto typu se využívají v Pardubicích i Vsetíně.
Jestliže MŽP soudí, že zákon o místních poplatcích "nejméně motivuje občany ke třídění odpadu", mluvčí vsetínské radnice naopak argumentuje tím, že poplatek za nakládání s odpady vybíraný podle zákona č. 565/1990 Sb., představuje jakousi místní daň, na jejíž platbě se podílejí všichni, kdo jsou ve městě trvale hlášeni. "Dříve se totiž stávalo, že mnozí lidé neměli potřebu "likvidovat" odpad a platit si tuto službu. Místo toho odpad obrazně řečeno vozili do lesa na černé skládky," dodává Ing. Eva Stejskalová.
NOVÁ PAKA: "CUKR A BIČ"
Nejpříjemnější pro občany - a koneckonců asi i snazší, byť ne nejlevnější pro obce by bylo řešení, jaké zvolili v Nové Pace na Jičínsku. Slovy starosty Mgr. Josefa Cogana tam uplatňují metodu "cukru a biče". V roce 2006 město snížilo poplatek za nakládání s odpady ze 400 na 200 Kč s tím, že pokud se zvýší množství vytříděného odpadu, taxa bude zcela zrušena. Klesne-li však množství tříděného odpadu, poplatek se zvýší na maximum.
"Množství vytříděného odpadu se zvýšilo o 15 %, zvýšila se i kvalita třídění (poměr vytříděného odpadu vůči směsnému) ze 46 na 51 % a také rentabilita třídění (poměr výnosů a nákladů) z 75 na 80 %. Proto jsme loni v prosinci poplatek od letošního 1. ledna zrušili," říká starosta Cogan. Radnice je však připravena taxu znovu zavést, pokud by se příznivý vývoj třídění odpadů v Nové Pace zvrátil.
Celkové náklady na celé odpadové hospodářství města (včetně směsného) loni činily 6,5 mil. Kč. Při výši poplatku 200 Kč město od občanů vybralo 1,7 mil. Kč, za tříděný odpad obdrželo od společnosti EKO-KOM 1,3 mil. Kč. Doplácelo tedy 3,5 mil. Kč. Zúžíme-li náklady města jen na oblast tříděného odpadu, dojdeme k částce 2,65 mil. Kč. Při uvedených výnosech tak na třídění odpadu město ze své kasy přidalo 1,35 mil. Kč. Radnice systém třídění neustále posiluje a mj. poskytuje obyvatelům osad pytle na tříděný odpad. Starosta poukazuje i na to, že zrušením poplatku městský úřad ušetří na administrativě spojené s jejich výběrem.
IVAN RYŠAVÝ
Jaké legislativní změny pro systém nakládání s odpady lze očekávat
- Návrh novely zákona o místních poplatcích má být předložen vládě do konce března 2008, MŽP počítá s tím, že novela vstoupí v platnost do konce roku 2008. K datu naší redakční uzávěrky (23. 1.) zdaleka nebylo jisté, zda MŽP v návrhu novely vůbec přistoupí na zvýšení horní hranice místního poplatku za nakládání s odpady (nyní 500 Kč na osobu a rok). Ministerstvo své váhání zdůvodňuje tím, že paušální platba na hlavu nej-méně motivuje občany ke třídění odpadu.
- Pokud se MŽP rozhodne horní hranici místního poplatku za nakládání s odpady zvýšit, uvádí se nyní v této souvislosti částka 900 Kč.
- Chystanou novelou zákona o odpadech (měla by vstoupit v platnost od roku 2009) MŽP chce postupně zvyšovat poplatky za skládkování komunálního odpadu a také zavést určitý poplatek za spalování komunálního odpadu. To má dál zvýhodnit třídění a recyklaci. Příjem z těchto poplatků má být hlavně součástí rozpočtů krajů, které je budou moci využívat výhradně na realizaci cílů vyplývajících z jejich plánů odpadového hospodářství a na správu těchto poplatků.
- Novela zákona o odpadech má také od 1. 1. 2010 zavést všem obcím bez výjimky povinnost zajistit občanům možnost třídit papír, sklo, plasty a nápojové kartony. Tato povinnost se bude vztahovat i na biologicky rozložitelný odpad, ovšem MŽP teprve zvažuje přesné datum, od kdy by se tak mělo stát. Zatím uvádí, že by k tomu mělo dojít mezi roky 2010 a 2012.
- MŽP chystá i novelu zákona č. 477/2001 Sb., o obalech s tím, že ji vládě předloží do konce září 2008. Novela má navýšit povinná procenta třídění obalů z plastů, papíru, skla a nápojových kartonů. Náklady na provoz rozšířeného tříděného sběru ve všech obcích ponese obalový průmysl a obcím je bude hradit prostřednictvím společnosti EKO-KOM. Ta podle mluvčího MŽP už ministra životního prostředí ujistila, že svým povinnostem dostojí.
ZDROJ: MŽP ČR
